|
Komentáře
ke článku: Kvalitní potraviny, hlavně levně!!!
(ze dne 29.07.2012, autor článku: [Neregistrovaný autor])
Přidat nový komentář
|
|
" Myslím, že každý z vás, z různého koutu republiky, zná určitě ve městě vyhlášeného např. řezníka či zelináře, který prodává kvalitní zboží za solidní cenu."
To je ten problém, lůza chce kvalitní zboží za supermarketovou cenu "v akci".
|
|
| |
Ať si lůza žere, co chce.
|
|
| |
To je jen část problému. Nedovedu si představit, že strávím pokaždý půl dne obíháním nějakých krámků. Na to si svého volného času příliš vážím. Nakupování mě opravdu nebaví a chci nasvištět do hypáče s vozíkem a za hodinu vysvištět pryč, s tím, že v tom vozíku bude to, co potřebuju a ve slušné kvalitě.
Ale musím říct, že i tak se dá, např. Globus mi v tomto zcela vyhovuje a myslím, že zejména v poslední době tam na kvalitu docela dbají a sortiment je opravdu dostatečný, a to jsem vcelku mlsnej.
|
|
| |
Krámky oběhneš párkrát a pak už máš vybráno na dlouho dopředu a nemusíš nic nového hledat.
|
|
| |
Časem si člověk najde svý dodavatele a pak to funguje stylem: jedu na jih, takže přivezu tohle a tohle. Není to o nic pracnější, jenom to neni všechno na jedný hromadě a musí se drobet počítat dopředu.
|
|
| |
maso a zelenina vydrží týden, takže stačí jednou týdně nakoupit kvalitně. Je jasné, že nepojedu pro rohlíky 50km. :-)
|
|
| |
a proc by to melo do prdele trvat hodinu??? 15 min. je moc
|
|
|
Nu, zemědělci fňukají neustále, "že se nic pěstovat/chovat/destilovat nevyplácí" a "že jsou/budou úplně plajte" a "nemají ani na skývu chleba".
Ovšem když se podívám na pole kolem, tak to je samý JohnDeer, NewHolland či Fendt. A né dvacet let starý Fotrschritt 514 či Zetor 7741.
Takže kde na to ty chudáci vzali, když je celý sektor podle nich tak fřiti?
P.S. Aby bylo jasno, jejich velké hračky jim ze srdce přeju a nezávidím, ale řečem o krízi nějak věřit nedokážu...
|
|
| |
Blahopřeju, povedlo se se vám splácat dohromady lokomotivy s mrakama. To už je pak vážně jedno, čemu věříte anebo ne.
|
|
| |
A jak to teda je s tím Massey Fergusonem (doufám, že se to tak píše) nebo Honzou Jelenem, co jezdí po těch polích? Přiznám se, že nevím, opravdu se ptám.
|
|
| |
Technika, kterou kolega popisuje, je několik desítek let stará. Asi nikoho nenapadne v průmyslu používat technologie z let osmdesátých. Proč, na to jistě přijdete sám, klíčová slova jsou produktivita, náklady na údržbu a provoz, kvalita výstupu atd.
Ty stroje mají imho vesměs z nutnosti na lízink, nikoli z nějakého rozmaru.
|
|
| |
Samozřejmě je gigantický rozdíl mezi produktivitou JD a E514... Ale aby se ten lízink zaplatil, tak musí být z čeho, víme?
V žádném oboru nelítají pečená holoubata do tlamy, zemědělství samozřejmě není jiné. Ale kdyby to fakt šlo od deseti k pěti, jak nám agrárníci každý rok zdůrazňují, tak by tu ty pětsetdvanáctky a čtrnáctky musely být ještě dnes.
|
|
| |
To jsou neuvěřitelný ... no nic. Dokážete si představit a spočítat třeba jenom mzdový náklady při provozu nějakých 70xx a E51x? Můžete se inspirovat stavama pracovníků v zemědělství za komunistů.
To nemluvím o tom, že ty starý křápy reálně posekají hektar a pak budou tejden čekat na nějakej díl z vrakárny. A pak bude čtrnáct dní chcát.
Fakt byste se měl věnovat něčemu, čemu rozumíte, bez urážky.
|
|
| |
Samozřejmě, samozřejmě,
nicméně pokud je firma (jakákoliv) v mínusu, tak těžko dokáže investovat do nových technologií, žeano. Buď bude mít vnější dluhy, nebo budou růst vnitřní infrastrukturní dluhy.
Ale tohle se v zemědělství neděje. Já netvrdím, že je všechno růžové, ale to není v žádném oboru.
|
|
| |
Tohle je hodně složitý. Například s počasím si kvalitní dodavatelskou smlouvu neuzavřete. Klidně vás může dostat do mínusu tohle, ani nemrknete.
Jistěže ty dluhy mají. Ale bez těch investic by mohli rovnou zavřít krám. Ty jsou v tomto prioritní.
A mají ještě spoustu jiných dluhů, o kterých se decentně nemluví. Třeba k půdě.
|
|
| |
Počasí je riziko podnikání - v každém oboru jsou rizika. Zase na druhou stranu asi příliš nehrozí, že počasí neuhradí včas fakturu...
Neznám moc oborů, kde by bylo možné pořídit technologii v ceně 5MKč bez lízinku. Ale znám obory, kde se tak nečiní, protože se tato technologie nezaplatí (a není to, zjevně, zemědělství).
Ano, mohli bychom se bavit na téma "je fér, že zemědělský pozemek nepatří mezi daňově odepisovatelné položky?" Ale zrovna třeba klasický pronájem pozemků je u nás za hubičku. A pokud dluhem myslíte nižší používání chemie než dříve - nejsem si jistý, že je to špatně ;-)
|
|
| |
Jsem si jist, že předřečník nižší používáni chemie nemyslí.
Mohl byste krátce osvětlit, co míníte "nižším používáním chemie"?
Se zřetelem k tomu, o kolik klesla produkce hnoje a o kolik se zvýšily výnosy za poslední čtvrtstoletí.
To by mě velmi zajímalo.
|
|
| |
Předřečník buď myslel vnější dluhy ve smyslu "potřebovali byffme vlastní pozemky a nemáme je", nebo vnitřní ve smyslu "nedáváme půdě to, co jí přináleží, neb na to nemáme."
Reagoval jsem tudíž na obé.
Co se týká té chemie, tak všichni kamarádi zemědělci tvrdí, o kolik více se jí používalo za komarů, než v současnosti.
Statistiky po mně ale nechtějte, nejsem zemědělský inženýr. Každopádně odbíháme od meritu věci. Stále jsem se nedozvěděl, jak můžou zemědělci splácet lízinky, měnit techniku, opravovat budovy (tedy vnitřní dluh neroste, spíš klesá), jaktože nejsme svědky masivních bankrotů zemědělských společností (tedy ani vnější dluhy nerostou přes únosnou mez), jaktože kolchozníci si žijí +- jako jejich sousedé co pracují u pásu - když je teda to zemědělství tak ffprdeli, jak všichni kdo v něm dělají říkaj?
|
|
| |
Troufám si tvrdit, nejsa mluvčím, že předřečník myslel to druhé.
Aha. Myslel jsem, že o tom něco víte.
Od merita věci rozhodně neodbíháme.
Částečná odpověď je ukryta již v prvním řádku.
Zemědělci na panující stav reagují tak, že nevyrábí. Statistiky stavů hospodářských zvířat jsou obecně dostupné. Statistiky půdy uvedené do klidu také.
Zemědělci mění techniku, protože bez výrobních prostředků by nemohli existovat vůbec.
Některé budovy opravují, protože jiné nechají spadnout, typicky budovy slouživší živočšné výrobě a stavby závlah a odvodnění.
Další problém nakousl jeden z předřečníků - typický vlastník zemědělské půdy tuto neobhospodařuje, ale za babku ji pronajímá.
Zemědělství je v prdeli, protože vzrůstá jeho vnitřní dluh, zatímco
ekonomů a zpracovatelů žádostí o dotace je nadbytek.
|
|
| |
No nejsem s Vámi v celku zajedno:
> Aha. Myslel jsem, že o tom něco víte.
-Nejsem študovaný zemědělec. Ale vidím co vidím a v zemědělském prostředí se pohybuji.
>Zemědělci mění techniku, protože bez výrobních prostředků by nemohli existovat vůbec.
-Ale aby tu techniku vyměnit mohli, musí se jim zaplatit. Což zvládají. Dobře tak - nicméně nebudou tudíž fprdeli.
>Některé budovy opravují, protože jiné nechají spadnout, typicky budovy slouživší živočšné výrobě a stavby závlah a odvodnění.
-Samozřejmě. Proč by opravovali kravín, který už nevyužívají? Raději ho za 150 tisíc prodají někomu, kdo ho využije na něco jiného. Tomu se myslím říká ekonomické chování.
>Další problém nakousl jeden z předřečníků - typický vlastník zemědělské půdy tuto neobhospodařuje, ale za babku ji pronajímá.
-To ale není problém pro zemědělce, ale pro vlastníka, řekl bych. Nebo zastáváte názor "že třeba nějak tu půdu scelit"? Já naopak považuji ustanovení u prodeje zemědělské půdy ve státním vlastnictví (člen družstva, majitel >10ha) za silně diskriminační pro drobného vlastníka.
>Zemědělství je v prdeli, protože vzrůstá jeho vnitřní dluh,
-zatím jste mne nepřesvědčil, že vnitřní dluh vzrůstá. Já naopak tvrdím, že léty klesá
>zatímco ekonomů a zpracovatelů žádostí o dotace je nadbytek
-Tak v tom se shodneme ;-)
|
|
| |
No, nejsem s Vámi v celku zajedno:
> Aha. Myslel jsem, že o tom něco víte.
>Nejsem študovaný zemědělec. Ale vidím co vidím a v zemědělském prostředí se pohybuji.
- Pohybovat se zjevně nestačí.
>Zemědělci mění techniku, protože bez výrobních prostředků by nemohli existovat vůbec.
>Ale aby tu techniku vyměnit mohli, musí se jim zaplatit. Což zvládají. Dobře tak - nicméně nebudou tudíž fprdeli.
- Fprdeli může (a tvrdím, že je) být i ten kdo neprodukuje dostatečný zisk, přestože si ještě stále maže k snídani chleba máslem.
>Některé budovy opravují, protože jiné nechají spadnout, typicky budovy slouživší živočšné výrobě a stavby závlah a odvodnění.
>Samozřejmě. Proč by opravovali kravín, který už nevyužívají? Raději ho za 150 tisíc prodají někomu, kdo ho využije na něco jiného. Tomu se myslím říká ekonomické chování.
- Zcela obecně máte pravdu. Nicméně například u odvodnění to místy začíná být problém, který je řešen neobděláváním „nepříjemných“ lokalit. Zbavení se části výroby, propuštění lidí, prodej nemovistosti, tomu se říká krizový scénář. A jistě je rozdíl mezi řešením krátkodobým a dlouhodobým. (Prodej nemovitostí, zvířat a věcí může být ekonomicky velice výhodný – okamžitý zisk je velice dobře prokazatelný, ale neopakovatelný.)
>Další problém nakousl jeden z předřečníků - typický vlastník zemědělské půdy tuto neobhospodařuje, ale za babku ji pronajímá.
>To ale není problém pro zemědělce, ale pro vlastníka, řekl bych. Nebo zastáváte názor "že třeba nějak tu půdu scelit"? Já naopak považuji ustanovení u prodeje zemědělské půdy ve státním vlastnictví (člen družstva, majitel >10ha) za silně diskriminační pro drobného vlastníka.
- Ano. Vy tedy zastáváte názor, že zemědělství není fprdeli, když nedokáže dostatečně zaplatit majiteli půdy? Hustý. Tu poznámku se scelením nechápu. Jak se týká diskutované skutečnosti?
>Zemědělství je v prdeli, protože vzrůstá jeho vnitřní dluh,
>zatím jste mne nepřesvědčil, že vnitřní dluh vzrůstá. Já naopak tvrdím, že léty klesá.
- Já tvrdím, že jste mě nepřesvědčil, že klesá a že se mýlíte.
- Ostatně, kolega ma to popsal před chvilkou jinde ve vlákně srozumitelně, netřeba opakovat. Nakonec, zemědělec může fungovat bez opravených kanceláří a garáží,
|
|
| |
Ponechám stranou komentáře, co stačí a co nestačí - jste přesvědčen o své pravdě, tak nesuďte druhé, hlavně když je neznáte.
>Fprdeli může (a tvrdím, že je) být i ten kdo neprodukuje dostatečný zisk, přestože si ještě stále maže k snídani chleba máslem.
-Tak to jde do té prdele dost pomalu, když už tam směřuje dvacet let a stále maže to máslo...
>Nicméně například u odvodnění to místy začíná být problém, který je řešen neobděláváním „nepříjemných“ lokalit.
-Je ovšem otázkou, zda-li dřívější "zúrodňování za každou cenu" je to pravé ořechové. Kukuřice tam třeba neporoste, ale zamokřená louka se sklidit dá a z hlediska krajiny jsou místa nedotčená zemědělskou výrobou taky potřeba. Mě daleko víc vadí oblíbené "stohektary", kde ráno pustíte traktor a večer si ho vyzvednete na druhém konci. To je z hlediska přírody peklo.
>Ano. Vy tedy zastáváte názor, že zemědělství není fprdeli, když nedokáže dostatečně zaplatit majiteli půdy?
-Jestli ono to není spíš tím, že majitelé na to pečou a vezmou, co se jim nabízí. A nelicitují. Protože ze strany zemědělců je hlad po půdě a jsou ochotní platit víc, pokud je to nutné. Problém není v tom, že "nedokáží zaplatit víc", ale že je k tomu nic nenutí. Ono když bonita pozemku je řekněme 4,50 Kč, to je ročně cca 700 na nájmu/ha (maximálně) a na dotacích dostane obdělávající (je-li to zatravněné, což té bonitě odpovídá) cca 5000/ha. Ten prostor tam je, ale majitelé půdy jsou offce
>Vnitřní dluh/netřeba opakovat?
-Jen to zkuste vysvětlit polopatě. Ideálně tedy s pohledem do budoucna, ať vím, kdy už ten dluh bude takový, že zemědělství nebude fungovat (když už provozujeme doomsaying dvacet let, tak kolik ještě? Rok? Dva? Padesát?)
|
|
| |
Máte tu zajímavou debatu, pánové. Jelikož rodina mého otce pochází z jižních čech a byli zemědělci (v současné době pracuje v zemědělství jeden strýc), přispěji pár postřehy.
V zemědělství se samozřejmě nechá podnikat tak, aby podnik (družstvo) mohlo fungovat, platilo řádně své závazky a mohlo i investovat do rozvoje. Otázkou ovšem je, jak dlouhodobě musí zemědělci plánovat, jaké jsou návratnosti investic a tak dále. Kupříkladu jeden rok družstvo dodávalo brambory do lupínkárny, což byl velice výnosný obchod (odběry byly stálé a z toho co vím tak i zákazník platil včas) i přes poměrně velkou konkurenci. Na druhou stranu lupínkárna vyžadovala jistou kvalitu vstupní suroviny a tak tam nebyly nijak markantní tlaky od levných dodavatelů na tlačení ceny dolů (kdyžtak se ještě optám).
Stejně tak pořizování nové techniky (traktor John Deere střední výkonnostní řady) se neobešlo bez zadlužení a šlo o dlouhodobě návratnou investici, jenže na druhou stranu jak říkal strýc: traktor se vyplatí, protože udělá víc práce v lepší kvalitě proti staré technice (sečka, kterou kupovali jako první, byla fakt OBROVSKÁ), navíc je využitelný celý rok (oproti třeba kombajnu, jehož návratnost stěžuje sezónní povaha jeho nasazení), takže v další fázi se kupoval velevalník na zrní, který se upotřebil při žních...
Navíc, zemědělci nemají jinou možnost než postupně pořizovat novou techniku - stará prostě doslužuje a při intenzívním nasazení se mohou množit poruchy (v poslední době proběhla zprávami informace o požárech zemědělské techniky při žních), což znamená obrovské ztráty (na poli stojí kombajn, který nemá do čeho vyložit, ke chcíplému traktoru musí jet další, který převezme náklad, plus odtahové vozidlo, které ho dopraví do dílen...). Při diskuzi nad požáry mi otec vyprávěl, jak strýc jezdil s balíkovačkou a museli dávat přestávky na chlazení, protože stěny stroje se třením o slámu rozpalovaly, až na nich nebylo možno udržet ruce.
Vnitřní dluh může být klidně suma, kterou do zemědělství každý rok nalije stát ve formě dotací - až se kohou zavře, půjdou příjmy zemědělců razantně dolů a pro řadu z nich vypnutí dotací může být fatální.
Zájemcům mohu doporučit videa ze sklizní v austrálii, velmi zajímavé je třeba tohle: http://www.youtube.com/watch?v=anqGtsl29R0
Hezky je tam vidět produktivita moderní techniky a fakt mě dostal způsob sbírání balíků, ten traktor to bere docela fofrem :)
|
|
| |
Ten balíkovač za kombajmem je krutopřísnej, to jsem tu snad ještě neviděl. Ale maj to obilí nějaký řídký, imho.
|
|
| |
Balíkovač? Když už, tak se tomu říká prostě a jednoduše lis. :-)
|
|
| |
jak telegrafní sloupy, ne?;) říkal sem si, jak pojede s pásama po silnici sypat a ejhle, kamión...ale to už bych sbíral pásama i balíky, když teda sem cíťa a nechci drtit žížaly:)
|
|
| |
ono i to video hned za tím je moc pěkný, deset minut koukat, jak se sbíraj brambory a jeden se ani chvilku nenudí:)
|
|
| |
Ale ano, zjevně nestačí. A zkušenosti získané hobbychovem koní se sice můžete pokusit aplikovat do komplexní RV, leč mnohdy to bude spíše komická vložka, nebo parodie.
Bude to všechno fungovat přesně do té doby, dokud budou dotace a dodavatelské firmy a banky budou tudíž vědět, že nakonec mají svoje jistý.
|
|
| |
>Ponechám stranou komentáře, co stačí a co nestačí - jste přesvědčen o své pravdě, tak nesuďte druhé, hlavně když je neznáte.
- Jako byste mi to z úst sebral.
>Tak to jde do té prdele dost pomalu, když už tam směřuje dvacet let a stále maže to máslo...
- O rychlosti jsme se nepřeli, nicméně:“Bohu díky!“
>Je ovšem otázkou, zda-li dřívější "zúrodňování za každou cenu" je to pravé ořechové. Kukuřice tam třeba neporoste, ale zamokřená louka se sklidit dá a z hlediska krajiny jsou místa nedotčená zemědělskou výrobou taky potřeba. Mě daleko víc vadí oblíbené "stohektary", kde ráno pustíte traktor a večer si ho vyzvednete na druhém konci. To je z hlediska přírody peklo.
- O zúrodňování za kažkou cenu nebyla řeč, ani o kukuřici. Zamokřená louka se dá sklidit, jistě, ale k takové činnosti není důvod. Efektivní zemědělství je v protikladu vůči přírodním procesům. Od svého počátku.
>Jestli ono to není spíš tím, že majitelé na to pečou a vezmou, co se jim nabízí. A nelicitují. Protože ze strany zemědělců je hlad po půdě a jsou ochotní platit víc, pokud je to nutné. Problém není v tom, že "nedokáží zaplatit víc", ale že je k tomu nic nenutí. Ono když bonita pozemku je řekněme 4,50 Kč, to je ročně cca 700 na nájmu/ha (maximálně) a na dotacích dostane obdělávající (je-li to zatravněné, což té bonitě odpovídá) cca 5000/ha. Ten prostor tam je, ale majitelé půdy jsou offce.
- No, svého času jsem se právě touto problematikou zabýval takříkajíc velkoplošně (a dostatečně zde popsal zkušenosti). Podle mých zkušeností nemáte pravdu, ale možná je to ve Vašem kraji jiné.
>Jen to zkuste vysvětlit polopatě. Ideálně tedy s pohledem do budoucna, ať vím, kdy už ten dluh bude takový, že zemědělství nebude fungovat (když už provozujeme doomsaying dvacet let, tak kolik ještě? Rok? Dva? Padesát?)
- Jste-li líný číst, nemohu Vám pomoci. Přesto jste dost chytrý na to, abyste položil otázku, na kterou nezná odpověď ani slepý mládenec, když nespecifikuje, zda myslíte zemědělství vůbec, zemědělství tradiční s rovnováhou rostlinné a živočišné výroby a zemědělství velkovýrobní, zejména s čistě rostlinnou výrobou – už z podstaty fungují s rozdílnou dynamikou vniřního dluhu. Nedokážu předpovědět úspěšnost šlechtění například pšenice odolné proti současným vnějším vlivům. Odolnost nových odrůd zatím stoupá. K tomu roste závislost na chemickém průmyslu, technologii setí + zpracování půdy. Sám bych rád slyšel názor prognostika.
|
|
| |
Jsem laik, ale co treba z rozdilu ty produktivity? ;)
|
|
| |
Bývaly doby, kdy jsem se živil rukama u stavební firmy, a tam to místy připomínalo vrakoviště, kombinované s technickým muzeem. Kamarád má zase menší autodopravu, a flotilu tvoří zásadně maximálně 4 roky stará Iveca Daily. No, řeknu vám, bál bych se do toho sednout - co takový vohnout dokáže udělat za rok z funglovky, to je až neuvěřitelné. Ale to jsou jen moje laické postřehy.
|
|
| |
Pokud se bavíme o zemědělství, tak tam, kde dříve bylo padesát pracovníků, včetně techniků, dílen a svačinářek , tak tam je je jich dneska pět. Čtyři makaj a jeden na ně řve. Problém je taky sezónnost. A počasí Dneska vám nikdo nic zadarmo nedá a srážky ve výkupu sakra bolí. Takže fakt neni jedno, jestli si ten stroj zrovna vybral slabou chvilku. Tam se to nedodělá zejtra jako na stavbě. A myslim že i na tý stavbě už je to dneska problém.
|
|
| |
Na co dílny, když JD se kladivem a svářečkou opravit nedá? Na co svačinářky, když v jiných oborech taky nejsou. Přesun do terciální sféry nebyl jen z primární, ale i ze sekundární, když jsme u toho...
Sezónnost v zemědělství byla, je a bude. A nikdo Vám nedá nic zadarmo ani v jiném oboru, věřte tomu. Ostatně, dneska už servis neběží jako v Plechové kavalerii, kdy "hrdina" sjezdí kvůli klíňáku republiku ;-)
Nezlobte se, ale máte stejnou rétoriku jako agrárníci - "My to máme nejhorší" a "Našim největším nepřítelem je jaro-léto-podzim-zima".
|
|
| |
Na co? No to Vy navrhujete podnikat s komunistickou technikou. Tak si k tomu rovnou sežeňte kováře a výheň. Nebo vás ten servisák přivede zugrunt.
Otáčíte to zdatně, jen co je pravda.
|
|
| |
Nezlobte se, ale já jsem v žádném svém příspěvku nenapsal, že by zemědělci měli podnikat se starou technikou. To si tam projikujete Vy. Mohl bych dokonce napsat "Otáčíte to zdatně, jen co je pravda" ;-)
Neznám Vás, takže netuším, zda-li Vás zemědělství živí. Ale Vy zase neznáte mne, takže netušíte, zda o zemědělství něco vím, kolik mám hektarů a kolik balíků sena ročně zkrmím. Tudíž se držte sofistikovanějších argumentů než "neruzumíte ničemu"
|
|
| |
Ovšem když se podívám na pole kolem, tak to je samý JohnDeer, NewHolland či Fendt. A né dvacet let starý Fotrschritt 514 či Zetor 7741.
Takže kde na to ty chudáci vzali, když je celý sektor podle nich tak fřiti?
P.S. Aby bylo jasno, jejich velké hračky jim ze srdce přeju a nezávidím, ale řečem o krízi nějak věřit nedokážu..
|
|
| |
Tak třeba u nás na vsi si ty Džondýry koupili na leasing (sakra se musejí otáčet aby je spláceli) a třeba i proto, že s ním zorají pole mnohem rychleji atd... A ani jeden z nich nefňuká, rozhodně o nic víc než nezemědělci.
|
|
| |
Jaja, stejně jako si dopravce koupí Mergla místo Liazky, Citáro místo Korozy, atd. A taky nefňukaj.
Aby bylo znovu jasno. Já nerozporuju to, že se modernizuje technika, já jim to naopak velmi přeju (teda krom situace, kdy se velký traktor s předními rameny na seno nemůže napasovat do mé stodoly - z toho radost fakt nemám).
Já rozporuju dokolečka omýlaný fakt, jak jsou chudáci zemědělci fřiti, jak nemaj ani na chleba, jak je letošní rok hroznej a jak jestli to takhle půjde dál, tak do pěti let budou plajte. Ale to říkaj už dvacet let. A dle mého by takhle mohl brečet každej.
|
|
| |
Nová výkonná mechanizace samozřejmě je vidět nejvíc, bo se samozřejmě nejvíc používá, aby se využila. Co je vidět až na druhý pohled, a jen při vyhledání příslušných statistik na ÚKZÚZ (agrochemické zkoušení půd, aka AZP) tak to je "vyšlehávání" půdy o živiny a organickou hmotu. (A to už se vůbec nebavíme o neexistenci osevního postupu a s tím spojenou nutností toto dohánět chemií.)
Ale jak samozřejmě víme, od vstupu do EU vykazuje zemědělství zisk a samozřejmě tam nedřou bídu z nouzí. (Ale i tak je to - taktéž podle statistik - špatně placený obor).
|
|
| |
Jo, s Vámi souhlasím. I když obávám se, zase nic nového. Vytloukání maxima z půdy se tu praktikuje dlouhá desetiletí. Jen mi řekněte - dělají to jen zemědělská družstva (kteří vpodstatě pečou na kvalitu půdy, když není jejich), nebo i menší zemědělci na vlastním?
Jinak ono je těžké hnojit organicky, když legálně nemůžete předat svůj hnůj sousedovi, že? O dalších EU srágorách typu "zakážeme domácí zabijačky, kdyby to mělo zachránit jeden život", vůbec nehovořme. Ale to by bylo na téma "Kdy konečně vystoupíme z EU", neboť ESSR se poslední dobou s..e do všech oborů
Ano, zemědělství nikdy nepatřilo mezi dobře placené obory, vychází to trošku ze skladby osob tam pracujících, řekl bych. Ale stejně tak nepatří mezi dobře placené stavebnictví či práce u pásu - kde není potřeba kvalifikace a osobní aktivita, tam moc peněz není.
|
|
| |
Ni, jak ukazují změny v anorganickém hnojení, vytloukat se začalo po sametu (zásadní pokles dodeje živin). Kdo to dělá? Někdo ne, někdo jo. Záleží na lidech. Vím o soukromnících, co si půdu hejčkaj i o těch, co na ni kašlou. Firmy dtto.
Hnůj se nedá prodat sousedovi? Legislativu dopodrobna neznám, ale přišlo by mi to divné. (To že se hnoje nedostává, to je je jiná game. Vychází nicméně z tržního přístupu, po sametu tenhle obor vyžadoval zásadní investice do plemen a technologií a ceny za mléko, maso, nebyly nejlepší). Kdo se živočišné výroby včas zbavil, ten si píská (a pokud není úplný kkt, tak s pomocí meziplodin du organickou hmotu do půdy taky dostane).
O pravdoláskystickém ekofašos svazu evropských socialistických repoplik se mi po ránu moc nechce ...
|
|
| |
Pokud si hnojíte vlastní pozemky, tak do toho ESSR zas tolik nekecá (pomiňme například maximální hnojení na ha, atd.) Ovšem pokud chcete hnůj i jen darovat jezeďákům, tak se hnůj stává odpadem. A každou várku byste měl otestovat na přítomnost těžkých kovů, vozidlo převážející hnůj by mělo být označeno a mít všechny náležitosti vozidla přepravujícího odpad (takové to A na čumáku), atd. Pakárna na kvadrát!
Legálně nedáte ani hnůj zahrádkáři, když si přijede s kolečkem.
|
|
| |
Myslím že ne odpadem, ale spíš komerčně prodávaným hnojivem, čím zřejmě musí plnit nějaké požadavky na hnojiva. Ale pokud by na statková hnojiva platily pravidla obdobně jako pro "syntetická" hnojiva, tak by to byl kokotismus opravdu velkého kalibru.
|
|
| |
Doma produkujeme jen statková hnojiva, nevím jaká pravidla platí na syntetická. Ale kokotismus to je, jak jsem popsal výše.
|
|
| |
Ohledně toho omílaného faktu máte naprostou pravdu.
|
|
| |
Nove z Repky, znam kupu zemedelcu, maji vice moznosti, bud prodajii urodu dopredu za prumernou cenu, nebo neco risknou a prodaji za trzni.
Dale se jim treba jednou za 4 roky povede zasit to, co jinde nevzeslo, nebo se zasadilo mene a pak treba vydela i 1M vice.
Jak rikam, repku jim ani nikdo nedotuje a jsou happy, tam je marze luxusni a vykyvy cen je nezajimaji, protoze i za 1/2 by to byl skvely vyvar v jejich optice, to je cele.
.... takze ted jsou to Biopaliva, ale protoze to nejsou jen mafiani ala Babis a jeho monopol na zakladni chemicko-potravinarske suroviny, tak pestuji i nejake ty plodiny pro dobytek, zvirata a neco zbude i na lidi.
|
|
|
Přidat nový komentář
Zobraz článek Kvalitní potraviny, hlavně levně!!!
|
V kodu tohoto webu byly pouzity casti z phpRS - redakčního systému napsaného v PHP jazyce.