|
Komentáře
ke článku: Pes jako nadčlověk nebo oběť?
(ze dne 15.07.2012, autor článku: [Neregistrovaný autor])
Přidat nový komentář
|
|
Tohle je zase brak.... Drzel jsem se uz u predeslych clanku. Smrdi nekdo v MHD.... Nejezdim v MHD.... Vadej mi psi? Jdu asi na nejaky leceni, protoze to je jako mit strach z litani. Kecy typu, ze holky 20+ co chtej mit dite maj psa.... Asi o tom existuje nejaka spolecenska rovnice.....
Vidam tyhle matky, co by potrebovali zpet do prace a nudou nevi co by. Nejhorsi na tom je, ze ony pestuji v detech strach ze psu. "Ten je velkej bez od nej" Nebo "on te pokouse". Mila damo, uvedomte si, ze to co delate svemu diteti zustane v jeho hlave po cely zbytek zivota. Nedej boze v nem vytvorite nenavist ke zviratum.
Nikdy jsem nemyslel, ze toto reknu, ale tahle spolecnost uz je tak silene EMO.
Vysledek? Doporucuji leceni.... Kazda fobie se da prekonat..... A pokud budete svemu potomkovi akorat stat za prdeli a mit zachvat histerie, kdyz ho pichne vosa.... Tak mi ho je uprimne lito.
|
|
| |
Problém je, že malé děti, co mají to štěstí, že nemusí žít v bytě společně s hospodářskými zvířaty, si pletou živá zvířata s plyšáky. Opravdu je bezpečné nechat svoje děti bez kontroly šťouchat prstíčkem cizí psy do očí?
|
|
| |
Souhlasim na 100% Ale utoky psu na deti, nstolik fatalni, ze se jedna o zivot ditete. Se daji za rok spocitat na prstech jedne ruky....
Samozrejme v tom hraje roli spatna vychova psa, ktera ma v idealnim pripade vest k absolutni podrazenosti zvirete vuci lidske smecce, kterou je soucasti.
Muj pes me sam napadl, byl z utulky sestilety kokr.... Nakonec musel byt popraven..... Buh vi co s nim predesly majtel delal.
Je to jen zvire.... Me slo poukazat na to, ze co tu mila amelie prezentuje je jen nejaka jeji osobni fobie a s realitou to ma pramalo spolecneho....
|
|
| |
No, tak to maminky dělají dobře. Díky za potvrzení. Dělám to taky tak. Znám 4 lidi, co mají od pejsáčků jizvu v obličeji.
Nechci, aby se to mým dětem stalo jen proto, že musejí, jak mainstream požaduje, mít pesjky rádi.
Když byl nejstarší syn malý, budoval jsem u něj strach z aut.
Taky z nich dnes žádné trauma nemá a jsou jeho záliba.
A opět: tento článek není ani tak o psech, jako o ignorantech a bezohlednosti.
|
|
|
Asi proto, že vlastním psa. No psa, spíše tedy skoropsa (= psa malého vzrůstu).
Nejprve autorka tvrdí, že v dnešní společnosti je pes někdy i na vyšší pozici než jsou děti. Uvědomuji si, že není relevantní, že ve svém okolí jsem nikdy takovou absurditu nezaznamenala. Ale tento fakt nepoznaného mne dále omezuje, neboť nejsem schopna pochopit tuto tezi. Přijde mi totiž zcela mimo.
Při dalším čtení článku jsem se s autorkou na chvíli ztotožnila, neboť někteří lidé jsou opravdu ultra sobci a hulváti. A obtěžují svým jednáním (vč. tolerování chování jejich psů) své okolí. Zdůrazňuji slovo "někteří". Také mi to vadí.
Nabízím pohled z druhé strany:
Třeba mě konkrétně - jako majitele skoropsa - obtěžují některé matky s dětmi, které při našem vzájemném míjení se povzbuzují své malinké ratolesti větou: "Jé, to je hezký pejsek, viď... jasně, pohlaď si ho..." Aniž by se mne - jako majitele psa - někdo dovolil, zda tento kontakt schvaluji, zda třeba můj pes není nemocný nebo nevychovaný (a tak by jejich děti třeba mohl i ohrozit). Prostě jejich prcek se automaticky sápe na mého skoropsa. Dětské prstíky směrující do psích očí, většinou, dalo by se na to už sázet.
Důchodce - jakožto chovatele psů - si bohužel idealizujete. Mám mezi nimi spoustu známých, díky jejich psům. Právě oni - dle mých zkušeností - své psy nejčastěji nezvládají. Možná vzhledem ke svým vlastním omezeným sociálním kontaktům si je polidšťují (což s Vámi souhlasím, že je chybou, ale já je chápu). Nicméně nechci zevšeobecňovat, nejsem psycholog. Co však vím - na základě svých zkušeností - je fakt, že na louce za městem skoro žádný důchodce svého psa nepustí navolno, protože "by mu asi utekl". Nebo protože jeho hafan "nemá rád jiné psy".
Ano, v městském provozu je třeba mít psa na vodítku, neomezovat a nepřekážet. A respektovat pravidla (např. vlastníků prodejen, kde je zákaz vstupu se zvířaty). Představte si, že u nás (okresní město) toto Vámi zmiňované mladé slečny většinou dodržují. Co máte proti těm mladým holkám ?
Závěr Vašeho článku mne však vskutku překvapil.
1) Krmení psů. Nerozumím proč tuto - vskutku individuální záležitost - vlastně komentujete. Vám není nic do toho, jak krmím svého psa.
2) "Probuďte v sobě vše zlé co tam je a vychovávejte majitele třeba pak oni začnou vychovávat své psy". Snad jste to mínila jen v kontextu předcházejícího textu, tj. reagovat jen na ty majitele psů, co vskutku obtěžují okolí. Ale to by mělo platit snad ve všech oblastech lidského chování, ne ?
3) "Pokud se Váš „ořech“ nechtěně rozmnoží v klidu štěňata utopte". Díky za radu, ale tohle fakt nedávám. Na to nemám. Ale uznávám, že tuto konkrétní nepříjemnou situaci jsem řešit nemusela, neboť psa mám pod kontrolou.
4) "Psů je moc a každý den víc." Aha. To bude asi meritum článku, že ? A proč se psi uchovňují a množí ? Zřejmě proto, že je po štěňatech poptávka. Až nebude ze strany lidí poptávka, stav se hodí do rovnováhy. Kde je tedy ten problém ?
|
|
| |
Mám otázku. Cítíte rozdíl mezi tvory jako je člověk (např.dítě) a zvíře (např.pes)? Nebo tam vidíte znaménko = ?
|
|
| |
Mrzí mne, že můj komentář Vaší otázku vůbec vyvolal.
Zřejmě jsem se tedy někde výše ve své reakci nepřesně vyjádřila. Uznávám, že když čtu/slyším jednostrannou paušalizaci a odsouzení protinázoru/jiného životního stylu, chytá mne amok a pak se možná projevuji příliš nevhodně, popř. expresivně.
Na Vaši otázku jednoznačně odpovím:
Ano, jistěže. Vnímám rozdíly.
Ne, zde žádná rovnost neplatí, žádné rovnítko. Nestavím zvířata na roveň lidem. Jen si myslím, že když s nějakou osobou ty zvířata žijí, pak ten člověk za ně zodpovídá a měl by se k problémům stavit čelem. A zodpovídat se za chování své a za chování svých zvířat.
Ale nikoliv za chování všech ostatních zvířat chovaných v zajetí, tj. za nějaký obecný jev.
Na druhou stranu: pokud by to měl někdo postavené jinak, je to jeho postoj, jeho názor. Se kterým však nemohu souhlasit.
Svět není černo-bílý.
A fakt mě obzvlášť poslední dobou točí, že my - jako společnost - si to takhle, tj. ode zdi ke zdi tak rádi malujeme.
Dobrý x zlý.
Děti x psi.
Policisté x politici.
A vytrháváme věty z kontextu.
|
|
| |
Dovolím si lehce opravit -
lidé x policisté, politici
Nemyslím, že to skutečně soudný jedinec bere zlý x dobrý. Spíš souhrn zážitků vyústí ve "spíše oblíbené, spíše neoblíbené, spíše despekt, spíše averze..." apod. Zrovna u psů není ten problém sám pes, ale s ohledem na jeho vyjímečnou upravitelnost chování, strašlivě řečeno, je to ta možnost mu zprznit povahu neschopným majitelem. Trvalá bagatelizovaná nenávist je spíš duševní choroba, ale bohužel součet zážitků v řadě lidí vyvolává převažující averzi, nejen ke psům, byť jinak mohou být běžnými živočichomily. Asi netřeba moc hádat, jaké další averze hned napadnou.
|
|
| |
Obávám se, že Vaše pragmatická a sympatická korekce z mého tvrzení: "Policisté x politici" na "Lidé vs. policisté a politici" již bohužel není udržitelná.
Tj. ve světle událostí posledního týdne. Hysterie davu je nechutná. Vězte, že nyní jsou policisté světlonoši pravdy a všichni politici, obzvláště pak koaliční, jsou pak tzv. stíny zla, bubáci, prostě padouši (jakkoliv nejsem jejich podporovatelem). Dav totiž nezajímá pravda. Ráda bych se mýlila, ale šance si moc nedávám.
Vcelku se divím, že to zde více společně nekomentujeme. Mně osobně tohle přijde dost zásadní. Ale snad se mýlím a není to tak zlé.
Soudný jedinec (kolik jich znáte ?), bude řešit konflikty individuálně a osobně.
Tj. sousede, pokud seš takový blb, že necháváš svého psa doma samotného více jak x-hodin a on vyje, nás ostatní to obtěžuje, co s tím uděláš ? Pak za takovým člověkem budu stát. Chápu ho. Řeší svou obtížnou situaci.
Teď vezměme mou situaci: mého skoropsa nenechávám samotného doma, mám možnost jej vzít sebou do mé práce. Mí sousedi jsou tudíž v pohodě, nikdo je totiž neobtěžuje. Když skoropsa náhodou vidí, jsou naměkko a lákají ho k sobě, aby se pomazlili. Mí klienti jsou taktéž v klidu (alespoň v to doufám, podle jejich chování a laskání se se psem). Skoropes je taktéž v klidu, protože je skoro permanentně se svým pánem. Jeho exkrementy sbírám, v noci na sídlišti s baterkou a kdo mne při tom vidí, tlemí se mi. Já se moc nesměju, protože boty mám obalené exkrementy ostatních psů, za které jejich vlastníci tohle nečiní.
Komu vlastně tolik vadíme ?
Vskutku mne nebaví přijímat principy kolektivní viny.
Nikomu neubližuji, nikomu neřekážím a autorce vzkazuji, že fakt přestřelila.
|
|
| |
Kolik situací, kdy vás soustavně obtěžoval sousedovic pes, jste řešila, jak "důrazné" způsoby řešení jste musela použít a jaká byla vaše úspěšnost?
|
|
| |
Tolik otázek :-)
Díky za ně, ale opět budu rozvláčná. Já to prostě neumím prakticky bodově shrnout v pár větách. Předem tedy pardon.
Mám to štěstí, že žiji v domnění, že mne nikdo neobtěžuje, a že tudíž nemusím nic následného řešit.
Protože bydlím v novostavbě paneláku - tedy nevím, jak to správně nazvat (kolaudace bytového domu proběhla v roce 1997, přičemž slyšet sousedy je tu násobně více, než v klasických panelácích z let plus mínus výstavba rok 1975 až 1980, kde jsem vyrostla). Šla jsem do toho s vědomím, že bydlet v takovém bytovém domě sebou přináší i určitá negativa, jako je i mj. hluk od sousedů.
Spousta mých sousedů vlastní psy. O těch ale vlastně vůbec nevím. Přes den jsem totiž v práci. Své sousedy a jejich psy potkávám někdy večer venku. Mají je na vodítku nebo na volno, pokud je ovšem jejich psi poslouchají. Jinak si je zde nikdo nedovolí pustit na volno (bojí se, že by jim jejich psi utekli).
A ano, když jejich feny hárají, tak můj pes večer obchází a kontroluje el. zásuvky v bytě. Popř. podlahu výtahu. To je celé tzv. obtěžování.
Pak zde žije spousty mladých rodin, z jejichž bytů slyšíte v noci křik miminek. Kvůli tomu se ale snad nikdo soudný zlobit nemůže. A pak je tu pár partají lidí, co pořádají každý čtvrtek a pátek kalby. A pak také puberťáci, co honí pravidelně a denně nějaké videohry a místo sluchátek zřejmě mají reproduktory nastavené na maximum.
Pokud se mne tedy ptáte, kolikrát mne obtěžoval sousedův pes v mém bydlení, pak Vám odpovím: nikdy. Asi mám štěstí. Sousedi mají své psy vychované a neobtěžují mne. Neštěkají, neskákají na kolemjdoucí. A i kdyby na mne skákali, umím si je sejmout. Ale zpravidla toho není třeba.
Pokud byste se mne zeptal, kolikrát mne při venčení mého skoropsa obtěžoval nebo ohrožoval nějaký jiný pes, tak to je věc jiná. Mnohokrát se ke mně a k mému skoropsovi řítil neznámý velký pes, jeho pán v dáli - bez reálné šance na ovlivnění situace - a já danou situaci musela nějak řešit. Ano, to mne štvalo. Ale vždy se to v pohodě vyřešilo. Větší psi jsou totiž v podstatě strašně hodní a milí, jen si chtějí hrát. Při správném vedení mají větší nadhled, než ti naši sídlištní trpaslíci. Jenže spousta majitelů malých plemen psů se toho bojí, a tak jsou velcí psi z těhle psích her vytěsňováni. A ti normální psi pak neví (což není jejich chyba), jak se k těm psím trpaslíkům chovat.
Jaké způsoby řešení jsem při obtěžování cizím psem musela použít ? Vcelku jednoduché. Vlastně jde o instinkt.
Dosud vždy 100% učinkovalo: pokud cítím ohrožení od cizího psa, pak vyslovím ostré NE (nepříjemným tónem) plus předpažím paži s otevřenou dlaní (jde o krátké gesto). Skoro každý pes je v tomto momentu rozrušen a znejistěn neznámými zvuky, a pokud si nejste jistý, zatleskejte, popř. zkuste v dané chvíli ze sebe vyloudit nějaký pazvuk. Vysoké a nepříjemné tóny jsou v tomto momentě vskutku žádoucí. Psa to rozhodí. A o to jde.
Poté si okamžitě ruce chráním, tj. natočím se k neznámému psu bokem až zády (ideální stav, minimalizujete tím Vaše případné zranění) a hlavně: nedívám se mu přímo do očí. Svého psa si stáhnu k sobě, víceméně za sebe a odepnu mu obojek, aby měl možnost vlastního úniku. Pokud by byl někde poblíž plot, pak jej asi hodím na tento cizí pozemek. Nezmiňuji zde možnost obrany, neboť můj skoropes váží 3 kg. Ale k tomu zaplaťbůh zatím ještě nedošlo. Nicméně jíž jsem několikrát byla nucela povalit cizího většího psa (vybavuji si boxera a labradora), protože ti psi neodhadli své možnosti, situaci a šli po mém psovi. Tj. pokud by si dále hráli (z jejich pohledu), skončilo by to špatně. Je špatné, že jejich majitelé na to nereagovali.
A jaká byla má úspěšnost ?
V mém bydlení mne zatím žádný pes neomezoval. Spíše mí sousedé. Jedni paří min 3 dny v týdnu, další pak je soused, jehož syn denně mastí videohry a má repráky (nad mou ložnicí) osolené asi na maximum. Ale nu což, bydlím v paneláku. Tohle k tomu asi patří.
Pokud jde o psy - pak ti mne obtěžují minimálně. Pokud se stane nějaký kiks, jde dle mého na vrub jejich majitele. A to tvrdím s plným vědomím toho, že u svého skoropsa jsem učinila při jeho výchově - jako mého prvního a vytouženého psa - spoustu chyb.
Nevím, pane kolego, co jste chtěl číst.
|
|
| |
Chtěl jsem číst popis vašich zkušeností a názorů, které samozřejmě nemusí být shodné se zkušenostmi a názory mými. To je naprosto v pořádku.
Já to mám přesně naopak. Nikdy v životě mě žádný soused nebo kolemjdoucí PRAVIDELNĚ neobtěžoval hlukem, zápachem, fekáliemi, obskakováním, očucháváním, oslintáváním, ohrožováním a podobně žádným jiným způsobem, než prostřednictvím svého nevychovaného psa. Ale chápu, že každý považuje za obtěžující něco jiného. "Pejskařovi" je třeba obskakování cizím psem příjemné, mě a členům mojí rodiny ale rozhodně ne.
Co se týče těch "nepsích" nežádoucích situací, tak samozřejmě si sousedi občas udělají delší hlučnější páteční nebo sobotní grilovačku, občas provádějí hlučnější rekonstrukci, občas sekají zahradu a podobně. Výjimečně nějaké setkání s cizím člověkem vyústilo v přiblížení se na kontaktní vzdálenost nebo dokonce v kontakt. To jsou všechno záležitost, které považuji za přirozenou součást života v "lidské" aglomeraci. Ale nikdo neseká zahradu každý den. Čokl štěká denně několik hodin v kuse "úplně normálně". Já i žena máme nepravidelnou pracovní dobu, takže občas býváme doma i ve všední dny v pracovní době. Monotónní několikahodinový psí štěkot je opravdu zábavný. Občas nám v noci řvou pod okny opilci. Ale není to denně, spíš výjimečně. Pravidelné venčení psů před 6. hodinou ranní spojené se štěkotem pod okny našeho (z hlediska "pejskařova pohledu cizího) domu považují "pejskaři" za něco naprosto "normálního". O pravidelném ochcávání a osrávání auta, plotu, branky, popelnice a zápraží se snad ani zmiňovat nemusím ...
|
|
| |
Ne. Určitě ne z diskutovaného úhlu pohledu, tedy co je nástrojem mého obtěžování. Dítě, řvoucí v kině, pes, ochcávající mé auto nebo tyč dopadající na moje záda jsou jen nástroje, jimiž mě někdo obtěžuje. Ten někdo zaslouží dostat po čuni zcela bez ohledu na to, jestli je nebo není nějaký rozdíl mezi děckem, psem a tyčí.
|
|
| |
Někde jsem slyšel, že po heroinu je taky poptávka. Tak to jo.
|
|
|
Nezbývá mi nic jiného než souhlasit...to že to někteří nevydýchají a nebo mají potřebu urážet Vás jen z toho důvodu, že jste žena je jejich problém...každopádně mě se to líbí...palec nahoru ! Střízlivý názor !
|
|
|
A zatím to platí. Byla tu před námi a budou i po nás, evolučně z nich vycházíme, geneticky je člověk více zvíře než se většina malomyslných domnívá, 85% genetické výbavy má člověk shodnou s myší, shodnost s primáty je výrazně vyšší. Vztah se jeví jako nerovnice a člověk je neznámou na obou stranách zápisu. Dílem zvláštní náhody mu bylo umožněno se rozvinout a pár desítek tisiciletí tu "dominovat". Fakt, že zvířata (zhusta jen obratlovci...) v tomto období z části ovládáme, využíváme, regulujeme, zkoumáme, zabíjíme, automaticky neznamená, že budeme evolučně úspěšnější. Získali jsme technologii, ve všem ostatním zaostáváme, smysly, schopností přežít v nepříznivých podmínkách, mizernou mírou adaptace (člověk na svou tělesnou velikost žije příšerně dlouho, malá změna vnějších podmínek ho spolehlivě zabije, mezigenerační rozvoj je pomalý, březost samic velmi dlouhá - plodnost naopak nízká, vrhají a uživí málo mláďat, ty dlouho dospívají, umělé prodloužení průměrného věku dožití resultuje ve větší četnost malformací a chorob, medicína dokáže zachránit mnoho "nevyvolených", kteří by jinak spartsky zatuhli), apod. Říkáme tomu civilizace. Jen technologie to může zachránit, ale i zabít, nebude-li ukočírována. Evolučně jsou lidé mimo plastickou fázi, od roku 40000 př. n. l. se fysicky téměř se nevyvíjí, a když už, tak díky technologii degenerují (za 1000 let budeme skoro slepí na dálku, skoro hluší a možná neucítíme ani to hovno), ale zase s mozky jak maďarskými melouny, tělíčka s kouličkami a tyčinkou, že už s nima nepůjde ani oplodnit samici a samice je zase neodrodí, protože na to nebudou mít pánve, a to nehledě na to, že už dávno před tím nebude genderově přijatelný porod přirozenou cestou. Všichni budou jezdit VW, páč to je to nejlepčí už teď, všichni budou mít tureckej záchod v základní výbavě, ti bohatší z nás si jednou za rok na čuchání vánoce otevřou karafu s 0,5 l pravého benzínu po pradědečkovi. Doomsaying? Dost možná, nikdo totiž neví, co bude. Raději malovat černýho ztopořenýho čerta na zeď a být mile překvapen "bílou paní", než opačně. Třeba bude líp, třeba bude na světě míň zbytečných magorů jako autorka a více těch, kteří chápou souvislosti mají i v sobě i kus pokory vůči přírodě a jiným.
PS: Mám taky čokla, nechce se moc emancipovat, ale musí, chodí na vodítku, je neagresivní, žere maso, granule a občas i hovna, jinak je skoro i vychovaný a sere na vlastním pozemku. Respektuju to, že je zvíře (nikoliv věc), ale i to, že má svou osobnost, potřeby i touhy, on zase respektuje mě i ostatní lidi.
|
|
| |
To je od něj pěkné, že respektuje. O čem to jako vypovídá?
Vždyť s námi chce bydlet, nebo ne? Tak ať respektuje, takhle jsme se dohodli...A co by bylo, kdyby ne?
Nějak tady pořád nechápu tu filosofii.
|
|
|
"On nic nedělá", ve skutečnosti znamená "vem si hůl, pepřák nebo hromovou hůl, bude se ti hodit". Viděl jsem to nedávno, chlápek jde se středně velkým psem (bez náhubku, pokud jsem si dobře všim), jednou rukou drží vodítko, druhou telefonuje. Proti němu paní s dítětem asi tak 7 let. Pes po dítěti vyjel, načež majitel (nepřestávaje telefonovat) poznamenal něco jako "neboj, on nic nedělá, nesmíš utíkat". Což byl zjevný nesmysl, že pes nic nedělá, to bylo vidět, výhružným štěkotem přece každý pes dává najevo, že se chce mazlit, že. Naštěstí ho udržel, tak se dítěti kromě šoku nic nestalo. O dva metry dál ukázal pes znovu, že nic nedělá, když vyjel pro změnu na jiného psa.
Majitel psa, který "nic nedělá" to snad bude tvrdit i v připadě, že pes bude někoho rvát na kusy. Vždyť "on si chce jen hrát".
|
|
| |
No on je trochu problém, že i pes co "nic nedělá" je schopen občas zareagovat trochu překvapivě, typicky větší plemena jsou schopna celkem bez váhání vyrazit po cigánovi aniž by cokoli dělal. Jestli jim smrdí nebo je to nějaká informace "cigáni nás jedli" bůh ví... Podobně psi obvykle nemívají v lásce opilce.
|
|
| |
To dítě nebylo ani cikánský a zřejmě ani opilý. Taky po nás jednou vyjel pes, co si jen tak běhal po ulici, opět nikdo z nás nebyl ani cikán ani opilý, ani jsme si ho nevšímali, prostě jsme si šli svou cestou, pak ten čokl zaběh někam do vrat, kde jsme viděli lidi, tak na ně voláme "zajistěte si toho psa", načež majitel odpověděl "on nic nedělá", jak jinak, zřejmě neexistuje nikde na světě pes, který by "něco dělal".
|
|
| |
To si pletete pojmy... Na svete zrejme neexistuje cikan, ktery by neco delal ;))
|
|
| |
A DF opět prokázal, že možná ano. Viz Linx4U o biozemědělství. Je tam minimálně 1 sprostý podezřelý.
|
|
| |
Poukazoval jsem pouze na fakt, že i pes co "skutečně nic nedělá" (který prostě cizí lidi bere v potaz jen natolik, aby se s nima nesrazil ale jinak ho nezajímají) je občas schopen předvést poněkud překvapivé chování. Kamarádku to takhle docela šokovalo že pes který hlídal zahradu a jinak ji doprovázel po vesnici prostě z ničeho nic na náměstí vystartoval a šel si stoupnout na kolemjdoucího cigána kde na něj vrčel a mlátil ho košíkem. Otázkou tak zůstává zda to bylo jejich první setkání, či zda se už někdy setkali na "chráněném" území a tohle byl jen důsledek.
Nevychované čokly neberu v potaz, u těch je jedno jaký byl podnět protože jsou od začátku nevychovaní...
|
|
| |
Ale pozor, je to pravda. Když neberu v potaz zdegenerovaný kundolízky tak psi všeobecně cikány nesnáší a zatímco jindy jsou v ledovým klidu tak cikána by byli schopní roztrhat na kusy...
Na druhou stranu, ničeho se cikán nebojí tolik jako psa.. a to od boxera výš...
|
|
| |
Rád bych přispěl svojí malou troškou. Jako dlouholetý psomil, zabývající se psy profesionálně, ovšem způsobem místní komunitou zdá se aspoň částečně respektovaným (vodicí, asistenční, canisterapeutičtí) tvrdím, že historky jak kdosi šel mírumilovně městem a odkudsi se vynořil podlý pes a dotyčného napadl, patří do kategorie urban legends. Pes je z našeho pohledu pragmatik a do konfliktu jde jen když musí. Pokud si psa nevšímáte, maximálně si čuchne a jde si po svých. Jestli si už jen z toho uděláte hnědý pruh do gatí, smůla, čuchá o poznání déle, ale pak se zachová podle předchozí věty.
Bohužel, z toho je třeba vyloučit množinu rozmazlených psích zmrdů všech velikostí, kterým bývá zpravidla majitelem bráněno v přirozeném styku s okolím, a kteří tím pádem vše okolo považují za potenciální nebezpečí, které je nutné eliminovat okamžitým útokem.
I zprávy na Hovinkách, případně v TV H@vna, pokud informují o strašlivém napadení bezbraného dítěte bojovým psem, ve většině případů nakonec dodají, že napadem byl příslušník rodiny majitele psa. Proč asi? Protože do psa dělal takovým způsobem, že pes nenašel jiný způsob jak dát najevo, že tohle je už moc. A nenechte se mýlit, pes nemá povinnost to vydržet. I závodní auto, když ho budete točit furt do červenýho, taky může bouchnout.
A co se týče vztahu psů k Romům, řekl bych, že se jedná o dlouhodobou zkušenost. Mám psa, který díky původu a zkušenostem ví, že jedině středoevropan světlé pleti s váhou 100+ neznamená nebezpečí. Cokoli jiného (asiat, arab, černoch, ale třeba i ukrajinec a pozor - i cyklista) je důvodem k temnému vrčení. Naštěstí už dávno pochopil, že tyto situace umím řešit lépe než on a nechává to plně na mě. To vrčení je jen signál, že já si mám dát bacha na xindl okolo.
A co se psů v civilizaci týče, snažím se důsledně dodržovat zásadu o mé svobodě končící u začátku svobody toho druhého. Nenechávám své psy kontaktovat okolí bez předchozího souhlasu druhé strany. Na druhou stranu je mi líto chudáků, kteří neustojí běžné setkání se psem, kdy si bezelstně přijde čuchnout a hned se ohánějí hromovou holí. Dělají stejnou chybu jako část myslivců, totiž předpokládají, že jsou v daném místě jediní s právem nosit zbraň a pak se nestačí divit, že na sebe, nebo můj majetek, nenechám beztrestně mířit. Čímkoli.
Vlastnictví psa má jeden příjemný postranní efekt. Dává vám do ruky nečekaně účinnou zbraň na cyklouny. Těžké třímetrové vodítko se dvěma pětidekovými karabinami na koncích umí udělat hluboký důlek do kapoty motorového vozidla. A co to udělá v cyklounových zádech si raději nepředstavuji. K zahození není ani, pro nezasvěceného, překvapivě velký dosah této "zbraně". Cyklomrdi na chodníku nemají šanci na ústup. A kupodivu, ani snahu to potom nějak dál řešit. Ale jak říkám, jejich svoboda končí na obrubníku chodníku, po kterém jdu. Na silnici ať si třeba uženou vlka.
|
|
| |
Jenze tuhle mnozinu jen tak vyloucit nelze, protoze v nekterych mistech tvori vetsinu pejskaru. pozoruju to jednak kdyz chodim po meste, druhak (a to uz je vaznejsi problem), kdyz vencim psa (klidneho, co si nevsima psu, co si nevsimaji jeho).
Spousta z tech zvirat je totalne zmatena, schopna zautocit bez priciny, muze se to stat treba jen u jednoho z deseti zblblych "psu", ale pokud je onen pes velky a cil utoku slaby (vlcak - dite), dopada to spatne. Jako maly jsem se na tom ucil, ktera ruka je leva - ta s jizvama od vlcaka. Majitel ho zkurvil, po utoku bez priciny ho utratil, poopravil plot mezi skolkou a svou zahradou a koupil si noveho psa, ktereho znovu zkurvil. Zase vlcaka. A znam bytove domy, kde jsou takovi pejskari dva, tri... Nebo vychovu, kdy je pes trestan v podstate za cokoli plnou ranou elektriceho obojku. Co takovy muze mit v hlave...
Takze ne urban legends, ale tvrda realita. Je to jako tvrdit, ze vsichni lidi v CR maji ridicak. (pokud vynechame tech par milionu, co ho nema) a clovek bez ridicaku je urban legend.
|
|
| |
Za celý můj dlouhý život po mě pes bez důvodů zaútočil jen třikrát. 1) Nevychovej jezevčík, co si doběh 10 m, kapesní knírač uvázaný u vchodu do krámu, 3) "inteligentní blondýna" co dřepěla u svojí paničky. Ve všech případech jsem šel okolo a hleděl si svýho. Takže urban legends to skutečně nejsou, ale výskyt je nepatrný. (nějaké to vrčení a hravé dotírání nepočítám, a i těch případů bylo málo).
|
|
| |
Stouchani cumakem, vesele priskoky, pleteni se pod nohy, cokoli, co delaji mala stenata, to pochopitelne nepocitam. Na me vrci dost casto. Je pravda, ze pes ma pristup k memu obleceni, leha u nej a sem tam spava s cumakem mem socka - style obleceni, ale dokud na mych kalhotach spavaly tri kocky domaci, psi na me paradoxne nedorazeli.
Ja za sve ctvrtstoleti zazil utoky dva, jeden od toho magora a druhy od psa, co ho vedle me bodla vcela a on se ohnal po nejblizsim pohyblivem objektu, co by k dispozici.
Ale nekolika jsem zabranil, ale byl jsem vcas varovan vrcenim a vybaven botami s dobrymi podrazkami. Co udela dite? Zajeci strachem. Co udela pes kdyz dite jeci? Zautoci, protoze ho to jeste vic vyprovokuje. Mimochodem, jako maly jsem nijak nejecel, ani jsem si toho psa nevsiml, dokud jsem neucitil jeho zuby v mych zapestnich kustkach.
|
|
| |
No já občas s lidmi "bezdůvodně" napadenými mluvím a nakonec se zatím vždycky ukázalo, že první kontakt inicioval člověk a psa vyprovokoval svým nevhodným chováním. Třeba házením kamení po psovi přes plot. A pokud mi pes vrčením dává najevo, že se v mé přítomnosti necítí dobře, byl bych blb, kdybych se snažil hlazením ho přesvědčit, že jsem přítel.
Strach má velké oči. To platí na obou stranách. Ale stojím si za tím, že pes (a to se týká i té zmrdí množiny) neútočí bez příčiny. Lidé pomalu ztrácejí pud sebezáchovy. To je vidět třeba na způsobu, jakým si někteří chodci vynucují přednost na přechodu. Zcela bez ohledu na fyzikální zákony se vrhají před jedoucí auta i tramvaje, hnáni představou o své absolutní přednosti. A podobné to bývá u psů. Lidé pod představou o své všemohoucnosti tropí hlouposti.
Jen pod čarou, pořádáme přednášky pro školy a školky Jak se chovat ke psům a zatím žádné dítě, ,které tu přednášku vidělo, nebylo napadeno psem. Vím to, protože přednášky opakujeme pro zájem každý rok a já se na to pravidelně ptám. Na rozdíl od většiny konkurentů, kteří ukazují jak se chovat při napadení psem (ono provařené "klubíčko"), my dětem ukazujeme, jak se napadení vyhnout, čím psa neprovokovat.
A na závěr: vůbec bych nebyl proti zavedení "řidičáku" na psa. Pro psy všech velikostí. To co někteří majitelé psů předvádějí, je děs.
|
|
| |
Státní zkouška na psa? Tak s tím račte jít někam, soudruhu. Co takhle státní zkouška na dítě? Na manželku? Na vlastní blbost? Z toho je člověku fakt šoufl ...
A k tomu zbytku:
Jistě, když si nevychovanej pejsek třeba "sloví" nějakýho picyklistu, je to vina picyklisty. On přece provokoval svým nevhodným chováním. Ale možná jsou to urban legends.
Dál už radši fakt nic ... :(
|
|
| |
No tak, piciklistu na chodníku si slovím spíš já...
Stále dokola opakuji, že je to o hranici svobody nás dvou. Já se postarám o to, aby Vás neobtěžovali moji psi a Vy laskavě neobtěžujte mě, potažmo mé psy. Pokud se za oboustranného souhlasu nedohodneme jinak. A zkušenost, že tuto základní poučku spousta lidí nechápe mě vedla k úvaze, že by bylo fajn, kdyby se mohi někde naučit. že na jejich ňafající smetáky "on je malej a nic neudělá" nemusí být okolí zvědavé a co s tím (smetákem) dělat.
Případy nevhodného chování, které znám vždy začaly stejně. Dospělý nechal spolu psa a malé dítě bez dozoru. Nemusel odejít, stačilo, že se otočil se zády, nebo začal telefonovat, klábosit se sousedkou. A dítě začalo psa zkoumat, kontrolovat mu oči, uši, zuby, pinďoura a pes to neustál. U dospělých to pravidelně bývá snaha podrobit si cizího psa, který o to nestojí (Pocem, nevrč, chci si tě jen pohladit). Ale příběh: šel jsem po Národní (konkrétní místo si doplňte laskavě sám), zpoza rohu z Mikulandské vyběhl pes a hned mě kousnul, neznám.
A ještě k těm cyklounům, pokud si piciklista spadne na štěkajícího psa je to fakt jeho blbost, že neudrží rovnováhu a psovi se nelze divit, že se pokusí ochránit integritu své tělesné schránky.
|
|
| |
Jenomže přesně tenhle problém řeší spousta hobbystů a já pokládám za minimálně ... hm ... podivné, vkládat povinně na bedra spoluobčanů důsledky vyplývající z toho, že někdo provozuje nějakou privátní zábavu.
Já osobně taky neznám případ jako ten z Národní.
Nicméně ty picyklisti jsou složitější. Jistě je vám známo, že některá plemena (anebo jedinci) je mohou považovat za lákavou kořist, podobně jako třeba srnku. Pokud to má pes takhle nastavené a majitel ho nezvládá (typicky to "ohluchnutí"), je problém. A to se objektivně stává.
|
|
| |
"šel jsem po Národní (konkrétní místo si doplňte laskavě sám), zpoza rohu z Mikulandské vyběhl pes a hned mě kousnul, neznám"
mnohokrát po mě vystartoval pes, několikrát i hmotnostně stejné kategorie jako já, v situacích, kdy jsem si dovolil jej provokovat něčím tak nehorázným jako jízdou na kole, stíháním prostředku hromadné dopravy, dobíháním trošku přetažené přihrávky při volejbale, drzým průchodem po veřejné cestě podél děravého plotu případně nezavřených vrat atakdále.
|
|
| |
Asi mám silnější pud sebezáchovy a v klidu si počkám na další spoj a nebo ztratím bod v nějakém sportu, než abych měl díru v gatích, nebo nedejbůh v noze.
Jasně že by tam měl být někdo, kdo psa umravní, ale pokud zjevně chybí, proč tahat kobru za ocas.
Jde o to, aby si lidi uvědomili, že pes má určité vlastnosti, které je třeba respektovat, aby nedocházelo ke zbytečným škodám. Snažit se zastavit rozjetý vlak pouhým pohledem se také asi nebudete snažit. Zrovna tak si myslím, že až budete mít na ruce, nebo v zádi pár štychů, tak ani vymožené odškodné nenahradí tu bolest. Těch jizev se už nezbavíte.
|
|
| |
Vono leckdy ten pes nejni vidět, jakože třeba je za plotem s dírou, mezi zaparkovanými auty, klidně leží ve stínu za křovím... musíte mít výborný rentgenový zrak ;)
|
|
| |
"pes má určité vlastnosti... aje třeba je respektovat..."
?????????????????
Co mám ještě dělat, když si někdo pořídí hobby? V čem se mám přizpůsobit? Jak se mohu, proboha, ještě někde omezit, aby někdo byl spokojený?
Devítka v kapse má určitý účel a je třeba respektovat, že mám své potřeby a vlastnosti se bránit.
|
|
| |
Pane, přizpůsobení se okolí je podmínkou přežití. Pokud se tomu tak moc bráníte, pak svou schopnost přežití poměrně rázně degradujete.
Devítka v kapse jistě něco znamená, za její použití také ponesete následky. Je to tu jak s blbýma. Prostě jsou tu psi, to je fakt. Jsou tu i nevychovaný psi, taky fakt. Chci minimalizovat problémy plynoucí ze styku se psy? Měl bych se snažit chování psa pochopit ( není to těžké, je o tom mnoho knih), nebo je mohu střílet s rizikem, že někdo zastřelí mě.
Vy máte právo tvrdě vyžadovat své soukromí od psů, ale to neznamená, že ho v současné situaci dosáhnete.
To by museli měšťáci přestat meřit a začít hlídkovat.
Pro neschopáky je tady možnost regulace - a to povinném výcviku každého psa - ale já zastáncem regulace nejsem.
Myslím, že legislativa ohledně psů je dostačující, jen to vymáhání prostě vázne.
|
|
| |
Bohužel máte pravdu. Napadla mě analogie s buzeraci řidičů pod heslem "Kdyby to mělo zachránit jediný lidský život ....". Jakoukoli snahu vymáhat používání vodítek a náhubků třeba pod heslem "Kdyby to mělo zachránit jediného člověka před pokousáním ..." jsem nezaznamenal.
|
|
| |
Vážně? Osobně jsem fanda kočkovitých šelem. Pokud by šel chovatel vyvětrat své dvě pumy na palouk, mají ostatní nepumaři nějakou povinnost nebo dluh vůči sobě dozvědět se o chování pum co nejvíce? To jsou skutečné skvosty, co se tu jeden dozví...
|
|
| |
Zrovna teď jsem si uvědomil, že jsem vlastně chtěl pumu už jako malý dítě. Jdu gůglit.
|
|
| |
Já jsem chtěl medvěda. Nevadí, že žiju ve větším městě ?
|
|
| |
Myslim že ne. Voni si to naštudujou.
Ale koukám, že to nebude tak jednoduchý. CITES a tak. Zase nějaký komoušský regulace!
|
|
| |
Taky to nechápu, přitom ochočený medvěd je supr kámoš, ochrání babičku před útočníky, když jde z nákupu...vrací balon...umí jezdit na koloběžce i na mopedu....těžko si představit lepšího společníka. Ať si omezenci zvykaj na pořádný zvíře, coo? :o)
|
|
| |
Možná se z některýho stane i odborník na městský psy.
To ho vezme odborně za krk a třikrát s ním zatřepe. :)
|
|
| |
A vzápětí samozřejmě začne výuka dětí na školách s podtitulem: Co s načatým medvědem? aneb Brumla není hračka.
|
|
| |
Prostě přírodní selekce, rozumný pejskař to pochopí.
:o)))
|
|
|
|
| |
Kdo nemá rád medvědy a pumy, nemá rád ani lidi !!!
|
|
| |
Vo tom žádná ! A vůbec. Člověk zradí, ale medvěd ne, ten nikdy. U toho vim, na čem sem. (na potencionálním jídelníčku...) :o) No nic, ať kluci neremcaj, že je plnej disk blafů...Ale dal jsem dodatečně článku za 1, aspoň jsem o něco bohatší v poznání duše pejskařovy. Stálo to za to, myslím.
|
|
| |
Ano, ano, hlavní pozitivum článku je, že se rozjela tahle diskuse. :))
|
|
| |
Jde to i obrátit - pro všechny milovníky medvědů i jiných zviřátek:
http://www.mount-steak.cz/clanky/jidelni-listek.html
|
|
|
|
| |
Ještě nikdá jsem zvířátko nevlastnil. Tímhle bych mohl začít. Nebo sklípkany (nenároční - stačí jim jedna myš na tři měsíce). No, ještě se rozhodnu, kterým směrem budu "hobýskovat".
|
|
|
|
| |
Moc pěkný micky.
Musím říct, že mne překvapilo, že rys může být takový domácí plyšák. Měl jsem ho zafixovanýho jako velmi individualistický, nezávislý a nedůvěřivý zvíře. Zřejmě chyba.
Co mne naopak nepřekvapilo, jsou problémy, který tyhle lidi mají s aktivisty a médii. :( Na jiným webu jsem čet, že majitel nepustil aktivistu se štábem TV Hovna na kontrolu kotců. Kontroly kotců se domáhali z toho titulu, že aktivista je zaměstnancem ZOO Praha. Když je majitel vyhodil, tak natočili reportáž na ulici, popsali stav kterej neviděli a odvysílali to.
|
|
| |
Vzpomeňte příběhy lvice Elsy například. Ta nespoutaná divokost je zřejmě relativní, alespoň v rovině úvahy člověk x šelma = automaticky smrt. Je to docela mazec, vidět ty divochy vyvalený v obýváku na kanapi :o)
|
|
| |
No nějak za tím tuším i odvrácenou stranu věci a tou bude totálně zdevastovanej holobyt. :))
O to mi ani nešlo. Spíš jsem to měl zafixováno jako extrémně plachý zvíře, který i hajnej ve svým revíru vidí jenom párkrát za život. A najednou ho vidim jako domácího mazla.
|
|
| |
Dá se tušit, že s papírovou kuličkou na bavlnce moc dlouho nevydrží :o)
O rysech jsem to také mnohokrát četl. To víte, v Praze ani toho myslivce, co jde z lesa, moc nepotkáte, takže přesnější info do placu nedám.
|
|
| |
Stalo se před cca (sic!) deseti lety: Okolo poledne jsem se z města přesouval na staré závodní Esce k rodičům na chatu. Přijížděl jsem do cílové vesnice, čekaly mě asi ještě tři kilometry. Štráduji si to po silnici docela svižně, avšak přibržďuji před finální odbočkou. A zčistajasna ke mně přibíhá krátkosrstý podvraťák a doprovází mě za velmi hlasitého štěkání. Ty vyceněné zuby si pamatuji dodnes. Tohoto psa jsem tehdy viděl poprvé (a s úlevou podotýkám, že i naposledy). Únikové cesty byly obě do kopce, tudíž jsem věděl, že na té hajtře neujedu. Nepomohlo slézt z kola. Sice mě nenapadl, ale v tu chvíli jsem byl málem na výměnu trenýrek :-). No, poodjel jsem dál a po chvilce to vořech vzdal.
Ale jinak dobré - až na tento exces a ještě jednu příhodu z raného dětství (pokousání jezevčíkem pravděpodobně po unáhleném pohlazení) se psy vycházím.
|
|
| |
Co takhle místo toho pořádat školení pro psíčkaře jak správně neobtěžovat a neohrožovat okolí? Řek bych, že tam jsou daleko větší rezervy.
Normální dítě si cizích čoklů nevšímá, v drtivé většině přiběhne cizí čokl k nám, somruje žrádlo nebo jen tak z legrace děsí děti, a když dostane pepřovou sprchu, majitel ještě pičuje:-(
|
|
| |
Normální malé dítě se psů bojí, nebo si jich nevšímá. Normální odrostlejší dítě si je chce nutně pohladit.
Normální větší dítě chce psa.
A je úplně jedno, jestli do nich meldujete furt dokola
Neboj se, ten pes ti nechce nic udělat.
Nešahej na cizí psy bez povolení, můžou ti něco udělat.
Psa možná koupíme, až budeš větší.
|
|
| |
Zakazovat něco dětem... to jsou nápady :D
|
|
| |
moje dítě je úplně normální a psů si odmalička všímalo a nikdy se jich nebálo. Doma chtělo mít dítě odmalička koně. Tak nevím jakou normu přesně myslíš. :-)
|
|
| |
Koně? Nakonec proč ne. Ale asi by se musely dát větší futra.
|
|
| |
proč větší futra? Máme pěkné staré dvoukřídlé dveře, tam by se kůň protáhl jako nic nebo ne? Dítěti jsem předhazovala, že nemáme pro koně jídlo, dítě operativně zabavilo seno pro morče a tím byl podle dítěte problém vyřešen. :-)
|
|
| |
I s jezdcem se tam vejde? Na co by jí doma byl, kdyby na něm nejezdila?
Tak oni existujou i pidikoně, ale ani tam to se senem pro morče nevypadá na kdovíjakej úspěch. :) Ale pidikoně rozhodně nedoporučuju, to bývají neuvěřitelný svině.
|
|
| |
malé množství sena nebyl žádný problém, protože za rohem ve zverimexu mají zásoby.
kolik měří kůň s jezdcem? Vlastně ne, kolik měří kůň - dítě chtělo doma koně v necelých čtyřech letech, takže výška jezdce zanedbatelná, dveře mají na výšku asi 2,30 m.
podle mě byl větší problém v tom, že bydlíme ve třetím patře, ale to mi harant nechtěl uznat jako argument.
|
|
| |
Kolik to počítají za tunu? :)))
Kolik měří? To je docela těžká otázka. Hrozně záleží na plemeni. Obecně v kohoutku od nějakých 150cm (třeba Arab) po nějakých 180. Ale taky třeba dva metry. Průměr bych dal 170-180. K tomu je třeba připočíst krk a hlavu, to je dalších cca(tm) půl metru. Takže to máte fakt natěsno, dospělej už by to nedal. :))
To nechtěl uznat správně. Při správném výcviku nemusí být schody problém. Mohu doložit fotodokumentací a rovněž tak mou učast na canrdbálu na parketu. Já vím, řidič nemá být ožralý ...
|
|
| |
kolik počítají za tunu bylo dítěti ukradené neb mě jednou nabádalo, že až dojdou peníze, žádný problém, protože si pro ně přece dojdu do metra jako vždycky (v metru je bankomat a čtyřletému dítěti se systém těžko vysvětluje).
hrozba koně nebyla tak děsivá, sice se v pravidelných intervalech - vánoce a narozeniny - domáhalo dárku v podobě koně, ale spíše mě obcházela mrákota, že dítě později cestou ze školy přivede domů libovolné "nehlídané" zvíře, s největší pravděpodobností nějakého cizího psa uvázaného u samoobsluhy, v horším případě slona z cirkusu nebo tak něco. Naštěstí došlo jen k pár drobným excesům a musela jsem doma přijmout menší zvířata - myši, křečky, morčata, která byla údajně vyhozena z jiných domácností a bídně by zhynula někde v odpadu, až při nabídce pěti malých potkanů jsem se vzmohla na odpor. Dnes už je dítě větší, ještě pár let a může si pořídit třeba farmu, ale nejspíš už nebude takový zájem i když, kdo ví. :-)
|
|
| |
Moje máma tohle protrpěla. Přitáhl jsem domů naprosto každou živou potvoru, kterou jsem potkal a nebyla k něčemu přivázaná. A že jsem jich potkal hodně. Pamatuju si, že zkoušela úplně všechno - slzy, domlouvání, záchvaty vzteku, ale nebylo jí to pranic platný. Jediný čeho dosáhla bylo, že jsem ty tvory rafinovaně ukrýval třeba ... do zásuvky s tričkama.
Ono pak přijde věk, kdy máš jiný spády, ale jsem si naprosto jistej, že se to zase vrátí. To je nabeton.
|
|
| |
Jo, s tím že poníci a minikoně bejvaj svině to je pravda..... vím o farmě kde maj dva od předchozího majitele týráním zkurvený poníky místo hlídacích psů. Známej když sháněl do jezdeckýho klubu flegmatickýho poníka pro malý děcka projezdil půlku republiky.....
|
|
| |
No to je přesně ono. Poník pro děcka ... Tuhle hovadinu bych už podruhý neudělal.
Jedinej benefit z poncla je, že když si dítě vysedne, tak to nemá tak daleko na zem. Jinak je to dokonale k ničemu. Stejně ho neutlačí a vzhledem k jejich povaze si bude s děckem stejně dělat, co ho napadne.
To nemusí být ani zkažený na to, aby to to byla potměšilá, svéhlavá bestie. Oni se s tim už roděj. Podle mýho mají mindrák pramenící z výšky. :) Něčim si ten chybějící respekt velkýho koně musej vynahradit. :)
Razim zlatý pravidlo: Čím menší to je, tím větší problémy s tím budou. :)
|
|
| |
> Čím menší to je, tím větší problémy s tím budou. :)
František Nepil v knize Střevíce z lýčí vzpomínal na dobu, kdy jako kluk chodil orat pole s voly. Vybrali si s kamarádem dva nejmenší, zatímco ostatní si rozebrali větší zvířata. No a zatímco ostatní kluci měli klidné voly, kteří poslušlně tahali pluh, ty jejich dva malí hajzlové se furt plašili a nechtěli dělat, co po nich chtěli, tj. orat.
|
|
| |
To je podobný i u těch čoklů. Nejagresivnější plemeno (jak jsem zjistil z tý slavný statistiky pokousanejch) je jezevčík. :) Asi by se měli zařadit mezi bojový psy. :)
|
|
| |
Zase zakousnutýho jezevčíka setřeseš snáz než nějakýho pitbula.
|
|
| |
Údajně na 35.000 pokousání člověka psem jich na pitbulla připadá 15 tj 0,043%
|
|
| |
Kdybych si měl vybrat, radši se nechám 10x za rok kousnout do nohy od jezevčíka než od pitbula ;)
|
|
| |
Tak jinak. Pokud Vás pokouše pes, máte asi 11% šanci, že to bude jezevec. 0,043% šanci, že to bude pitbul. Já bych asi na Vašem místě fakt střílel ty jezevce. :)
Pokousání pitbulem, ledním medvědem, lvem, pumou a podobně, je jistě mrzutá věc, ale troufám si říct, že Váš život takhle neskončí. :)
|
|
| |
Rozdíl je v tom, jak velkou hubu (a sílu v ní) má jezevčík vs. pitbul. Kousnutí od jezevčíka je sice nepříjemné, ale pravděpodobně nebude tak vážné jako od nějakýho hovada, který bylo původně šlechtěný k zápasům s býky apod.
(Lední medvědy nebo lvy běžně nepotkávám, pokud nechci a i v tom případě je pozoruju skrz mříž nebo tlustý sklo.)
|
|
| |
Tak nebyl šlechtěný k zápasům na býky, původně to byl mini lovecký pes, přešlechtěný na psí zápasy, ale to je celkem fuk.
Na vážnost kousnutí může mít vaše achilovka úplně jiný názor. Krom toho existují psi s ještě větší držkou.
A kolik jste v životě potkal nezajištěných pitbulů?
|
|
| |
Jozefčík x pitbul, to je také relativní...
Od jistého poměru velikosti objektu/oběti útoku k velikosti útočníka je to už jedno. Takže mně je jedno, jestli mě v lese napadne 200kg nebo 800kg medvěd*, a batoleti je jedno, jestli ho napadne 10kg nebo 40kg pes...
* no a ta puma už také přijde nastejno...
|
|
| |
Není to jedno. Batole obvykle necourá po ulici samo a je rozdíl, jestli jeho matka musí odhánět chcípáka typu jezevčík nebo hovado typu pitbul / bulteriér / vlčák --> přesně takovýhle případ byl ve zprávách asi před měsícem, matka s dvěma dětmi, jedno v kočáru, druhý asi na nějakým odrážedle, ze vrat vyběh pes a vrhnul se na dítě, naštěstí zrovna kolem projížděl chlap v autě, kterej se zase vrhnul na psa a tak dítě zachránil.
|
|
| |
Nejvíc se kradou škodovky. Nebude to tím, že se nejvíce vyskytují? Statistika nuda je a když s tím někdo navím vorá, tak nemá ani ty cenné oudaje.
|
|
| |
Pokud jsem si všimnul, výše byla zmíněná procenta (pokousání pitbuly i jezevčíky). Potom na množství nezáleží. U škodovek je to jiné, nejvíc se (u nás) kradou, poněvadž jsou snadno prodejné s vysokou marží (což vyváží risiko trestu za krádež).
|
|
| |
s těmi potkany jsi udělala chybu ... to prostě pustíš po bytě, ušetříš za uklízení a elektriku ... 5 je tak akorát, minimum jsou 3.
|
|
| |
Proč by ne, poplatky za psy jsou celkem velké a kromě pytlíků na hovna(někde) stejně nic z toho pro majitele psů nekouká...
Jenže problém se nevyřeší, bo majitelé nevychovaných čoklů je mají nevychované proto, že:
- pes má osobnost
- výcvik je týrání(některé metody se teda nelíbí ani mě, ale sakra pes který neumí přiběhnout na histerickou výzvu majitele nemá co dělat bez vodítka)
- on nic nedělá
- je malý, i když kousne, tak nezabije a co vás nezabije, to vás posílí(že vám zrakví šlachy na tosere pes, doslova)
...
Takže kromě buzerace se nic nezmění, neboť majitelé mají nasráno v hlavách :o)
|
|
| |
Tak školení by měli dělat nadšenci a dobrovolníci zdarma nebo za peníze školených, to přece s poplatky za psy nemá nic společného.
Třeba u nás nestačí poplatky ze psů ani na oplocení dětských hřišť. A hřiště se oplocují výhradně kvůli psíčkařům, jak někde pár dnů nedovírá branka, hned je v pískovišti nasráno.
Pytlíky jsou nanic, bez důrazného upomenutí uklízí přesně jeden z pěti (!) psíčkařů. Ve dne, když na něj někdo kouká, co se děje za tmy a když prší, je snadné si domyslet. To, že nemá pytlík je jedna z nejčastějších výmluv, přitom stojan s pytlíky je na každém rohu, a samotná absence pytlíku jej nezbavuje povinnosti hovno uklidit.
Proto nosím pytlíky vlastní a vymlouvajícím se psíčkařům je rozdávám. Nechápu, proč místo vděčného výrazu a poděkování vyjadřují spíše odpor a ponížení.
Ostatně je daleko efektivnější financovat pytlíky ze soukromých zdrojů, prostě si má nabrat pár igeliťáků než vyrazí. Nebo sbírat hovna bez igeliťáku. Nebo naučit psa chodit na hajzl, když je to údajně inteligentní a učenlivé zvíře. Všecko lepší, než z veřejných zdrojů hrazené stojany s pytlíky, které první kolemjdoucí zmrd vybere všechny.
Sečteno a podtrženo: Stojany s pytlíky se tedy ukázaly jako neúčinné, zcela zbytečná investice, ty je třeba zrušit. Poplatky jsou na maximální zákonné výši a nestačí ani na elementární bezpečnostní opatření, takže je potřeba navýšit maximální výši poplatků a následně i poplatky.
Nakonec, z dostatečně vysokých poplatků by se každoroční školení zakončené testem mohlo také zaplatit, a s ohledem na aktuální situaci by mohlo být klidně povinné.
|
|
| |
Proto čoklici venčím mimo civilizaci, nemusím nic sbírat :o) Jinak u nás se z poplatků za psa nehradí nic, takže tak, no :o)
Nicméně testy nebudou fungovat, protože nezmění myšlení majitelů, viděl jsem majitele psíka, jak říká dítěti "neboj se, on vrčí že si chce hrát"... pes vrčel, obnažené zuby, sklopené uši... asi snědl párek nevalné chuti, neboť zlatého retrívra v této póze jsem viděl prvně :o) Každopádně jak se pak to dítě má chovat ke psům, když dostane modelový příklad "stůj, nepřibližuj se" a je interpretován jako "pojď ke mně, já su tvůj nejlepčejší kamarád" ...
|
|
| |
A co, podle Tebe, změní "myšlení" majitelů? To je totiž, podle mne, klíčová otázka. Dítě si má vychovat a instruovat rodič.
|
|
| |
Vědět takovýhle věci, tak se tím živím a vydělávám si na život politikou... tohle bohužel netuším :(
|
|
| |
Asi se psy zabýváte v loaklitách bez hustého osídlení, protože vaše a moje zkušenosti se psy jsou dost odlišné.
1) Byl jsem psem napaden, když jsem se provinil tím, že jsem šel po ulici. Bezdůvodný útok urban legend není. Pes vyběhl z křoví, ke mě to měl několik metrů, zakousl se mi do nohavice.
2) Pes (menší pudl) mi chňapal po noze, když jsem jel po cyklostezce na kole. Málem mě sundal pod jedoucí auta. Pokud jste někdy jel na kole a měl jste někdy v práci psa o hmotnosti přes 10 kg, tak by vám mělo dojít, že pes může cyklistu sundat z kola docela snadno - obzvlášť když to cyklista nečeká. Za větu "je to fakt jeho blbost, že neudrží rovnováhu" byste jakožto pejskař zasloužil nakopat.
3) Osobně jsem pozoroval na našem psovi jev, že pes, který ostatní lidi v podstatě totálně ignoruje, měl intenzivní snahu očichávat zrovna paní, která měla ze psů panický strach. Takže vaše "stojím si za tím, že pes (a to se týká i té zmrdí množiny) neútočí bez příčiny" jaksi pomíjí skutečnost, že pro psa může být důvodem k útoku třeba jen to, že se psovi nelíbí, jak někdo voní (třeba stresem z toho, že před sebou vidí obávanou šelmu-psa).
|
|
| |
Vzhledem k tomu, že místo mého nejčastějšíhp výskytu je vzdáleno 7 minut cesty MHD od Václaváku, neřekl bych, že se jedná o místo řídkého osídlení.
Ano, tak jako Vy začínají skoro všichni. A po podrobnějším dotazování se zjistí, že bývá popisován až závěr akce a začátek děje zhusta bývá zamlčován. Ale já nechci sahat do svědomí všech, kteří zde dnes kupí podobné příhody.
Mojí, zatím špatně pochopenou snahou bylo říct, že i když je morálka a právo na Vaší straně, nestáváte se pro tu chvíli nezranitelným hrdinou. A navíc psům jsou tyto pojmy (právo, lidská morálka) cizí. Raději než díru do nohy proto považuji pro danou chvíli za užitečné zapomenout na pýchu a chovat se tak, aby pes neměl příčinu k útoku a odešel co nejdříve za jinou hračkou, která se tak pěkně hýbe. Jakékoli prudké pohyby, výkřiky, pokusy psa nakopnout mohou být kontraproduktivní, psa vyděsit tak, že ze strachu opravdu kousne.
|
|
| |
Právě naopak, nevím, proč by se měl prostý občan učit jak vycházet s různými druhy psů. Jeden chytrák radí chovat se poníženě, druhý radí sebejistě, třetí radí znehybnět...
Prdím na to, pokud se cizí čokl přibližuje proti mé vůli, křičím "táhni do prdele", pokud pokračuje, dostane pepřovou sprchu. Na tasení kvéru ještě nikdy nedošlo, ale už jsem jednou v lese měl ruku na pažbičce.
|
|
| |
Reagujte jak je Vám milé, jak je v kraji zvykem, jak rodinná tradice velí. Moje zkušenost pramení ze setkání s asijskými ochránci stád v přirozeném prostředím a ukázala se jako efektivní i v našich krajích. Střílet na psa, co Vám visí na noze zavání kromě kousného i střelným zraněním střelce. Jakou paseku dovede udělat špatně střelený pes kolem sebe, si dobře pamatuju z vojny. A pokud se pes blíží ze stejné strany jako vítr, může při použití pepřáku nastat situace nazývaná "Pokropený kropič"
Já osobně volím nenásilí. Nevyžaduje žádné další pomůcky, náročný tréning a nehrozí nebezpečí, že nechtěně ublížím někomu v okolí. A ta ztracená půlminuta nebo minuta mi za zachráněné gatě stojí. A všechny další postupy mám stále v rezervě.
Jiná věc je, jestli dlouho marně hledáte vhodný cíl pro svůj gun. Potom rozumím, že pokušení vystřelit musí být až mučivé.
|
|
| |
Začnu od konce. Měsíčně vystřílím pár stovek nábojů, na víc žel není čas. Ale i tak si zastřílím dost na střelnici, skutečně nemám potřebu otravovat se s nějakým psíčkařem a fízlama, jestli jsem musel střílet venku.
Problematika obrany střelnou zbraní proti různým zvířatům je mi známa. Prostě blbá situace, psi jsou moc rychlí, mají malou alfu, a jsou hrozně vitální (schopni útočit i po několika zásazích). Jedinou možností je střílet z bezprostřední blízkosti, což se neobejde bez nebezpečí pro obránce i okolí.
Já také volím nenásilí. Vyzývám čokla aby táhnul do prdele. Pokud ovšem on pokračuje v ataku, mně nezbývá, než se bránit.
Úsťová rychlost pepřáku je celkem slušná, takže by to musel být opravdu ostrý a kolmý protivítr, aby kropič zasáhl sám sebe. Není nad to si koupit menší balení nebo cvičnou náplň a vyzkoušet si to někde v lese za různého počasí. Jedinci s posunutým smyslem pro humor jej mohou vyzkoušet i na diskotéce nebo v kině; jako zvláště vtipné se jeví zkoušení na větším vzorku rychlejších terčů, například na cyklistických závodech, někde ve sjezdu.
Horší je mizerná účinnost pepřáku na psa. Zpravidla jej odradí (takže konečně odtáhne do prdele, jak měl učinit již předtím), ale neparalyzuje, nebo alespoň ne okamžitě. Proto přecházím na teleskop. Cizí pes bez vodítka a košíku v kontaktní vzdálenosti vnímám jako jednoznačné ohrožení, o tom není diskuse.
Bohužel, odborný výcvik jak vycházet s nejrůznějšími zvířaty, včetně psychických poruch způsobených například vzteklinou, nemám, a ani v něj příliš nevěřím. A rozhodně tuto dovednost nelze ukládat jako povinnost. Daleko správnější je povinnost majitele zabezpečit aby jeho pes neotravoval a neohrožoval okolí.
|
|
| |
Tak prave jsi ho potkal. A potkaval bys majitele takovych "psu", kteri uz nekoho napadli, kdybys chodil vencit ty trasy, ktere chodim ja. Kdyz to beru jen co vim, tak jsou to tri pripady, vsechno primo na te trase. A zajimave je, ze tyhle pripady nepopiraji ani lidi, co se psy profesionalne delaji. Opakuju, mluvim o bezduvodnych a nevyprovokovanych napadenich.
Zadne dite nehazelo kameny, zadny z tech napadenych neprovokoval. Jeden pripad byl ten, ze pes poalu prisel zezadu ke stojicimu cloveku, zahryzl se do lytka, pustil a zase pomalu odesel. Je na to nekolik svedku, pes mel "vypalenej" mozek z elektrickyho obojku. Majitele ted momentalne maji tri, ridicak na psa by si udelali, s tim by problem nebyl. Nebo by si to udelal jejich syn, ktery s nimi zije, kdyby ho oni nedostali. Kolik bys bral, za takove statni skoleni? Asi tak pet tisic, co?
|
|
| |
Potěšení na mé straně. Rád se k Vašemu venčení přípojím. Teda jestli to není v Karviný.
Já tady píšu o pýše, která některým jedincům velí zhoršovat následky něčí chyby svým chováním. Znovu opakuji, to že morálka a právo je na Vaší straně Vás neochrání před dírou v noze od psích zubů.
A k příkladům podobným těm, které popisujete, jsem se vyjadřoval před chvilkou. Popisy napadených bývají neúplné, často záměrně zkreslené.
Nicméně, jsem velmi vzdálen toho popírat existenci takových psů, zkurvených rukou člověka.
Ale co Vás, ksakru, nutí chodit venčit zrovna tam? Jasně, je to Vaše svaté právo chodit si kudy chcete a nějaký blbý pes přece nebude určovat Vaši trasu. Hm. To je právě ta pýcha. Když praskne potrubí, na ulici se uděla pětimetrový kráter, z kterého stříká horká voda, já raději obejdu celý blok a nebudu se snažit to přeskočit.
Nedávno jsem vedl rozhovor s jedním z našich odborníků na sebeobranu (teda nevím jistě, ale byl mi tak představen a má vlastní školu) a ten řekl, že pokud se musím aktivně bránit, udělal jsem chybu při přípravě akce a podcenil možná rizika.
Ano, venčení psa není bojová akce, ale záměrně chodit do místa, o kterém vím, že se tam pohybuje zkažený, nebezpečný pes nepovažuji za moudré. A pokud Vás tam rafne, není fér říkat, že kde se vzal, tu se vzal a hned bez varování zaútočil.
Ale znova zdůrazňuji: První, kdo se má starat o zabezpečení takového psa je majitel. Košík na tlamě moc nestojí. A koženej, vytloukací nedělá ani modřiny.
No k tomu řidičáku jsem se už taky dnes několikrát vyjadřoval, takže jen ve zkratce.
Možnost zakázat chov ať řeší v opravdu nebezpečných případech soud. Za bolševika se za psa, který měl zkoušky (řidičák). platil menší, nebo žádný poplatek. To by se mohlo vrátit. Mám pocit, že v Kladně je to tak dodnes. Žádný nový úřad by nebyl třeba, už ho ze svých daní platíme. Je to tvoje svobodná volba, jestli strčíš pět litrů mě, nebo dvanáct státu. A když si psa umíš na zkoušky připravit sám, jsi úplně za vodou. Ale je mi jasné, že tak jednoduché řešení u nás nemůže projít, viz. legalizace konopí pro léčebné účely.
Jo a to venčení myslím vážně. Pokud Vás to neobtěžuje, napište mi, prosím, na mail.
|
|
| |
Brno.
Dobre, ja byl napadeny v jednom pripade, jsem ochotny diskutovat na tema, jestli je to vina psa, nebo jeho majitele, ale vzhledem k tomu, ze jsem zazil, co jsem zazil, trvam na tom, ze to byl nevyprovokovany utok.
Ty dalsi priklady znam, bud jsem u toho byl, nebo jsem o nich slysel (jak od pejskaru, tak od tech, co jsou proti psum).
Nuti me geografie. Proste jsou to jedine trasy, ktere jsou k dispozici od domu. Nebo mam snad dobrmana hodit do batohu uz doma, odjet na motorce 15 km a tam vencit?
"Pokud se musim aktivne branit, udelal jsem chybu pri priprave akce a podcenil mozna rizika". Tak to bude skutecne odbornik. Dobre, pujdu pro rohliky. Vezmu si nepustrelnou vestu, pistoli, poliju si nohy lvim pizmem, aby se ode me drzeli dal psi a vyrazim. Po ceste do samosky mi cestu zkrizi jeden fetak toluenu, co ho tu sem tam vidam. Kde jsem udelal chybu? delal jsem par sportu, kde o sebeobranu slo, ale tohle jsem jeste neslysel.
Nemam chodit na takova mista? Kdyz pominu tu zjevnou nehoraznost, ze me nekdo nekde ohrozuje a ja se mam stahnout, nebo si nestezovat (protoze aktivni obrana, na kterou jsem ochotny pristoupit, je tady taky kritizovana), tak jak se mam vyporadat s tim, ze je to napriklad u zastavky MHD, v tom samem dome, co bydlim, okolo domu, na mych trasach, okolo mist, kam se potrebuju dostat?
Kosik je levny a pro spoustu psu neni problem se ho zbavit, protoze vetsinou moce nesedi. Majitel se nestara a ja nemam vylejzat z domu, ze?
Ale neni ma svobodna volba, jestli mam platit za neco, co nechci, nebo jestli za to platit musim. Ctvrt, kde vencim, nevydava na psy zadne penize, ani na nejaky zvlastni uklid, ani na zabezpeceni, ani na pytliky na odpodky (vse plati soukromy subjekt), ale poplatky jsou tam nejvyssi ve meste.
|
|
| |
Mě opravdu nejde o nějaké hádky. Pokud musíte, pak musíte, Já jednoduše každý den naložím psinec do auta a jedeme někam za město vylítat se a nebýt přitom trnem v oku mírumilovným občanům Prahy. Proto i ten můj zájem o společné venčení. Ale je pravda, že Brno je tak na příležitostnou zdvořilostní návštěvu.
Věřím, že naše zkušenosti mohou být odlišné, ale netvrďte mi, prosím, že Vaše cesta pro rohlíky je lemována samými zuřivými, zkaženými krvežíznivými bestiemi. Na mě už snad půl roku žádný pes nezaštěkal (pokud nepočítám mé vlastní bestie při cvičení povelu "Štěkej") a to jich střízlivým odhadem potkám tak dvacet denně. Pravda, nějací za plotem řvali, ale je sporné jestli na mě, nebo mé psy. Každopádně já i smečka jsme je zcela ignorovali. Jako pejskař byste měl být schopen rozlišit, jestli je to rozmazlenec, který si chce hrát, pes který se Vaší přítomností cítí být překvapen a chce si, podělaný strachy, zachránit holý život, nebo skutečný psí útočník a podle toho zareagovat
Aktivní obrana není kritizována jako taková, ale proto, že by tyto texty mohli vést u nepřipravených lidí k důsledkům o kterých už jsem psal jinde (vyprovokovaný útok psa ze strachu). Metoda, kterou popisuji mohu s klidným svědomím doporučit každému, i malému děcku, které na útočícího psa nemá. Já osobně používám úplně odlišný způsob pro který ale musíte mít dostatek znalostí a zkušeností, koule (odhodlání) a postavu. Pokud chybí jediná z těchto věcí, koledujete si o průser. A dělám to jen pod tlakem okolností, nikdy jako exhibici. Třeba když je potřeba vlézt na zahradu, kde už týden lítá vystresovaný pes a nasadit mu koš.
Ten sebeobránce nebyl sportovec, ale starej praktik, paragán, kterej dělal mimo jiné i soukromou ochranku v Iráku (nebo Iránu, prostě někde v Zálivu). A v té souvislosti mluvil o zanedbané přípravě akce. Není to o tom, že by se neuměl ubránit, ale že je neefektivní a zbytečně riskantní snažit se prorazit zeď hlavou, když vedle jsou odemčené dveře. Čichač toluenu (fakt u Vás ještě jsou?) Vám může maximálně ohrozit estetické cítění, případně čichové buňky, pokud se přiblíží moc, ale skutečné nebezpečí hodné za zmínku imho nepředstavuje
Mám partu kámošů kteří dělají KravMagu a je zajímave, že kdykoli jdou do hospody, někdo je napadne a musí se bránit. Tak mi to podávají oni. Já si spíš myslím, že možná jen podvědomě si přejí se poprat, ověřit si, co je v nich a je to z nich cítit. Pravidelně se najde někdo, kdo je na tom podobně. Smůlu měli v Příbrami, kde dostali slavně na budku.
Jak říkám, řešte to co cítíte jako problém způsobem, který je Vám nejbližší. Pište stížnosti, poperte se u zastávky MHD s čichačem toluenu, nafackujte majitelce uřvané čivavy, skopejte do kuličky sousedova přestárlého labradora protože chčije na schodech a soused to neuklízí. Jen mi, prosím, netvrďte, že Váš svět je plný podlých, zákeřných psů, kteří bez příčiny napadají pokojné občany a jejich děti. Netvrdím, že neexistují vyjímky, ale tolik jich opravdu není.
Jo a ta svobodná volba. Jak sám uvádíte, už za to platíte. A já nabízím, že pokud budete mít složené zkoušky (řidičák), platit nebudete. A těch zmiňovaných, hypotetických pět tisíc. To je míněno tak, že když si jako neschopné dřevo (neberte, prosím, osobně, jedná se o pouhý příklad) necháte ode mě (soukromé osoby, nikoli státní organizace) připravit psa ke zkouškám za pět litrů, už nebudete muset platit místní poplatek z chovu psa. Dovolil jsem si odhadnout průmerný věk psa a průměrnou roční částku a vyšlo mi dvanáct tisíc. A skutečně je pak Vaše svobodná volba, jestli si psa necháte vycvičit za pět tisíc, vycvičíte si ho sám zadarmo (za cenu času tím stráveného - ale proč byste si pořizoval psa, kdybyste s ním nechtěl trávit čas) a nebudete platit místní poplatky, anebo se na nějaké cvičení vyserete a postupně zaplatíte těch odhadnutých dvanáct tisíc. Připadá mi to jako svobodnější než současná situace, kdy jenom platím a platím.
Mimochodem, kdo je ten filantrop, který za své soukromé peníze udržuje cizí majetek?
|
|
| |
Jde o to, ze ne kazdy muze denne nalozit psinec a vyjet za mesto. Nevm nakolik jsem pejskar, ja si psa nikdy neporizoval, vzdycky to bylo tak, ze jsem k nemu nejak prisel (rodina, pritelkyne...) ne u vsech to odhadnout jde a u nekterych neni vzdycky moznost reagovat dost rychle (hlavne, kdyz nejsem sam, ale treba vedu za ruku dite). Ma cest tim lemovana neni, ale na chodbe je potkavam tak jednou, dvakrat mesicne a problem to je. Venku parkrat do mesice, sice se to v dome v posledni dobe zlepsilo, pes uz na me neutoci, ale na nove lidi ano.
Ta veta je totiz uplne blba. Aktivni obrana v ni kritizovana je. Je brana, jako dusledek chyb. Uzasna metoda pro stokiloveho chlapa s rozumem a se schopnosti ovladat se po emocni strance. Ne pro malou holcicku, co koule nema, nebo pro starsiho cloveka, co ma v ruce hul, ktera vypada a smrdi stejne, jako ta, se kterou byvaly majitel psa tyral (vim, o cem mluvim, dobrman byl tyrany, dokonale ho vybesi zvuk nekterych bicyklu a privesnych voziku).
Jo, naposledy v patek se tu objevil. Nebezpei rpedstavuje, protoze dokud se tim nezabije, jeho stav se bude zhorsovat a uz tu napadl nejaka decka. Kdo vi, kdy dospeje do faze "totalne mimo" a na nekoho skoci. Mozna zitra, mozna nikdy.
Nazory paragana se ale budou vztahovat na valku, ne na normalni zivot. Ti veterani, ktere znam, to oddeluji. A kdyby se mel nekdo chovat v beznem zivote jako vysadkar v bojovych podminka, asi by se zblaznil behem nekolika tydnu. Kamosi, co delaji KravMagu a chteji se poprat, to je jako airsoftaci, co pouzivaji vzduchovky. Taky jsem o takovych slysel, par jich i videl, davali nam to jako ukazku toho, co nema byt.
No, ja sice nefackuju majitele civav a nepisu stiznosti na radnici, ale bohuzel, svet okolo me je, jaky je. Ja si ho nevymyslel, to by vypadal jinak.
Porad je to ale nespravne, spravne je, aby poplatky slouzily k uhrade nakladu. Neni jediny duvod platit tisicovku, kdyz naklady obce jsou nula.
Farmaceuticky koncern.
|
|
| |
K aktivní obraně: Každý ať se brání jak uzná za vhodné. Jen si nemyslím že Váš recept je vhodný pro malé dítě, doochodce, matku s kočárkem a dalším dítětem v ruce. Z mého pohledu je podstatné zůstat celý a ne se pomstít zvířeti, které zkurvil člověk. Proto veřejně doporučuji způsob jak ze situace vybruslit, který je vhodný i pro skupiny lidí, které při přímé konfrontaci se zlým psem fyzicky nemají šanci. Ztuhnout a nechat psa najít si jinou hračku. Ale pokud svým dětem říkáte, že pokud budou dost trénovat, psovi utečou, nebo že mají kopat do žedesátikilové dogy, je to Vaše volba.
A u paragána: Nemusíme ve všem souhlasit. Já si myslím, že strategie dosáhnout cíle s co nejmenší námahou je správná. Jak v boji, tak v běžném životě. Pokud za bojové situace vím, že je někde přípravená léčka, tak hledám způsob, jak se jí vyhnout. Přímý boj je až poslední varianta. A stejně v civilu, nepolezu před rozjetou tramvaj, když mám možnost počkat deset vteřin a v klidu pak přejít. Pokud je na dálnici zácpa, objedu ji. Nepostavím se do fronty k viditelně nepříjemné úřednici, když u vedlejší přepážky je usměvavá ochotná dáma. A zanedbaná příprava v těchto případech? Nerozhlédl jsem se a skočil pod tramvaj. Jedu po D1 a neposlouchám dopravní zpravodajství. Četl jsem si noviny a nekoukal po ženských. Podobné postupy jsem používal dávno před setkáním s tím člověkem a nemám pocit, že by nějak změnily mé duševní zdraví.
Ad "řidičák": Pláčete na špatném hrobě. Neříkám, že by vybrané poplatky neměly být použity k úhradě nákladů spojených s chovem psů v dané lokalitě. Nabízím způsob, jak se placení vyhnout s vynaložením přiměřeného úsilí. Vycvičte si psa a neplaťte nic. Necvičte psa a plaťte. Svobodná volba. Tak by to mělo být. A ne platit a ještě ani ze svých peněz nic nevidět.
|
|
| |
Jenze ono ztuhnuti a nicendelani fonguje jen nekdy.
Ono to plati jen nekdy. Tady jde o zjednoduseni si zivota. Zjednodusim si ho tim, ze si pujdu stoupnout do rychlejsi fronty, ne tim, ze budu ustupovat hovadum.
Ja chci platit jen za to, za co dostanu naoplatku jinou hodnotu. Nevim, proc bych mel platit za nulove sluzby a nevim, proc by mel jiny danovy poplatnik davat penize mestum, ktera tem, co maji lejstro, odpusti poplatky za naklady, spojene s poskytovanim realnych sluzeb (hriste pro psy, kose, pytliky, z obecniho rozpoctu)
|
|
| |
Pes si nemá co přijít čuchnout.
Držte si svého psa a neomezujte onu deklarovanou svobodu druhých.
Vzkaz pro vás a další ode mne a od dalších:
!!►Nechci, aby si váš pes ke mne čuchal!◄!!
Je to váš majetek a vy si za něj odpovídáte. Stejně tak, jak nikomu nic není do toho, čím psa krmíte a co mu v posteli šeptáte do ouška, nikomu není nic do toho, co váš pes má za potřeby.
|
|
| |
přidávám se, rozhodně si nepřeji, aby mě očuchával cizí pes a to ani bezelstně, ať si to jeho páníček řeší jak chce.
|
|
|
Přidat nový komentář
Zobraz článek Pes jako nadčlověk nebo oběť?
|
V kodu tohoto webu byly pouzity casti z phpRS - redakčního systému napsaného v PHP jazyce.