|
Komentáře
ke článku: Tak co bude s těmi dluhy, sakra!?
(ze dne 03.06.2012, autor článku: [Neregistrovaný autor])
Přidat nový komentář
|
|
Ve výčtu chybí poměrně podstatná věc, která také není levná (a o které ovšem každý dávno ví): Tunely, odklánění, předražování zakázek, pochybná výběrová řízení atd. To samozřejmě budou taky do finále chtít po nás, zmrdi...
|
|
| |
Ale nechybi. Tunely jsou z hlediska celkoveho zadluzeni celkem irelevantni dronnost nebo okrouhlovaci chyba. Co naopak chybi je, ze protikrizovy efekt verejnych vydaju funguje jen pokud verejna vyse dluhu je do cca 80% HDP.
|
|
| |
Takže pro Vás je protunelovaných 20-30% zaokrouhlovací chyba?
|
|
| |
Ano, i kdyby byly všechny veřejné zakázky prodraženy o 30 %, tak v celkovém zadlužení se to s bídou pozná. Navíc i 20 % je přestřelených, realita je dle mého názoru spíš mezi 5 a 10 %*. Většinu státních (resp. "veřejných") výdajů (a tedy i zadlužení) totiž netvoří státní zakázky, ale sociální transfery a odměny státního aparátu.
____
* Zdaleka ne všechny státní zakázky jsou velké stavby s tunou víceprací a na malých zakázkách se přiráží hůř.
|
|
| |
teď jste tomu nasadil korunu, tak lacino, abyste zaplatil jen předražování, odklánění, pochybná výběrová řízení a pod., z toho nevyváznete. K tomu všemu ještě budete platit zprůhlednění výběrových řízení, dohledy nad nepředražováním zakázek, kontroly všeho a všech, zveřejňování každé smlouvy na internetu, vymáhání pokut a prostředků zpátky . . . . co je proti tomu pár "drobných" za zakázky nebo tunely. :-))
centrální zadavatel za resort, to je teprve legrace, drahý to je, výsledek nula, ale je to přesně to po čem lidé jako vy roky řvali. Tak si to teď zaplatíme. Každý resort má hafo poradců, nechá si vyrábět mraky analýz, k tomu si nechá dělat výběrová řízení a stávající smlouvy se ruší, uzavírají se nové. Státní e-tržiště, které nejspíš nebude příliš fungovat a všechno se nám co, Halík? Všechno se nám tak prodraží, že se z toho asi jen tak nedostanem.
|
|
|
Kdo četl absolutní klasiku z 60. let „Zákony profesora Parkinsona“ ví, že každá státní administrativa roste o 5% naprosto nezávisle na množství práce, která pro ni existuje.
O 5% za jaky cas?
|
|
|
Souhlasím se základní myšlenkovou linií článku, avšak mi připadá, že ta čísla, která jsou v něm uvedena, jej lehce zesměšňují.
Ať si "špičkoví odborníci" tvrdí, co chtějí, tak nějaká konstanta, která říká, kolik můžou být dluhy v poměru k HDP, aby mohla růst ekonomika, prostě neexistuje, protože to závisí na milionech vlivů a vycucat si z prstů 180% je nesmysl, protože to prostě není jedno číslo. Podobné námitky bych měl prakticky ke všem numerickým údajům v článku (krom těch, které jen popisují fakta).
|
|
| |
Mně to vyšlo 182,7% HDP :)
|
|
| |
Tak to jsi o dvě nevynulované cifry větší husťák xD
Protože totální amatéři řeknou "asi 200%", ti trochu lepší už třeba "180%", ale jen husťák to má až za desetinnou čárku xD
|
|
| |
Rozpadem C14 v organicke necistote na podrazkach jeho bot bylo zjisteno, ze Cimrman prisel do Liptakova na podzim (nekdy v rijnu, v listopadu) roku 1906. Plus minus 200 let. Za predpokladu, ze jsou to jeho boty...
Vypocty je treba uvadet presne, ono to tak asi vychazi, ale statisticke odchylky v radech mnoha desitek procent by take bylo zahodno zminit.
|
|
| |
Nevím kde se vzalo 180% a dalo by se úspěšně diskutovat nad tím co je HDP za nesmyslné hauznumero, ne nadarmo se sleduje jeho změna, ale absolutní číslo v podstatě nikoho nezajímá.
Ale když to vezmu trojčlenkou, tak to je 60% zadlužení per "sektor", což je buď sakra málo (40% vlastního kapitálu na podnikání), nebo sakra moc (cca 2300 miliard CZK státního dluhu).
Vím že pro určité obory existují precizní výpočty, kdy je levnější vlastní kapitál a kdy cizí. Ale že bych si z toho troufl extrapolovat hauznumero přes celou ekonomiku, tak to ani omylem. Prostě mi na to nedostačují vědomosti.
Ale stále to není důvod "shazovat" jedno bezrozměrné prohlášení druhým, já bych alespoň ověřitelný náčrt úvahy o míře zadlužení vůči "běžným příjmům" zvláště vůči eráru viděl velmi rád. Je to poměrně aktuální diskuze - viz. referendum v Irsku.
|
|
| |
Jak jste správně řekl, nedostačují Vám na to vědomosti. Ničí vědomosti na něco podobného nestačí. Většina z nás je schopna si toto přiznat. Krom politiků a různých dalších centrálních plánovačů, jejichž vědomosti na podobné prohlášení také nestačí, ale nemají ve své domýšlivosti problém se tvářit, že mají jasno.... a kdyby šlo jen o to, jak se tváří, oni tak hlavně rozhodují.
S nesmyslností HDP souhlasím. Leccos se do toho započítává víckrát, ale hlavně je problém, že neúspěšná investice do blbosti, kterou nikdo nechce, se tam projeví stejně jako smysluplná investice do toho, co lidé chtějí.
|
|
| |
Já jsem od přirození tvor líný. Rozbor kapitálové přiměřenosti erárních investicí by mně právě kvůli módním paktům zodpovědnosti zajímal, nechat si ho naservírovat ...
V soukromém sektoru to ale zavání tuhým finančním dozorem podobně jako je u bank. A imho s podobným efektem - přenesení zodpovědnosti za riziko na regulátora (= erár) a následné sanace ve jménu čehokoliv.
Stejně tak "dávám autorovi šanci" ve smyslu, že odvozené číslo je čistě empirická statistika, ale u takových prací mně silně zajímá zdroj, aby to nebylo klasické tahaní králíků z klobouku.
|
|
| |
Pokud tedy Cimrman v těchto botách do Liptákova přišel..
|
|
|
Úplně nesouhlasím. Házet do stejného pytle dluhy domácností, firem a státu na jednu stranu sice vypovídá něco o fungování dané ekonomiky, určitě to ale nevyznačuje celkový objem, který budou muset lidé "zaplatit z daní".
Za dluhy soukromých osob a firem totiž ve většině případů neručí stát a tudíž se netýkají všech lidí. Pokud zbankrotuje firma nebo soukromá osoba, ostatní to za ni platit nebudou.
U dluhu státu je to samozřejmě jiné, tam jsme v tom namočení všichni.
Proto ano, srovnání je zajímavé a do jisté míry vypovídající, nicméně dal bych pozor na to, z jakého úhlu pohledu se na to chci dívat a nemíchal hrušky s jablky.
|
|
| |
Nevím, jestli je pravda, že stát za dluhy firem a občanů neručí "většinou".
Pokud zkrachuje dost firem a domácností na to, aby se banka kvůli tomu dostala do problémů, tak státy banky zachraňují finančními balíčky (viz. dnes Španělsko, minule to byly USA - taky model, kdy debilní zákon na podporu bydlení podpořil zhovadilosti typu "Hele, když za to ručí stát, tak proč nepůjčit na nové bydlení i tomu největšímu chudákovi?").
A ono je ve finále asi jedno, jestli stát pošle bance prachy kvůli průseru s nákupem řeckých dluhopisů nebo kvůli tomu, že zvedne firmám/domácnostem daně, ty zkrachují a banky jdou do kopru kvůli špatným úvěrům nebo se zaručí zákonem za hypo-úvěry a manažeři s vidinou krátkodobého zisku (na svých výplatních páskách) udělají takovej obrat v bilionech USD, že se z toho pak všichni poserou.
Model je to asi blbej, ale chci tím říct, že pokud zkrachuje 1 malej podnikatel, tak ho banka sedře z kůže, pokud se udělá průser v řádech miliard, tak to lepí stát a navíc je dost často chyba sociální politiky. Pro porovnání je pak součet dluhů ze všech sfér ekonomiky velmi dobrej příklad a já věřím tomu, že výše zadlužení domácností a firem souvisí se špatnými zákony a při obrovském podílu na celkovém dluhu společnosti se dostává do problémů i státní kasa.
Dokud sem nedorazil US-model hypoték a boom kreditních karet pro důchodce a nezaměstnané(cca 8 let zpátky), tak banky kontrolovaly i to, jaký má klient na sobě ponožky. Když se pak ukázalo, že ono to jde i jinak a že plat top-managementu se odvíjí od reportů s počty klientů "matce" někam do tramtárie a ne objemu rentabilních úvěrových produktů, tak se to celosvětově zesralo (toť můj názor podpořený prací v bankonvím ústavu, kdy z roku na rok počet lidí neschopných splácet vzrostl ze 2% na 8,5% změnou modelu prodeje úvěrových produtků a eliminací kontrol platební schopnosti klientů).
|
|
|
Je fascinující, že tahle ctnost se dokázala za dvě generace naprostp vytratit z morálního kodexu.
N,e že bych nějak miloval svou tchyni, přece jen jsem ženat už delší dobu. Ale smekám před její reakcí na dopis z jejího finančního domu.
Protože si všechny účty platí včas, při posledním vyúčtování ji banka vyhodnotila jako bonitního klienta a poslala jí v té obálce i nabídku výhodné půjčky.
Tohle tu paní smrtelně urazilo!!! Opravdu se příšerně nasrala, copak si ta banka o ní myslí, že je takový chudák, že si musí půjčovat peníze? Ona? Hrdý potomek maďarských sedláků? To by ji v životě nenapadlo! A ti blbci z banky ji takhle ponížili. Dcera (manželka) ji musela trpělivě uklidňovat a vysvětlovat, že takhle se to dnes dělá a že si o ní nikdo nic zlého nemyslí, nedejbože to, že nemá dost peněz na živobytí.
|
|
|
Parkinsona sem nečetl. Ale porovnávat fyzikální a ekonomické zákony?
|
|
| |
Porovnavat fysikalni a ekonomicke zakony jde, funguji za danych podminek srovnatelne dobre...
|
|
|
Tvrzení "další obdobné mega-projekty jako např. výsadba japonských topolů pro výrobu štěpků" je silně přehnané. Na celou ČR připadlo loni něco kolem 800 ha osázené plochy, což je zcela zanedbatelná plocha. Na topoly ani neexistuje žádná speciální dotace, tím míň nějaké zaručené výkupní ceny, jako u SolarTunelu. Tedy ano, zemědělec dostane ročně 4500 Kč/ha ze SAPSu, ale to dostává i za posečenou louku - topoly a vrby jsou z hlediska zákona trvalý travní porost. Autor zjevně za topoly zaměnil veškeré energetické plodiny. Taková řepka pěstovaná na binaftu a kukuřice na bioplyn jsou o řády jinde ... však za nimi stojí jiní hráči, tj. Babiš plus Agrární komora.
Rychlerostoucí dřeviny v ČR propagují - s pomocí peněz z EU - hlavně teplárny a výrobci kotlů na štěpku. No a pochopitelně také prodejci sadby, že ;-). Strach z topolů a vrb je zbytečný, není to ani zázrak, ani monstrum. Jen ať si to každý spočítá a rozhodne se sám, zda do toho jít.
|
|
|
Přidat nový komentář
Zobraz článek Tak co bude s těmi dluhy, sakra!?
|
V kodu tohoto webu byly pouzity casti z phpRS - redakčního systému napsaného v PHP jazyce.