|
Komentáře
ke článku: Cílem je cesta, část 3: Speed management a zklidňování
(ze dne 19.08.2012, autor článku: xgandalf)
Přidat nový komentář
|
|
Problém této strategie není totiž myšlenka jako taková (vůči které lze těžko jenom něco namítat), ale následná implementace této myšlenky.
Samozrejme, ze proti teto myslence lze namitat a to mnohe. Jista mita nebezpeci k doprave patrila vzdy. Da se rici, ze uvedomovani si faktoru uvedeneho nebezpeci je zasadni pro zajisteni bezpecnosti provozu jako celku, v opacnem pripade muzeme mit behem dalsich 5 minut prejeto 80% chodcu a 80% automobilu absolvuje fatalni celni srazku.
Dalsi zasadni fakt je, ze svoboda ucastniku provozu musi byt tim nejzasadnejsim, imperialnim faktorem. Primarne je zde potreba obcana. Zklidneni dopravy znamena omezovani osobnich svobod obcanu a to kdekoli, kde to nekdo zkusi (ano, i v te obytne zone, kde se snazite tvrdit, ze to je zadouci).
Dalsim projevem autorova spasitelskeho komplexu je veta: Nedělám si naivní iluze o tom, že byste z pohledu řidiče byli schopní posoudit situaci nejenom v nejbližším okolí, ale i na všech souvisejících komunikacích, křižovatkách, přechodech atd.. I tam se totiž pohyb jednotlivých vozidel částečně promítá. Proc? Autor slucuje jednotliva vozidla v nejake "dopravni proudy", prestava akceptovat konkretni potreby konkretniho jedince a dela z konkretniho uzivatele komunikace maly sroubek obrovskeho soukoli. Podoba s 50. lety neni nahodna. Autor neni placen konkretnimi ucastniky provozu, neni nucen tedy sledovat a akceptovat jejich potreby a jen diky masivnim prerozdelovacim mechanismum si muze dovolit takhle o konecnem uzivateli komunikaci uvazovat.
Ale zpatky k te vete. "Ridic" (fuj, to je ale osklive slovo, budeme dale pouzivat radeji slovni spojeni "osoba uzivajici k naplneni svych potreb motorove vozidlo") pochopitelne chape, ze jizda nejakou urcitou rychlosti, neni dulezite, zda prekracujici v danem miste nejvyssi povolenou rychlost ci nikoli, ma nejaky vliv na okoli, vcetne ostatnich. Ze ten, kdo vjizdi z vedlejsi ulice, musi davat rychleji jedoucimu vozidlu prednost na vetsi vzdalenost, nez pomalejsimu vozidlu. Nicmene ten, kdo dava prednost, musi se skutecnou rychlosti vozidla na hlavni silnici pocitat v kazdem pripade (napriklad kvuli ustanoveni §2 odst. 2 zakona c. 200/1990 Sb., o prestupcich, nebo kvuli ustanoveni §18 odst. 8 zakona c. 361/2000 Sb., o provozu na pozemnich komunikacich; tim nepomijim fakt, ze tam nekdo muze jet rychleji skutecne nelegalne nebot kazdemu je stanovena povinnost predchazet vzniku skody podle §415 zakona c. 40/1964 Sb., obcansky zakonik a byt uzname zasadu lex specialis derogat generali, je treba konstatovat, ze specialni zakon, tedy v danem pripade zakon c. 361/2000 Sb., nikde povinnost predchazeni skod ze zadneho ucastnika silnicniho provozu nesnima). To ovsem ma dva efekty -- jednak rychleji projizdejicimu vozidlu je treba dat prednost na vetsi vzdalenost, ale zase kolem vozidla, davajiciho prednost, ono projizdejici vozidlo projede drive a tedy vozidlo, ktere prednost dava, je zdrzeno po kratsi dobu. Totez plati ostatne i pro chodce, cyklisty a vsechny ostatni ucastniky provozu.
No a na zaver -- za nejnebezpecnejsi bych si dovoloval pozadovat nasrani a znudeni ucastniku silnicniho provozu, coz je castym a obvyklym dusledkem vsech onech autorem zminovanych opatreni. Znudeny ridic se prestava venovat rizeni a nasrany muze navic reagovat agresivne, at uz se jedna o nejakou formu agrese pasivni (nepustim, vyuziji sveho domneleho zakonneho prava az na hranu, vytroubim, vyblikam) nebo dokonce agrese aktivni, ktera se muze projevovat primym ohrozovanim ostatnich ucastniku provozu nebo dokonce napadenim nektereho z nich. I takove ovoce prace dopravnich inzenyru bohuzel sklizime.
|
|
| |
"Samozrejme, ze proti teto myslence lze namitat a to mnohe. Jista mita nebezpeci k doprave patrila vzdy."
Proč? Myšlenka jako taková, tj. snaha o snížení nehodovosti, má svoji logiku. Vize uvažuje se snížením na nulu s tím, že je jednoznačný, že takový cíl je nedosažitelný. Otázkou tedy není reálně, jak dosáhnout cíle této vize (i když Vám rádobyteoretici v TV budou tvrdit opak), ale jak dosáhnout určitého akceptovatelného stavu, kdy za podmínek, které zajišťují optimální funkčnost komunikační sítě, máme co nejnižsí nehodovost.
Zklidneni dopravy znamena omezovani osobnich svobod obcanu a to kdekoli, kde to nekdo zkusi (ano, i v te obytne zone, kde se snazite tvrdit, ze to je zadouci).
Stejně tak znamená omezování osobních svobod prakticky jakýkoliv zákon, nebo nařízení. Promiňte Roote, to už bysme se dostali na ideologické pole, na kterém víme, že se neshodneme.
Dalsim projevem autorova spasitelskeho komplexu je veta: Nedělám si naivní iluze o tom, že byste z pohledu řidiče byli schopní posoudit situaci nejenom v nejbližším okolí, ale i na všech souvisejících komunikacích, křižovatkách, přechodech atd.. I tam se totiž pohyb jednotlivých vozidel částečně promítá. Proc? Autor slucuje jednotliva vozidla v nejake "dopravni proudy", prestava akceptovat konkretni potreby konkretniho jedince a dela z konkretniho uzivatele komunikace maly sroubek obrovskeho soukoli.
Wow, spasitelský komplex, hezký.
Doporučoval bych to zasadit do kontextu a přečíst celý odstavec. Tohle bylo napsáno v reakci na zdejší tvrzení, že zvýšená rychlost nikoho neovlivňuje. Jak vidíte, tak ovlivňuje. Opět, nemixujte tu ideologii a prokázaná fakta. Vozidla na komunikaci tvoří dopravní proud, který se nějak chová - má určitá pravidla, určité zákonitosti - to je ověřený fakt.
Následující Váš odstavec hemžící se zákony je sice fajn, ale v podstatě tak trochu vypovídá o Vaší neznalosti - nikoliv z hlediska zákonů, ale z hlediska dopraního inženýrství. Jenom pro upřesnění:
- při vyšších rychlostech vozidel zejména ve městě nemohou být dodrženy rozhledové poměry, které jsou na 50km/h
- doporučuji si najít na internetu pojmy jako kritická mezera, hustota, intenzita, úroveň kvality dopravy - krásně používáte příklad, kde je jedno vozidlo, nicméně pro plynulý dopravní proud už Vaše analogie neplatí
- zkuste hádat, proč je ve většině států v intravilánu 50km/h - že by to mělo něco společného s hustotou, co myslíte??
Jistě, v tom závěru se s Vámi shodnu - viz výše, zklidňování pokládám za opodstatněné za určitých jasně definovaných podmínek. To, že se tu zklidňuje leckdy nesmyslně, nehodlám rozporovat, sám o tom vím své.
|
|
| |
Technická a naprosto offtopic poznámka, nicméně vzhledem ke kouzlu nechtěného ...
Mita v peruánské civilizaci znamenala povinnou práci občana na státním. Typicky při stavbě a úpravě silnic. :)
|
|
| |
Oops, nějak se mi ty kurzívy protáhly..Sorry za to.
|
|
| |
Ano, myslenka jako takova je fajn. Da se o ni treba debatovat v kavarnach mezi intelektualy nebo v hospodach mezi neintelektualy, na to se celkem hodi. Nicmene nikdo, opakuji, nikdo nema pravo takovou myslenku komukoli vnucovat a narizovat nejaka opatreni, ktera z ni vyplyvai. "Svoji logiku" muze mit treba i vyvrazdeni Zidu nebo nastoleni komunismu.
Kdyz uz dopravni proudy, tak chci i dopravni napeti, dopravni odpor a dopravni prikon. Jo a taky dopravni kosinus fi.
při vyšších rychlostech vozidel zejména ve městě nemohou být dodrženy rozhledové poměry, které jsou na 50km/h
Nejsou. Tedy alespon ne v tech mestech, ktera znam ja. Nekde jsou na mnohem mene, jinde na mnohem vice. O miste, kde by byly rozhledove pomery prave na 50 km/h, skutecne nevim. Ani ve meste, ani mimo nej.
Mam-li "plynuly dopravni proud", nemam jaksi moznost si urcit rychlost ja (nebude-li nizsi, nez je rychlost vozidla prede mnou). Pak ovsem nelze hovorit o tom, ze mam moznost si svobodne zvolit rychlost.
zkuste hádat, proč je ve většině států v intravilánu 50km/h - že by to mělo něco společného s hustotou, co myslíte??
No ja vam nevim. Jednak to bylo zduvodnovano spise ochranou nejakeho vzacneho hmyzu, tusim nejakych chodcu nebo jak ze jste jej nazyval. No nevedel jsem, ze delate i do entomologie... :-)
|
|
| |
Nejsou. Tedy alespon ne v tech mestech, ktera znam ja. Nekde jsou na mnohem mene, jinde na mnohem vice. O miste, kde by byly rozhledove pomery prave na 50 km/h, skutecne nevim. Ani ve meste, ani mimo nej.
Jste dobrej - jestli jste schopnej na základě Vašeho odhadu definovat, že v daném místě nejsou rozhledy na 50km/h, tak to gratuluju. My zbytek populace Vám můžeme jenom tiše závidět, protože si to musíme spočítat. Kupodivu, já znám takových míst docela dost, které jen tak tak vyšly na 50km/h. A ano, je plno míst, kde to vyjde pohodově a je plno míst, kde to nevyjde vůbec (pak by tam ovšem měla být značka např.). Nicméně jak jsem napsal, chudáci řidiči nemají Váš odhad, aby z auta řekli, že tohle místo vyhovuje na 80km/h.
Mam-li "plynuly dopravni proud", nemam jaksi moznost si urcit rychlost ja (nebude-li nizsi, nez je rychlost vozidla prede mnou). Pak ovsem nelze hovorit o tom, ze mam moznost si svobodne zvolit rychlost.
Plynulý dopravní proud je proud jedoucí určitou rychlostí. Co tím chtěl básník říci, že narozdíl od Vašeho modelového příkladu, kdy jede po hlavní pouze jedno vozidlo, to pro dopravní proud neplatí, protože řidič s vedlejší má menší kritickou mezeru při vyšší rychlosti, tj. defakto menší šanci na vjezd do křižovatky.
No ja vam nevim. Jednak to bylo zduvodnovano spise ochranou nejakeho vzacneho hmyzu, tusim nejakych chodcu nebo jak ze jste jej nazyval. No nevedel jsem, ze delate i do entomologie... :-)
Hmmm, a proč tady byla předtím šedesátka? Proč ne devadesátka? Většina komunikací obslužného typu má maximální hustotu=maximální kapacitu při 50-60km/h (v závislosti na podmínkách, intenzitách apod.). To, že to u nás bylo zdůvodněné hlavně bezpečností, je sice pravda, ale je taky nutný dodat, že při vysokých intenzitách je rychlost 50km/h z hlediska kapacity o dost vhodnější, než 60km/h. (mimochodem, v zahraničí byla v mnoha zemích 50km/h už v době, než začal tenhle "bezpečnostní boom").
|
|
| |
Erm, mám nejistý dojem, že s tou absurdní hypotézou, že řidič nepozná, jak daleko vidí, a tedy nemít Nad Sebou Moudrého Úředníka, nevěděl by, jak může jet rychle, aby to bylo bezpečné, jsem se u Vás již setkal.
A směji se ještě teď.
Váženosti, v provozu existuje jen jeden jediný člověk, který toto může a musí odhadnout -- samozřejmě s odpovídající mírou bezpečnosti, zahrnující zdaleka nejen rozhledové poměry dané terénem, ale také aktuální počasí, viditelnost, stav vozu, stav řidiče, stav silnice, výšku Slunce, směr větru, postavení hvězd, hněv Boží... doplňte podle libosti.
Sám řidič je to. Nikdo jiný.
|
|
| |
P.S. A skutečné zlo spočívá v tom, že Vy (míněno ani tak moc ne Vy osobně, ale obecně Vy-všichni-kdo-prohlašujete-takové-donebevolající-pitomosti) obecně řidiče vlastnímu úsudku odnaučujete -- a důsledky jsou tristní :(((
|
|
| |
Je Vám jasný, že naprostá většina chování řidičů je založená na předpokladech??? Například řidič vcelku zákonitě předpokládá, že za oním horizontem není devadesátistupňová zatáčka, kterou může projet rychlostí tak 20km/h. A ano, odvažuju se tvrdit, že prakticky žádný řidič nejezdí tak, aby zabrzdil spolehlivě na vzdálenost, na kterou vidí a spoléhá na určité základní předpoklady - což platí i nepochybně o Vás (třeba už jenom proto, že ploužit se po nějaké státovce 20km/h by bylo opravdu tristní).
Dále - nevěřím a nikdy nebudu věřit na to, že je naprostá většina řidičů schopná vyhodnotit rychlost protijedoucího, či přibližujícího se vozidla. Opět vychází většina řidičů z nějakého předpokladu a odhadu - což samozřejmě fatálně selhává v okamžiku, kdy se v protisměru objeví někdo, kdo jede rychlostí, kterou řidič nepředpokládal. Mimochodem, na tohle byly dělaný dokonce studie, kde nechali řidiče odhadovat rychlosti vozidel - dopadlo to katastrofálně (zkusím se po tom podívat, ale už to bude nějakou dobu, co jsem to četl). Takže ano - rozhodnutí je vždycky na řidiči, ale ne každej je jezdecký eso formátu se zkušenostmi Michaela Schumachera.
|
|
| |
Kdo jede rychleji, než je obvyklé (já) je si tohoto faktu přirozeně vědom (svítí i v případě, že to není zákonem vyžadováno) a vždy počítá s možností, že to někdo neodhadne a "hodí" mu to tam. Základní násobilka orla na dvorku plným slepic ...
|
|
| |
ad vcelku zákonitě - no, nevím, jak ostatní, ale když se blížím k horizontu, za který nevidím, nemohu vyloučit, že za ním nestojí převržený traktor například, takže se opravdu neřídím cedulí, ale jedu tak, abych to neměl 50 na 50, že se za horizontem možná nezabiju. Já na jízdě podle cedulí, nikoli podle citu, opravdu nic "zákonitě" bezpečného nevidím. Jak pravil OC výše, nebezpečí je prezentovat třeba cedulofilii jako určitý typ záruky bezpečnosti, přitom trochu zkušený řidič musí pochopit, že to má tak maximálně nějakou doporučující hodnotu, kterou může být někdy dobré vzít v potas, ale jinak prt a bez citu ani 1cedule/1m nefunguje, naopak. Navíc cedule je zdemolovatelná, nemusí být chvíli tam, kde jindy byla 20 let a i tak by řidič neměl jet tak, aby se zabil. Jinak je to prostě debil. Jsou "zaostalé" krajiny, kde cedule prostě nemají a naučit se to musí a je to ten nejlepší způsob, jak přežít, i v cedulofilních krajích.
Odhad se dá učit a kdo si nevěří, nechť nepředjíždí. Pokud bude značení jen doporučení a nikoli trestaná buzerace, ok. Ale jinak o ničem.
|
|
| |
Já na cedule naprosto kašlu, nevšímám si jich a ignoruju je. Vypěstoval jsem si na ně stejnou slepotu, jako na reklamu. Jen ve zcela výjimečných případech ceduli hledám, napadá mne snad řazení pruhů a přednost v křižovatce.
Zbytek cedulí je dokonale k hovnu. Stále žiji bez úhony, čímž toto tvrzení dokládám.
|
|
|
|
| |
Však je tam taky cedule jak kráva se značkou a doporučenou 40kou.
|
|
| |
Dnes. Pred lety tam nebyla.
|
|
| |
Nevím, koukal jsem na Google Earth a nějak mi tam nepřijde, že by šlo o horizont. Ostrá zatáčka, kde je zakázáno předjíždění + je zatáčka vyznačená DZ. Rozhodně se nejedná o příklad, kdy by řidič neměl čas zpomalit. Opět, silně pochybuju, že byste tam jet tu zatáčku 30-40km/h, což je můj hodně hrubý odhad délky pro zastavení. Zase pojedete na základě předpokladu, rozumíme si? V čem je problém
|
|
| |
Podle Gmaps a GEarth tam horizont neni, tak tam neni. Je mozne, ze ted tam nejake znacky dali, ovsem vzpominam si na doby, kdy tam nebylo nic.
|
|
| |
OK, řeknu to jinak, ještě názorněji. Když se například pohybujete v městském provozu, tak předpokládáte, že naprostá většina vozidel jede cca 50km/h a ne například 90km/h. Už jenom proto, že byste prakticky nemohli vjet do nesignalizované křižovatky, protože by se tam mohlo na hlavní vyřítit vozidlo devadesátkou. Stejně tak předpokládáte, že když máte zelenou, tak nepojedou vozidla na červené, nebo že v protisměru nepotkáte auto. Tím jenom narážím na tvrzení, že řidič jedná vždy na základě skutečnosti a ne na základě předpokladu. Jinak je hezký, že jste vyjímkou – například na státovce z Tábora na Prahu je několik míst, kde by auta podle téhle teorie měli značně zpomalit (kdyby tam v protisměru někdo předjížděl, tak nemáte šanci – sice je tam plná čára, ale podle místních vyjádření se tím stejně nikdo neřídí, ne?) a že by tam auta zpomalovali třeba na padesátku, jsem nezaregistroval.
A k onomu odhadu – jestli si pamatuju tu studii dobře, tak dobrých 40% řidičů nebylo schopných rozeznat rozdíl mezi vozidlem jedoucím 90km/h a 120km/h. To je poměrně tristní výsledek, řekl bych. O tom, že se to naučit dá, rozhodně nepochybuju, nicméně mi řekněte, jak chcete dotyčných 40% přimět k tomu, aby se to naučili? (protože při předjíždění budou ohrožovat nejenom sebe, ale i Vás, když pojedou v protisměru). Abych to upřesnil – nastavení rychlosti dá řidiči hrubou představu o tom, jakou rychlostí se většina aut bude v dané oblasti pohybovat, čemuž přizpůsobí své chování a předpoklady. Tvrzení kolegy OC, kdy v jedné z předchozích diskuzí prohlásil, že na ON na základě předpokladů nejezdí, je iracionální nesmysl.
|
|
| |
Tohle bych řekl jinak. Jsou místa, kde i ve městě těch 90 km/h raději předpokládám (třeba na některém z rovných čtyřpruhů), ale rozhodně tam nepředpokládám třeba 200. Rozhledové poměry, to je samozřejmě něco jiného, zde bych si ale dovolil připomenout, že povinnost být schopen zastavit na dohled platí i pro řidiče na hlavní silnici.
|
|
| |
Ale to přece není pravda.
"Když se například pohybujete v městském provozu, tak předpokládáte, že naprostá většina vozidel jede cca 50km/h a ne například 90km/h."
Troufám si říct, že takhle postavený předpoklad má opravdu málokdo.
Vím o místech, kde "naprostá většina vozidel" běžně překračuje rychlost dovolenou značkou i o 30-40km/h, našel bych i místa, kde je formálně obec a dovoleno 50km/h a přesto se tam normálně jezdí kolem 70km/h a ani těch 90km/h není výjimečných.
Předpokládat, že všichni jezdí podle značek je zcestné, podle mých zkušeností naopak většina podle značek nejezdí.
"Stejně tak předpokládáte, že když máte zelenou, tak nepojedou vozidla na červené nebo že v protisměru nepotkáte auto."
Nikdy jste neviděl, že by někdo vjel do křižovatky na červenou, nebo že se zničehonic na horizontu kopce objeví předjíždějící magor? Já už viděl obojí. A taky cyklisty na dálnici, lidi přebíhající dálnici, že se potkala dvě protijedoucí auta uvnitř oboustranného zákazu vjezdu a spoustu dalších věcí, které by se podle značek vůbec neměly stát.
Vyplatí se jiný předpoklad: Že drtivá většina účastníků provozu nemá zájem se zabít nebo zranit.
Takže se dá předpokládat, že nikdo nebude jezdit protisměrem, nebude jezdit vyšší rychlostí než je v daném místě bezpečné, že málokdo bezdůvodně pojede výrazně pomaleji než je v daném místě bezpečné, a to i kdyby ho k tomu nutila značka, a tak dále.
"dobrých 40% řidičů nebylo schopných rozeznat rozdíl mezi vozidlem jedoucím 90km/h a 120km/h"
Jak Vám v tomhle pomůže ta povolená rychlost?
Nebo když je na nějakém místě 90km/h, prostě se spolehnete, že tam nikdo rychleji nepojede?
|
|
| |
Typický příklad za všechny - když vjíždíte do křižovatky, tak dost těžko můžete předpokládat, že Vám tam přisviští auto devadesátkou. Jednoduše proto, že by takhle většina křižovatek ve městech byla takhle neprůjezdná - prostě byste tam nemohl vědět, jestli tam to auto tou rychlostí nepřijede. Výsledek - jednáte na základě předpokladu, že vozidlo pojede cca oněch 50km/h.
Nikdy jste neviděl, že by někdo vjel do křižovatky na červenou, nebo že se zničehonic na horizontu kopce objeví předjíždějící magor? Já už viděl obojí.
Ale jistě, rovněž jsem viděl obojí - jenže nemůžete tomu přizpůsobit styl jízdy, protože takhle byste na většině signalizovaných křižovatek zastavoval nebo prudce zpomaloval, abyste se ujistil, že to tam někdo nestřihle na červenou. Jednáte na základě předpokladu.
Vyplatí se jiný předpoklad: Že drtivá většina účastníků provozu nemá zájem se zabít nebo zranit.
To je výborný předpoklad, takřka skvělý - bohužel předpokládá u všech řidičů jakési zodpovědné chování, dobrý odhad a řidičské schopnosti, což jsou faktory, se kterým nemůžete počítat. Kromě toho viz. diskuze, myslíte, že je schopen řidič posoudit, jaký má vliv jeho rychlost na kapacitu komunikace? Kromě toho kromě pár zuřivých teoretiků tady nemám problém, že by s packem 50/90/130 měla většina řidičů problém.
Na jinou notu, když Vás tak čtu - máte pochyby o tom, že omezení rychlosti snižuje nehodovost?
|
|
| |
Na takove Spojovaci tech 90 neocekava leda sebevrah...
Kromě toho kromě pár zuřivých teoretiků tady nemám problém, že by s packem 50/90/130 měla většina řidičů problém.
A asi proto je prekroceni nejvyssi povolene rychlosti daleko nejcastejsim dopravnim prestupkem v nasich koncinach...
Na jinou notu, když Vás tak čtu - máte pochyby o tom, že omezení rychlosti snižuje nehodovost?
Nevim jak predrecnik, ale ja ty pochyby mam.
|
|
| |
Zda omezení rychlosti snižuje nehodovost je otázka, kterou nelze paušálně zodpovědět. Někde ano, někde ne. Co ale takové omezeníé snižuje zcela bezpochyby je závažnost následků těch nehod. Čili ano, kdyby se auta pohybovala rychlostí chůze, možná by se ta vision zero dala naplnit. Jinak je to vždy otázka většinově přijatelné míry rizika a určitého kompromisu.
|
|
| |
No, nevím. Obávám se, že kdyby se auta pohybovala rychlostí chůze, bylo by (a) mnohem více infarktů, (b) u těch s lepším koronárním systémem pak daleko více případů, odpovídajících titulnímu obrázku tohoto webu.
Suma sumárum, jediný způsob, jak skutečně minimalisovat problémy na silnicích, je veškerá státem vynucovaná pravidla zrušit: pak bude těch pár nezodpovědných vymatlaných grázlů jezdit přesně stejně nebezpečně jako teď, ale 99.999 % ostatních bude jezdit zodpovědně a bezpečně -- na rozdíl od stávajícího systému, který je přímo nutí k opaku.
|
|
| |
Heleďte, pánové, to je debata fikce vs fakta – ano, uznávám, že je několik málo míst, kde je tomu naopak, ale celkově snížení rychlosti znamená snížení nehodovosti a hlavně snížení následků nehod. To je fyzika, tu ochčijete těžko (viz materiály v článku dole v odkazech). Samozřejmě je tady teoretické ad absurdum, že snížení rychlosti na nulu povede k nulové nehodovosti, proto je nutné najít vyrovnaný stav – tj. akceptovatelná nehodovost při zachování optimální. Roote, doložte mi materiály, kdy zvýšení rychlosti vedlo k souvisejícímu snížení nehodovosti, ať se bavíme na faktické základně. Já jsem materiály doložil, buď předložte protimateriály, nebo moje materiály zpochybněte platnými argumenty. Chápu, že se k tomu stavíte na ideologické bázi a v tom ohledu jsou Vaše argumenty platné, ale na měřitelných údajích se musíme bavit na konkrétních datech.
|
|
| |
Stále vycházíte z toho, že při zvýšení (zde by bylo lépe použít neomezování) rychlosti, by všichni nebo velká většina jezdila rychleji. Nejezdila. A pak vycházíte ještě z druhé chybné úvahy, že současné omezení rychlosti je dodržováno. Není, z velké většiny ne. To že někdo ve městě nejede více než padesát ještě nemusí znamenat, že dodržuje nařízené omezení, jednoduše se mu taková rychlost zdá přiměřená.
O fysice se nemá smysl bavit. Většina nehod vzniká nepozorností, únavou, chybou. Můžete snížit následek nehod (omezením rychlosti), ale ne jejich počet. Ten bude k hustotě provozu/počtu jezdících aut vždy přibližně stejný. Můžete namítnout, že při nižší rychlosti nehodu odvrátíte. To je pravda, ale děje se tak i dnes, dělo se tak v minulosti. Nemáte žádnou statistiku, kolik nehod bylo odvráceno. Dostáváte se do roviny coby-kdyby.
A na závěr. Co je to "akceptovatelná nehodovost"? Pro koho? Kdo to určí? Pro každého jednotlivce se bude rovnat nule. Nikdo nebourá úmyslně.
|
|
| |
Dále – k překročení rychlosti – sám dobře víte, že se jedná z valné většiny o překročení rychlosti do 10km/h – celou dobu tady diskutujeme např. o poměru 50/90 v obci, to máte rozdíl 40km/h. Kolik z těch celkových překročených rychlostí je o více, než 10km/h?
|
|
| |
Vcelku rozumím, co chcete říct. Ano, zrovna ta státovka na Tábor, podobně na Písek, má několik míst, kde klidně zpomalím na poloviční rychlost, ač vidím v zrcátku, že to někomu dalšímu dost vadí. No, jsem prostý muž, bez VŠ dopravní, jen jsem se cca 15 let jako řidič živil, vozidla mi svěřená občas dosahovala ceny rodinného domu a mí pacienti byli i poměrně bochatí aj vlivní lidé, tož jsem se musel naučil jezdit tak, aby to nebyla loterie, zdali dojedu či ne. Samozřejmě jet v noci po dálnici znamená přijmout riziko střetu se srnou jako reálné a eliminovat jej by znamenalo vůbec v noci nevyjíždět nebo obavu o technickou závadu na autě za jízdy by šlo eliminovat jen chůzí pěšky. To jsou rizika, která je nezbytná přijmout a vycházet z předpokladu, že se mi to, doufejme, nestane. Ale jinak je princip předběžné opatrnosti a defensivní způsob jízdy základ pro zdravý dojezd, určitě ve městě nebo ideálně ve víkendových kolonách, kde je to prostě trvale na hraně. Předpoklad, že události, zaviněné výhradně lidským faktorem, se budou odehrávat dle obvyklých pravidel, je podle mě chybný. Minimálně budete nepřipraven, když se dle očekávaného scénaře věci nestanou. Tento styl uvažování mi ovšem nebrání jet v SRN 220km/h v naprosté pohodě, zatímco jinde je to přes blok "co dyž mi změří" a s tím, že vyděsíte předpokládající nebo se najdou frustráti, co vás rádi upozorní, že nejedete dostatečně vzorně. V Německu na dálnici je jediný předpoklad, že když nebudete koukat, může být zle. A ono to kupodivu stačí a funguje, že.
Troufnu si říct, že debata by vypadala jinak, kdyby bezpečnostní prvky v dopravě nebyly zároveň prostředkem pro represi a finanční až existenciální tresty. Takto se jim dostává, a to na úkor potlačování ničím nerušené jízdy s citem, prvku "záruky". Přílišné spoléhání se na předpoklad, že i ti ostatní...že je tam padesátka...že je tady povolená devadesátka atd. - je to cesta k uspání instinktu. Špatně, to je moje poznání z praxe. A pokud hovoříte i 40ti% nepoučitelných, tak mě osobně nepřijde jako řešení zaseknout 60%těch, co poučitelní jsou. To je prostě klasická kolektivní vina - jeden z vás ukradl houbu, tak zůstane po škole celá třída. Navíc stát se rád ohání odborníky na slovo vzatými, načež jejich projekt lepšího světa rád a možná i převážně používá k naplnění státní kasy. Takto nastavený systém je prostě k hovnu, nezlobte se.
|
|
|
|
| |
Ale jo, to jistě, rozumný řidič se vždy snaží mít určitou rezervu, s níž může vykompenzovat prasáctví ostatních nebo určité obtížně předvídatelné skutečnosti jako je např. onen převrácený traktor za horizontem. Nicméně xgandalf má pravdu v tom, že pohyb v provozu vždy vychází z určitých předpokladů. Pokud to bude dálnice nebo jednička, asi tam něco takovýho budeš čekat méně, než na nějaký zapadlý okresce mezi polema a podle toho pojedeš (před horizontem dáš nohu z plynu, ale 20 tam nepojedeš). To samý je třeba projetí křižovatky řízené světly a projetí neoznačené křižovatky (ne, opravdu nevěřím, když někdo tvrdí, že oba tyto typy křižovatek projíždí stejně). A taky, a na to se tu často zapomíná, bezpečná jízda je především předvídatelná pro ostatní, a proto k ní patří také určité sebeomezení. Sotva lze proto označit za rozumnou jízdu, že pojedu co to dá, protože ostatní musej dávat pozor.
|
|
| |
Však jo - každý ať předpokládá, co uzná za vhodné. Přesně jak píšeš níže, taky na některých místech ve městě očekávám 90 bez ohledu na to, že je tam značkou dáno 50. Podobně často předpokládám, že nedostanu přednost apod.
Pokud bude někdo předpokládat blbě, tak holt i doktoři a pohřební ústavy musejí z něčeho žít.
|
|
| |
"A ano, odvažuju se tvrdit, že prakticky žádný řidič nejezdí tak, aby zabrzdil spolehlivě na vzdálenost, na kterou vidí a spoléhá na určité základní předpoklady"
Tak v tom případě je ta nehodovost krásná. Co víc si přát. Dle vás všichni jezdí tak, že nedokáží včas zastavit. Čím si tedy vysvětlujete, že se to drtivé většině podaří. Je to "náhodou" nebo zasáhne Bůh?
Odhadovat samotnou rychlost, je pitomost. Pokud by ten výzkum měl mít nějaký smysl, muselo by se posuzovat konání k rychlosti jiného auta (chodec odhadne, zda stihne přejít, řidič jiného auta, zda dokáže zastavit, předjet, objet,....) .
|
|
| |
Neda mi, abych se nevyjadril k tematu.
Rozhodne JE pravda, ze ridic se HODNE spoleha na to, ze napriklad za horizontem, pres kteryneni videt, silnice dale pokracuje a neni tam raselinove jezero. A ani by ho nenapadlo ho tam hledat. Stejne tak predpokladam, pokud jedu nekde, kde jsem v zivote nebyl, ze ta silnice proste za tou zatackou pokracuje a neni tam kilometr hluboka propast. a priznam se bez muceni, ze kdyby tam ta propast byla, tak asi budu mit velky problem.
To, ze se v drtive vetsine podari vcas zastavit je vec druha - podle mne je to proste proto, ze ty auta docela dobre brzdej :-) Ackoliv tu mnoho odborniku bude tvrdit opak, samozrejme. Ale pokud se zamyslim nad tim, kdyz jedu nekde po dalnici 180 nekde do zatacky, tak kdyby tam uprostred silnice zniceho nic stala napric cisterna, ktera by nesla objet....asi bych mel fakt problem. Jenze to jsme u toho predpokladani - ja proste predpokladam, ze kdyz ty auta predemnou projely a nevidel jsem a ani neslysel a ani nezaregistroval jine projevy srazky ci prudkeho brzdeni, tak proste predpokladam, ze tam ta cisterna nastorc nestoji. Ackoliv to samozrejme NEMUZU 100% jiste vedet a pokud by tam nejakym zazrakem byla, tak se mozna o ni zabiju. Ale to je riziko, ktere osobne hodnotim jako velmi male a proto ho podstupuji.
(To same se tyka napriklad okresky, kde jedu 100-120km/hod a nemuzu si byt jisty tim, ze za zatackou neni spadly strom pres silnici. Ale opet - auta prede mnou projely, takze to riskuju a jedu tam nezmenenou rychlosti. Pokud bych si mel byt 100% jisty, ze pokud tam ten strom bude lezet, tak zastavim, musel bych jet rychlosti rekneme polovicni.
|
|
| |
Tak dlouho se chodí se džbánem... možná že se ti nic nestane a zahyneš sešlostí věkem. ale v dostatečně velkém souboru Lojzů co najezdí poměrně dost kilometrů, dosáhnou za volantem nějaké zručnosti a sebevědomí a jezdí do zatáček a přes horizonty s nedodržením výhledu pro zastavení se jich poměrně vysoké procento rozseká, samozřejmě s různým výsledkem, někteří budou mít modrej šlic od pásu a napuchlej frňák od aibagu a někteří budou čuchat ke kytkám zespodu.
|
|
| |
To dozajiste...ale to co ty povazujes za "vysoke procento" ja povazuji za "prijatelne riziko":-) Samozrejme kazdy to riziko obecne vnimame jinak, takze se ani "nezlobim" na nekoho, kdo jede pres ten horizont polovicni rychlosti, nez ja, a v klidu si za nim pribrzdim, kdyz ho potkam..
Ale tak fakt bych v zivote chtel videt nekoho, kdo jezdi bez vyjimky tak, aby to bylo 100% "bezpecne" z hlediska neocekavane udalosti. (Pokud jedu lesem, take neovlivnim, jestli mi pred auto jedouci 100km/hod skoci ci neskoci srnka. Pokud bych chtel mit 100% jistotu, ze se nezabiju o srnku, musel bych zakonite pres jakykoliv les jet tak maximalne 50, a to jeste mozna ani ne...Proste existuje nejake riziko, snazim se ho minimalizovat dukladnym sledovanim okoli, ale nulove nebude nikdy...)
|
|
| |
no tak nějak stárnu. třeba po II/268 přes hluboké lesy bývalého vojenského prostoru Ralsko jsem jako jinoch s čerstvým řidičákem jezdil co to dá (což nebylo mnoho, u těch různých strojů co jsem sedlal to bylo něco od stovky do stočtyřicítky). poté co jsem tam několikrát viděl následky blízkého setkání třetího druhu se zde nesmírně hojnou a vypasenou spárkatou zvěří mi připadá ta devadesátka až stovka jako maximální rozumná.
|
|
| |
Víte, problém není v tom, že část řidičů neodhadla rychlost, ale že nedokázal rozeznat rozdíl mezi rychlostí 90km/h a 120km/h. Potom se pochopitelně takový odhad dělá dost složitě.
Co tím myslíte, že se to drtivé většině podaří? Jestli to nebude tím, že drtivá většina prostě ten důvod zastavit nemá na základě oné teorie předpokladu. Nebo máte dojem, že pravidelně předjíždí v protisměru za horizontem šílenec na zákazu předjíždění?
|
|
| |
Jestli to nebude tím, že se o takových situacích nedozvíte. Proč by to muselo být nutně v místě, kde úředník omezil možnost předjíždět? Může to být i tam, kde předjíždět je možné. Drtivá většina takových situací nekončí nárazem (předjede, zařadí se zpět, auta se vyhnou). A vždy řešení a odhad takové situace je pouze na řidiči.
To je právě ono. Není podstatná rychlost sama o sobě, ta se skutečně špatně trefuje. Když už, tak je důležitý čas. Vnímám, jak se pohybuje druhé vozidlo a podle toho + zkušeností se svým vozidlem vyhodnotím, zda mohu třeba předjet, nebo vjet z vedlejší. Zkuste si sám popsat, jak v takové situaci přemýšlíte vy. Troufám si tvrdit, že jako vstupní kritérium nemáte "jede maximálně 50, protože město". Pletu se?
|
|
| |
Troufám si tvrdit, že jako vstupní kritérium nemáte "jede maximálně 50, protože město". Pletu se?
Jasně že se nepletete, čas a vzdálenost - ale ještě jednou - jestliže v testu řidič není schopen odhadnout, že vozidlo v protisměru jede o 30km/h rychleji, tak mi netvrďte, že je schopen odhadnout čas a vzdálenost, kterou bude potřebovat na předjetí. Tady nejde o ten poměr 90/120, tady jde o to, že nerozezná rozdíl mezi těmi dvěmi rychlostmi. Jeden ze závěrů byl mimochodem takovej, že oněch 90km/h je schopen řidič odhadnout lépe, protože se s takovou situací běžně potkává, takže v ní má dostatečný odhad. U 120km/h moc aut v protisměru nepotkáte, žene?
|
|
| |
Já třeba ano:).
To už jsme někde jinde - nepoznat rozdíl mezi rychlostmi a odhadnout rychlost.
Ale stále jste mi neodpověděl. Jak to děláte, když chcete předjíždět? Vážně si tipujete rychlost protijedoucího? Kontrolujete tu vaši? Nějak si to nedovedu představit.
|
|
| |
Vytahne z okna lidar, zmeri si protijedouci auto a vzdalenost od nej, dosadi to a svoji rychlost do rovnice, nabusi to do kalkulacky, precte si vysledek ... a mezera je uz davno v tahu, takze se ceka na dalsi pokus. :-)
|
|
| |
když se zamyslím, tak jen za poslední víkend se mi asi 2x stalo, že jsem neodhadl rychlost protijedoucího auta a i když jsem byl rozjetej a mohl bych dále zrychlovat, záležela by rezerva (nebo její většina) jen na tom, jak se zachová ten předjížděný...a v případě, že by to byl frustrát, tak bych se dostal do mnohem rizikovější situace než když jsem byl chvíli moc blízko.
úplně klidně to přiznám, že na 500m na první pohled neodhadnu, jak rychle auto jede a při prvním odhadu počítám s 90kou a proto se připravím na předjetí, které zaříznu hned jak z přiblížení zjistím, že tou 90kou nejede. mezi prvním a druhým podíváním nemusí uplynout ani dvě vteřiny...no a kde všude je tak dlouhá rovinka, aby dovolovala dvou a více vteřinové zadumání, jestli předjíždět ano či ne a pak to teprve zahájit? na trase brno - svitavy jich moc není. tak 4 nebo 5 a na dvou je z poloviny plná...
|
|
| |
Je hezký, že patříte mezi těch 60%..:-)) Když chci předjíždět, tak pochopitelně odhaduju vzdálenost a čas – jako každý. Zatím jsem neboural, nicméně vzhledem k výkonu mého vozítka si předjíždění lajsnu jenom s hodně slušnou rezervou. Jestli patřím mezi těch 40%, bohužel nevím, v tom testu jsem nebyl.
|
|
| |
Doteď jste se celkem držel solidní argumentace, se kterou sice nesouhlasím, ale...
Nyní už přecházíte do režimu "naprostá většina", "odvažuju se tvrdit, že prakticky žádný řidič", "nevěřím a nikdy nebudu věřit" a s tím jděte někam.
"fatálně selhává v okamžiku, kdy se v protisměru objeví někdo..." - to se stát samozřejmě může vždycky, nicméně nějak nechápu, jak mi v tomhle pomůže nějaká značka. Kecy o Schumacherech si nechte.
Řidič je ten, kdo ve finále nese zodpovednost a ne úředník.
|
|
| |
Dobře – řeknu to jinak – jestliže tvrdím, že naprostá většina řidičů vychází z nějakých předpokladů, tak jsem to v diskuzi doložil relevantními příklady a vyházím tedy z platné logiky – Zkuste to vyvrátit protiargumenty. 40% řidičů neodhadne rychlosti. To samé o tom tvrzení „odvažuju se tvrdit, atd“. Na tohle opravdu nemám statistiku – vychází to z psychologie lidského jednání (nejenom u řidičů) a z faktu, že nehodovost je taková, jaká je.
V tom závěru máte pochopitelně pravdu - co tím chtěl ale básník říci?
|
|
| |
ostatní diskutující to už řekli, ale ...
dopr. projektant není-li hovado, nenavrhne horizont a za ním zlom o 90st pro cestu s povolenými 90.
Nejde-li to jinak, osadí to cedulemi a je to ok.
Žádnou jinou povinnost nemá.
Řidič je povinen přizpůsobit rychlost stavu atd., tudíž i předpokládat tu hovadskou možnost, že tam "něco bude".
Všeobecně lze říct, že vhodnou místní úpravou lze řidiči napomoct v odhadu, ale nikdy nelze připustit přepoklad, že za volantem je nesvéprávné hovado. A přesně dle "teorií" chování, lze použít vozidla před sebou jako "předsunuté průzkumníky". Opět tomu můžu napomoci - minimum rozptylujících debilit okolo, vysekané příkopy apod.
Dokuď auto řídí přirozená neuronová síť, je hloupé ji nahradit jednoduchými příkazy, protože když je k tomu motivovaná, vyvine adaptaci mnohokrát efektivnější, než jakékoliv expertní pravidlo.
Ad odhad - rychlost není relevantní, je relevatní uříditelnost při dané rychlosti odhadováno ze svého vozu. Fatální selhání kvůli nepravděpodobnému chování druhých je logické. Nelze ale z toho implikovat, že pokuď se budou všichni chovat dle předpisů (zvláště rychlost), tak k tomuto nedojde.
Jestliže chci významně snížit nehodovost, musím se zaměřit na řidiče (auto nebourá samo od sebe). Ale to takovým způsobem, aby to bylo uvěřitelné. Vize 0 a z toho mnohé odvozené aktivity jsou průhlednou hovadinou i pro Frantu od lopaty ...
V 60-tých bylo cool jezdit amatérské rally, i přes značnou nedokonalost techniky s tím autem se dokázat dopravit, dneska je cool jezdit do práce na kole, bez znalosti čehokoliv a s plnou hubou keců, nebo v bonbónku shoppovat, v nejlepším případně si hrát na Simíra s Kazimírem, co jezdí fakt zběsile. Výsledek je předvídatelný.
Stávající "výchova/motivace" CZ-radarem a ELTODO a retardéry. Honíme krávu za vocas, pane inženýre ... a ještě k tomu tu špatnou ... a motivujeme k tupému spoléhání se ...
|
|
| |
ještě poznámka pod čarou - účastníky Darvinovy ceny nelituji jako společenskou ztrátu, ba naopak oceňuji jejich brzký exit s minimem souvisejících následků.
Za 10 let by taky místo malého osobáku mohli mít v ruce náklaďák nebo autobus.
|
|
| |
"dopr. projektant není-li hovado, nenavrhne horizont a za ním zlom o 90st pro cestu s povolenými 90."
on to nenavrhne, ale při tlaku na cenu, který je vždy takové řešení podlehne. někde na trase v průběhu výstavby se objeví neúnosné podloží a je třeba tuto část sanovat, tak ubereme někde jinde, nejlépe taky na úpravě terénu, aby se to vykrátilo v jedné kapitole rozpočtu.
sám řekni, jestli je levnější převozit 50.000 tun hlušiny (jen doprava zeminy stojí asi 1,60kč/tunu/km) z nějakého pomenšího zářezu, který odstraní horizont, aby bylo vidět za zatáčku, nebo jestli není lacinější řešení (za které jsou prémie) osadit tam 4 značky za 10.000,- Kč vč. práce a DPH.
|
|
| |
Příspěvek byl vážně-nevážně. První věta byl optimální stav.
Každý, kdo někdy něco dělal za peníze druhých, zná situaci "špatné a ještě horší rozhodnutí". Proto druhí věta - osadí adekvátní značkou.
To mně připomělo vyprávění z cesty obytnou Avií (80km/h cestovní) po ropných státech, kde prý je desítky kilometrů silnic jak pravítko a potom mírná, opravdu mírná zatáčka. A mají tam opakované upozornění na smrtelné nebezpečí, prudkou zatáčku atd ... no jiný kraj jiný mrav.
Mně by stačilo převozit cca 10kubíků hlušiny, ale budu to muset udělat lopatou ...
|
|
| |
Ale ona pred tim byla i devadesatka. V noci. A pred tim byla neomezena. A take to fungovalo.
K tem rozhledovym parametrum -- ano, vy si to klidne pocitejte, ten, kdo tam jede, se beztak musi rozhlednout a kdyz vidi jedouci vozidlo, tak se rozhodne, zda pojede ci nikoli na miste a na vypocty cas mit nebude. Nezalezi to pochopitelne jen na vzdalenosti, na kterou je videt, ale i na dalsich faktorech, napriklad na schopnostech akcelerace daneho vozidla apod.
|
|
| |
V roce 1980 byl počet registrovaných OA v ČR cca 1,75mil vozidel. V roce 1990 se to blížilo 2,5mil, v roce 2009 počet dostoupil 4,5mil. Saturace se předpokládá okolo roku 2020. Takže pokud máte pocit, že je vcelku jedno, jestli je zatížení komunikace třetinové a nemá to žádný vliv na provoz, tak doporučuju dostudovat. Mimochodem, kromě hlediska kapacity komunikace do hry vstoupily i parametry jako bezpečnost a dopady automobilové dopravy. Ne každej je jako moussa, které nevadí, když ji sviští auta za oknem – co si budem povídat, hluk od auta jedoucí devadeátkou je řádově jinde, než od auta jedoucí padesátkou.
Můžete mi napsat, kdy přesně byla ona rychlost v obci neomezená? I podle Wikipedie byla v obci omezená vždycky (nicméně nemám zase tolik času, abych to ověřoval z jiných zdrojů, takže bych poprosil o Váš zdroj informací a pokud možno odkaz).
|
|
| |
Tohle nemá cenu rozebírat. Aut je víc a jezděj rychlejc, to je prostě fakt. Podle mě s těma místníma je to typický NIMBY, každej chce jezdit rychle, ale málokdo chce, aby mu auta švihala rychle kolem baráku.
|
|
| |
Tuhle argumentaci neberu. Dříve zase byla řada silnic užších, auta nebyla tak dokonalá (pasivní bezpečnost, podvozek, brzdy, osvětlení), na silnicích se ve větší míře vyskytovaly pomalujedoucí křápy, povozy,.... A s tím hlukem a exhalacemi - řekl bych, že je to tak srovnatelné, ne-li lepší.
|
|
| |
No nevím, kromě toho, že se postavilo (zaplaťpánbůh) pár nových úseků dálnic a rychlostních silnic, síť ostatních silnic se od socíku nijak zásadně nezměnila. Ano, občas je někde přeložka, občas nový povrch, ale jinak je to furt stejný. Auta jsou sice technicky o dost dál, ale zase se jezdí rychlejc.
|
|
| |
S tou rychlostí si nejsem tak jist. Kdyby to bylo jen podle značení (a vynecháme dálnice), tak se ta rychlost snižuje. V obcích to šlo z 60/90 na 50, mimo obce je dnes u každé křižovatky snížení na 70/50, v průjezdech neobydlenou/průmyslovou částí obce bývala rychlost povolená vyšší, to už dnes také není, to samé na hlavních tazích obcemi o třech chalupách, a o "omezení hluku" tehdy také nebylo slechu. Celkově ta rychlost šla rapidně dolů.
|
|
| |
Ono je asi třeba rozlišit rychlost povolenou a rychlost reálnou :o) Ta povolená šla opravdu dolů, s výjimkou dálnic, kde byla dřív jen 110ka. Ta reálná - ta bych řekl, že šla zase dost nahoru. Na dálnicích se běžně 150 opravdu nejezdilo a na jedničkách 120 taky ne. Ostatně ty werky, co tenkrát jezdily, na to často ani neměly, já si pamatuju jak děda s Trábošem vždycky říkal, že stovkou akorát pod kopec, s větrem v zádech a motor jde napřed. A taková Schade 105 na tom nebyla o moc líp - maximální rychlost odpovídá číslu v názvu :o) Těch lidí, co měli toho silnějšího žigula, Tatrovku, nebo nedejbože něco západního nebylo zas tolik.
|
|
| |
Jenomže reálně se ta rychlost také snižuje. Tehdy nebylo tolik "technických prostředků", jak říkají příslušníci SNB. A postihy byly také menší. Dnes dost lidí jede jak s hnojem pro jistotu limit-10. A bohužel jim to nelze mít za zlé, jelikož neznáme (a oni většinou také ne) stav jejich bodového konta.
|
|
| |
Rychlost na dálnicích nebyla omezena vůbec, a v noci od 22-05 v obci také ne. Nechápu, jak jsme tu hroznou dobu mohli vůbec přežit. Ale teď už je naštěstí Alles in Ordung a bude ještě lépe, až všude po městech zavedou 30 ...
|
|
| |
No pozor, s 1000 MB jsem si to na rovinkách klidně pirátil i 120 km/h, jednou jsem dokonce předjel Fiata 125 ;-).
Stodvacítky, pokud jsou v dobrém stavu, nemají problém jet do 150 km/h, ale je to trápení neviňátka.
Takže mi z toho spíš vychází, že lidi jezdili tak nějak podle vlastního uvážení omezení neomezení... A že většina by se bez toho omezení obešla i dnes (to, že mám tendenci nedodržovat max. rychlosti mimo obec neznamená, že jezdím jak blázen - kalit to 140 po klikaté okresce jaksi není pohodlné, stejně jako nebylo pohodlné poslouchat vibrující kastli stodvacítky vce vyšších rychlostech...)
|
|
|
|
| |
Pardon, moje chyba – špatně jsem si vyložil Váš text a myslel jsem, že myslíte neomezenou rychlost z hlediska časového (tj. že byla po celý den neomezená).
|
|
| |
Dle wikipedie:
Podle § 20 vyhlášky č. 141/1960 Sb. s účinností od 1. ledna 1961 musel řidič rychlost jízdy přizpůsobit okolnostem, zejména hustotě provozu, viditelnosti, stavu vozidla jakož i stavu a povaze silnice. Zároveň bylo stanoveno omezení rychlosti v obci do 50 km/h s tím, že může být dopravní značkou vyznačena vyšší rychlost. Zároveň vyhláška stanovila, že od 23 do 5 hodin neplatí omezení rychlosti v obci ani omezení rychlosti dopravní značkou. Rychlost autobusů a vozidel nad 3,5 tuny byla omezena do 80 km/h.
Podle § 9 vyhlášky 80/1966 Sb. s účinností od 1. ledna 1967 musel řidič rychlost jízdy přizpůsobit okolnostem, zejména stavebnímu stavu a povaze silnice, rozhledové vzdálenosti a situaci v silničním provozu. V obci byla v období od 5 do 23 hodin omezena rychlost všech vozidel do 50 km/h. Rychlost motocyklů a motorových vozidel o celkové váze přes 3500 kg byla omezena do 80 km/h; toto omezení neplatilo mimo obec pro ty autobusy, ve kterých se nesměly přepravovat stojící osoby. Ve vzdálenosti 30 m před přejezdem a při jeho přejíždění platilo omezení rychlosti do 30 km/h; autobusy a nákladní automobily nebo traktory přepravující osoby však musely před přejezdem povinně zastavit. Rychlost při vlečení nesměla přesáhnout 50 km/h. Rychlost nákladního automobilu hromadně přepravujícího osoby na ložné ploše nesměla překročit 50 km/h, rychlost traktoru přepravujícího osoby na přívěsu 20 km/h.
Novelizační vyhláška č. 42/1971 Sb. s účinností od 1. července 1971 v novém § 50 stanovila, že na dálnici a na silnici vyhrazené pro provoz motorových vozidel neplatí omezení rychlosti motorových vozidel o celkové váze přes 3500 kg a motocyklů do 80 km/h. Na dálnici tedy neplatilo žádné obecné omezení rychlosti.
Podle § 12 vyhlášky č. 100/1975 Sb. s účinností od 1. ledna 1976 musel řidič rychlost jízdy přizpůsobit zejména svým schopnostem, vlastnostem vozidla a nákladu, povětrnostním podmínkám a jiným předvídatelným okolnostem a jen takovou rychlostí, aby mohl zastavit na vzdálenost rozhledu. Konkrétní omezení rychlosti mimo obec nebylo obecně stanoveno (bylo vypuštěno dosavadní omezení pro motocykly a nákladní automobily nad 3,5 t), nesměla však být překročena nejvyšší povolená rychlost vozidla, resp. žádného z vozidel jízdní soupravy. V obci byla rychlost omezena jen v době od 5 do 23 hodin, a to do 60 km/h (byla tedy zvýšena z dosavadních 50 km/h). Pokud však byla omezena rychlost dopravní značkou, tak nyní toto omezení na rozdíl od dřívějška platilo již i v noci. Omezení rychlosti na železničním přejezdu na 30 km/h platilo jako dosud, avšak přibyla možnost, že pokud bliká bílé světlo, je rychlost omezena jen na 50 km/h v úseku 50 m. Při přepravě více než 6 osob v ložném prostoru nákladního automobilu byla omezena rychlost do 60 km/h (zvýšeno z dosavadních 50 km/h), při přepravě na nákladním přívěsu traktoru do 20 km/h (až do konce roku 2000). Rychlost vlečení byla omezena do 60 km/h (zvýšeno z dosavadních 50 km/h).
Novelizační vyhláškou č. 70/1979 Sb. s účinností od 1. srpna 1979 byla rychlost osobního a osobního dodávkového vozidla omezena na 90 km/h (na dálnici na 110 km/h), rychlost autobusů dálkové veřejné dopravy osob do 90 km/h, rychlost motocyklů a rychlost nákladních a speciálních automobilů o hmotnosti do 6000 kg do 80 km/h, rychlost nákladních a speciálních automobilů o hmotnosti nad 6000 kg a rychlost autobusů veřejné a závodové dopravy osob do 70 km/h, pro vozidla ozbrojených sil, ozbrojených sborů a pro zkušební vozidla tato omezení neplatila. Omezení rychlosti v obci od 5 do 23 hodin do 60 km/h zůstalo beze změny.
Chápu to tak, že do roku 1961 nebyla rychlost plošně omezována vůbec, mimo obec pak bylo omezení zavedeno až v roce 1979. Osobně bych neměl problém s: Podle § 20 vyhlášky č. 141/1960 Sb. s účinností od 1. ledna 1961 musel řidič rychlost jízdy přizpůsobit okolnostem, zejména hustotě provozu, viditelnosti, stavu vozidla jakož i stavu a povaze silnice. Myslím, že toto říká vše a další buzerace netřeba.
Poslední dobou totiž sleduji takový znepokojivý trend, a sice snahu o co nejmenší plynulost jízdy. Nastavíme si na silnicích ostrůvky, retardéry, zúžení a podobné radosti, címž vytvoříme hrdla, před kterými se auta štosují. V souladu s teorií, kterou popisujete, to řešíme tím, že na úsecích před tímto omezením zavedeme omezenou rychlost. Jenže pak se nám auta štosují v tom omezeném úseku a tak omezíme ještě ten úsek předtím. A tak pořád dál, až do absolutní omezenosti. Zhruba v posledních pěti letech už pozoruju takové perly, jako zpomalovací ostrůvek před vesnicí za pravotočivou zatáčkou, kam není vidět a předjíždění je povoleno a podobně (což o to, ono by se tam předjíždět dalo, rozhled je, ale v případě potřeby se přes ten ostrůvek nedá zařadit do svého pruhu). Jezdit jen podle značení, dávno se mi stal nějaký ošklivý karambol. Bohužel, těmi nablblými úpravami trpí snad všechny komunikace, které byly poslední dobou opravovány. Vůbec si poslední dobou říkám, že je dobře, že silničáři nemají tolik peněz, kolik by si představovali - aspoň ty zprasky vznikají pomaleji.
|
|
| |
Dobře, tak dost těžko můžeme srovnávat situaci na silnicích v roce 1961 a v roce 2012, ne?
Ten trend je v podstatě takový, že se ono zklidňování dostává na kapaxitní komunikace - což je pochopitelně nesmysl, to přídavný jméno "kapacitní" tam má jaksi docela důvod. Důvodů je několik, nemalá část z nich je ale snaha místního obyvatelstva o zbavení se nepohodlných vozidel - jaksi jim nedochází, že kde nic není, ani čert nebere, takže jestliže neexistuje alternativní trasa, která by z toho vyšla lépe, tak tam ty auta budou jezdit pořád.
Nevím, já zastávám striktní fuknční rozdělení komunikací, takže se prostě domnívám, že jsou komunikace, které mají prioritní dopravní fuknci a měly by tomu být přizpůsobený a pak máte komunikace, kde prioritní je přístupová a obytná funkce a tam nechť to slouží opravdu pouze pro přístup vozidel.
Abych Vás trochu pobavil - koukal jsem na vypisovaný granty - zatímco v minulosti se tam vyskytovalo zklidňování poměrně často, tak teď se to obrací a zase budeme v rámci výzkumu komunikace zkapacitňovat..:-))
Joooo, věda jede.
|
|
| |
Jakkoliv nemůžeme srovnávat situaci v roce 1961 a 2012, můžeme srovnávat legislativu a zde si dovoluji tvrdit, že plošné omezení rychlosti tak, jak je teď nastaveno, je nesmysl. Normálně uvažující člověk by se vzhledem k nárůstu počtu vozidel snažil o to, aby byla úměrně navýšena kapacita komunikací. My jsme naopak připravili fůru regulací a zklidnění a teď se divíme, že auta stojí v kolonách a smrdí tam. Bodejť by ne, když máme místo jízdních pruhů květináče...
Nehodlám se Vám plést do Vaší práce, jen si dovolím pár poznámek z praktického hlediska. Operujete-li nějakým standardizovaným dopravním proudem, který je matematicky modelován, pak pro trasu Jarošov - Zlín, po které jezdím již bezmála 5 let pravidelně do práce, by Vám asi vyšel nějaký optimální dojezdový čas. Dejme tomu 35 minut. Praxe je ovšem taková, že doba jízdy se pohybuje od 20 minut, když jedu z práce až v noci a cesta je volná, po cca 50 minut, když potkám několik důchodců + autobus, za kterým se táhne kilometrová kolona. A teď mi vysvětlete, k čemu je v praxi teorie, která je platná s přesností +/- 50 % ?
Za tu dobu, co po trase jezdím, navzdory mnoha úpravám, nedošlo k navýšení kapacity komunikace; naopak něco, co bych si dovolil nazvat efektivní kapacitou, tedy kapacitou, které je dosaženo v praxi (pozoruji to opravdu bedlivě), spíše pokleslo.
Za posledních 5 let došlo k tomu, že:
1) křižovatka silnice 497 s odbočkou na obec Kněžpole byla osazena omezením na 70 km/h, což není potřeba, protože rozhledové poměry odpovídají minimálně těm 90 km/h. Došlo tam kdysi k nehodě, ovšem se sebevražedným úmyslem, kdy paní pokácela strom a sloup osvětlení. Smrtelné nehodě mladíků, kteří to tam nedali asi ve 160 km/h ta značka stejně nezabránila.
2) křižovatka silnice 497 s odbočkou na obec Mistřice byla osazena omezením na 70 km/h, které je v praxi k ničemu, protože rozhledové poměry vzhledem k domu, který v křižovatce stojí, odpovídají asi 30 km/h a při výjezdu od Mistřic je to vždycky tak fifty-fifty. Zrcadlo osazeno nebylo, i když v místě k několika nehodám došlo.
3) úsek silnice v obci Bílovice byl osazen omezením na 40 km/h po nehodě motorkáře, který tam výrazně překračoval rychlost a došlo ke kolizi s vozem vyjíždějícím od místních stavebnin, je tam horizont a zatáčka. V praxi se jedná spíše o buzeraci, PČR tam měří rychlost. Pokud tam jedete opravdu 40, část majitelů Octavií Vás začne předjíždět navzdory plné čáře a ne moc dobrému rozhledu. Je to teď bezpečnější?
4) na vjezdu do obce Bílovice směrem od Zlína byl osazen buzerační ostrůvek s omezením na 70 km/h. Tady bych to chápal, je tam výjezd od benzínky a cesta do obce vede s kopce. Přesto mě nebetyčně vytáčí kolem toho ostrůvku kličkovat jak zajíc. Stejně to jde projet ve 100 km/h docela v klidu, rozhled směrem do vesnice z kopce je dobře 400 m. Směrem s toho kopce do vesnice se stala smrtelná nehoda - ovšem dotyčný naboural do domu ve 140 km/h a pochybuju, že ostrůvek by ho zastavil (na těch 140 by to s kopce stejně stihl rozjet).
5) úsek silnice 497 směrem do Březolup byl narovnán a je zde povoleno předjíždění, vzhledem k terénnímu sklonu ale není dost dobře vidět auta pod horizontem. Na vjezdu do Březolup je opět buzerační ostrůvek, u kterého už mělo pár lidí namále - předjíždění je povoleno asi až 300 m před něj s tím, že je to v mírné pravotočivé zatáčce kam je vidět do protisměru, ale ten ostrůvek už ne, takže hodně lidí se při předjíždění asi divilo. Je tam sice značka, ale dovedu si představit situaci, kdy ji zakryje kamion s návěsem, Vy začnete předjíždět a pak se moc divíte.
6) úsek silnice 497 mezi Březolupami a Šarovami byl narovnán, je povoleno předjíždění tam, kde bych si to osobně netroufnul, protože tam ve vegetačním období není vidět kvůli křoví a naopak je předjíždění zakázáno tam, kde bylo dřív povoleno (před vjezdem do Šarov). V rámci zklidňování dopravy je úsek, kde se dal předjet klidně i autobus osazen plnou čarou a 70 kou.
7) Šarovy disponují širokou a rovnou silnicí, kde bych si dokázal v jednom úseku představit i povolených 70 km/h. Namísto toho tam stojí policie s Passatem
8) Úsek v obci Bohuslavice v délce asi 1 km byl dříve osazen značkou 70 km/h, která pak záhadně zmizela. Silnice přitom vede za zahradami domů a není tam chodník, nicméně pohyb chodců je minimální (asi 2x denně tam staví autobus, ovšem zase, těch 70 okolo stojícíhu busu snad normální člověk nepojede a 99% denního času tam NIKDO není).
9) Obec Březnice před Zlínem disponuje velmi širokou silnicí a viditelností v některých místech až téměř 1 km dopředu. Po celé délce 50 ka,asi 100 m před koncem obce se za tůjkou pravidelně schovávají ometáci s radarem.
Již předtím, než jsem tuhle trasu začal jezdit, se někdo vyřádil v obci Březolupy tím, že osadil část s esíčkem omezením na 30 km/h, prý kvůli nehodě dvou nákladních automobilů. Jak to souvisí s průjezdem osobáku (optimální rychlost tak 50 km/h) netuším, ale pokud tam opravdu jedete 30 km/h, je jistá šance, že někomu prasknou nervy a bude se Vás snažit objet navzdory plné čáře a nepřehledné zatáčce (jednou mi to udělala dokonce 2 auta za sebou, takže prostor na předjetí v těch 30 tam je). Časem začala většina místních toto omezení ignorovat, protože je opravdu blbé. Navíc kolem silnice je z obou stran silné zábradlí. Dál mají v Březolupech takovou pecku, jako Cityblok asi po 200 m povoleného předjíždění; tady se taky divím, že to ještě někdo nesejmul.
No a za těch 5 let nám taky pěkně zhoustl provoz. Jenže proč vlastně zhoustl? Ubylo míst, kde se dá předjíždět, a to v obou směrech, takže jak do Zlína, tak z něj máme 2 krásné dopravní proudy, které většinou vede autobus nebo naložená Liazka a ty dva proudy se šinou 40 km/h v obci nebo 60 km/h mimo. Dřív se tím dalo nějak prodrat se 77 kW, dneska ani 150 kW nestačí, protože tam, kde jsem dřív předjížděl, se to už nesmí a tam , kde to náhodou jde, buď není vidět a nebo potkám protikolonu. Přitom si troufám tvrdit, že při rychlostech okolo těch 60 km/h jsme hluboko pod kapacitou celé trasy; zvláště navečer dochází k situaci, že když na cestě není žádná Liazka a žádný autobus, jedou auta cca 60 km/h v obcích s naprostým přehledem (když to šlo se stodvacítkami, netvrďte mi, že to nejde s novějšími vozy) a mimo 100 - 120 km/h. Dokud nepotkají důchodce. Bohužel postačí jeden jediný špunt a najednou se na silnici vytvoří kolona. No a to mi hlava nebere. Když je aut tolik, proč někdo neřeší to předjíždění, prostě aby pokud možno co nejvíce lidí mohlo dosáhnout takové rychlosti, při které má komunikace optimální kapacitu, Troufám si tvrdit, že 60 km/h to není.
Dále si troufám tvrdit, že význam rychlosti se přeceňuje a zejména tomu nerozumím v případě dálnic a rychlostních silnic. Třeba v některých úsecích nové R55 z Otrokovic na Hulín jsou tak dobré rozhledové poměry, že za dobrého počasí a minimálního provozu (někdy se stane, že navečer tam není ani noha) není problém jet tam 230 km/h. Ačkoliv jsem tam sám a mohu poškodit maximálně sám sebe. Ano, jsou strécové ve feliciích, kteří jsou schopní to do levého pruhu poslat ve 100 km/h, i když se zezadu přibližujete výrazně vyšší rychlostí, ale to už je fuk, jestli jedete 120, 130 nebo 150, vždy je to přece na Vaši zodpovědnost a řeší to právě už ta vyhláška z roku 1961, nebo ne? Předjíždět např. vysokým rozdílem rychlosti kamion, o kterém nevím, jestli před ním nejsou další dva a jestli ten prostřední nezačne předjíždět - to snad udělá jen blázen. Konec konců, v Německu to funguje i bez omezení a žádné hromady mrtvol jsem tam nikdy nepotkal. Navíc si nemyslím, že uvolnění rychlosti na dálnici by vedlo k masivnímu zrychlení. Ono jestli mi auto žere 12 l/100 km při 160ti nebo 22 l/100 km při 240, jakou rychlostí asi dlouhodobě pojedu? V podstatě jen na spotřební dani a DPH bych si na cestě do Prahy a zpátky sám sobě při jízdě nadoraz vystavil "pokutu" ve výši cca 1000 korun za ušetřených cca 40 minut (úspora hodina + 20 minut tankování). Má to nějaký smysl? Nemá. Nehledě na to, že rychlosti nad 180 km/h jsou pro mě dlouhodobě vysilující a pochybuji, že jsem sám. Ono i v tom Německu se většina aut drží tak okolo 160 km/h, což i mi připadá jako příjemná cestovní rychlost. Naopak ve 130 km/h asi po hodině a půl začnu usínat a kličkovat ze strany na stranu, protože se nudím a auto mě ukolébá. Taky chytám křeč do nohy, protože na rovinkách musím držet přesně 1/5 plynu. Nedovedu si představit jiný důvod, než že mi tak Systém ukazuje svoji sílu - jak mě má rád a jak mě chrání. Nezlobte se, ale nic jiného v tom opravdu nevidím.
Navíc se bez uzardění přiznám, že rychlost překračuji na dálnici prakticky vždy, když se dostanu do hloučku aut, která jedou přesně 130 km/h, ale s rozestupy asi 5 metrů a všichni si bedlivě střeží, aby nepřekročili ani o kilometr, ale aby zase moc nezaostávali. Takovým magorům je nejlépe ujet a najít si v tom "dopravním proudu" místečko, kde je dost prostoru přede mnou i za mnou. Je to mnohem pohodlnější a věřím, že i bezpečnější. Divím se, že na to ještě žádný "expert" nepřišel. Na takto šílenou jízdu jsou experti Francouzi, tam jsem občas měl pocit, že mi jde opravdu o život. Ovšem zhusta se to děje i u nás.
Jiné kafe je ovšem omezení rychlosti v obcích, tam to samozřejmě má smysl a zase naopak, jsou úseky, kde jsem odjakživa jezdil 30, i když se tam mohlo jet 50. Zase nechápu, proč je k tomu nutný předpis, když tam prostě rychleji jet nejde. Z duše se mi příčí úřednické řešení stylu - 1 magor se tam vysekal ve 160, osadíme to 70 kou. Druhý magor se tam vysekal ve 160, osadíme to 50 kou. Magory to nezastaví a slušní lidi kvůli tomu skřípají zubama.
|
|
| |
"zatímco v minulosti se tam vyskytovalo zklidňování poměrně často, tak teď se to obrací a zase budeme v rámci výzkumu komunikace zkapacitňovat"
Nevím čemu se divíte. Nejde o nic jiného, než zkoumat a stavět na účet státního (evropského) cecku - tedy za naše ukradené peníze. S vědou to nemá nic společného.
|
|
| |
Bohužel, k procesu získávání vědeckých grantů jsem taky přičichl a opravdu to není nic, na co by česká věda mohla být hrdá. Ale to je na jinou diskusi...
|
|
| |
přesně na tuto - sem s tím, prosím.
|
|
| |
Nuže. Aspoň pár postřehů, které jsem vypozoroval za krátkou dobu, co se v tom prostředí pohybuju. České vysoké školství je v "základu" poněkud podfinancováno. Základní myšlenka reorganizace financování byla taková, že se bude snižovat "paušál" za studenta a školy to doženou "vědeckou" činností, přičemž na základě vyhlášek a předpisů jsou jednotlivé činnosti bodovány a následně hodnoceny. Takže v současné době dostávají veřejné školy část peněz za studenta a část za výzkum.
Problém je v hodnocení toho výzkumu, protože částky za vyprodukovanou práci neodpovídají její náročnosti. Vezměme si například konference. Pokud chcete vycestovat na nějakou lepší konferenci (ono to není jen o tom "vycestování" ale taky o udržování vzájemných kontaktů a zjišťování kde kdo a co dělá, ten sociální efekt prostě něco do sebe má), musíte tam poslat ne jeden, ale minimálně dva vědecké články, aby se za tento vědecký "výkon" vrátilo ústavu alespoň tolik peněz, kolik investoval do vložného. To ovšem není zas takový problém, protože organizátoři konferencí dobře vědí, jak socialistické vlády hodnotí vědecké publikace - paušální počet bodů a tedy peněz za určitou konferenci. Aby se Vám toto konání vyplatilo, musí daná konference být na vhodném "seznamu", schváleném ministerstvem. Momentálně se bere v potaz seznam soukromé agentury Thomson Reuters, ale zítra to bude třeba zase něco jiného, podle toho, jak se úředník vyspí. Organizátoři konferencí toto dobře vědí a proto se snaží se na ten seznam TR za každou cenu dostat. Pokud uspějí, rázem zdraží vložné například z 200 na 500 € (jen poplatek za to, že Vám přidělí 10 minut za řečnickým pultem a 4 stránky v konferenčním sborníku!). Prostě během několika let se v Evropě rozjel brutální byznys, kdy je třeba, aby jedinec "vyrobil" třeba i 10 "vědeckých" publikací za rok, ty dostal do "hodnocené konference", a za to stát zaplatí dejme tomu 10000 €, z čehož 5000 € jde rovnou organizátorům konferencí a 4000 € se utratí na úhradu služebních cest (ubytování, vložné, stravné). Nehledě na to, že generování tak enormního počtu publikací Vám v podstatě zabrání věnovat se nějaké "serióznější" vědecké práci. V praxi to vypadá tak, že se do článků recyklují pořád ty samé sračky, všichni píšou a nikdo to nečte. Ze čtení nemáte prachy. Pokud se někdo rozhodne pustit se do náročnějšího a "politicky" nepodporovaného výzkumu, je to v podstatě sebevrah, protože:
1) nesežene peníze na ten výzkum,
2) i kdyby je sehnal, může ten výzkum trvat několik let a pokud nebude v té době publikovat, nedosáhne požadovaného "vědeckého" výkonu a bude pro zaměstnavatele (univerzitu) ztrátový,
3) pokud se bude snažit udržet na své posici, bude muset publikovat, ale kvůli objemu publikací, komplikované administrativě a celkem na tom stráveném času se nebude moci věnovat svému serióznějšímu výzkumu.
S tím souvisí i platové ohodnocení akademiků. Ačkoliv mají určitou míru autonomity v rámci akademických svobod, podniknout něco na vlastní pěst si ze základního platu cca 20 000 hrubého dovolit nemohou. Naopak, pokud jedou v souladu s "oficiálním" trendem nastoleným na ústavu a jezdí na "správné" konference a dělají "správnou" vědu, je možné, že ze státního cecku přinesou škole nějaké přilepšení, což se projeví na tom, že:
a) ústav jim nějaký ten výjezd na konferenci proplatí,
b) zvýší se jim plat třeba až na 24 000 hrubého.
V praxi se toto projevuje tak, že každý rok vznikají "módní trendy" ve výzkumu a vývoji - jeden rok všichni zkoumají solární elektrárny, další rok všichni zkoumají elektromobily atd. Pak se objevují i tací akademici, kteří jsou podle mě morálními kurvami - ti se neštítí publikovat o nových fízlovacích systémech, o matematických modelech pro výpočet pokuty za nadměrné emise automobilu (ano, i takové pokusy byly - vybavit auta akcelerometrem a pokutovat řidiče, kteří "příliš plýtvají energií") atd. Některé projekty jsou úplné fantasmagorie, jiné se zájmem kvituje státní správa, která zároveň vypisuje granty na "posílení úlohy státu v regulacích" a podobné radosti. Normálnímu člověkovi je z toho na blití. Tyto kurvy omlouvá snad jen to, že jsou mezi nimi i tací, kteří jsou příliš zahledění do svého problému a neuvědomují si důsledky svého konání (pamatujete nedávno na tu aféru tuším nizozemského vědce, který vynalezl nezničitelný virus chřipky a jak to pak rychle utichlo a bylo mu zakázáno to publikovat?).
Když jsem zmínil ty granty. V ČR existuje několik institucí, které rozdělují dohromady řádově zhruba 1 miliardu korun ročně. Ze základního platu akademika se dnes moc vyžít nedá, a tak se každý snaží získat nějaký ten grant.
Některé agentury vycházejí například z představy, že místní podnikatelé jsou hloupí a nedokážou si zajistit smluvní výzkum s lokální univerzitou sami. Vznikají tak granty na "podporu spolupráce škol a firem", které často končí tak, že ti správní lidé ze správných firem kontaktují ty správné lidi ze správné univerzity. Mnohdy to skončí tak, že se vydojí dejme tomu 20 milionů na projekt, který si firma už vyvinula sama, ale ve spolupráci s univerzitou dostane navíc 15 mega a univerzitě dojde třeba 5 za to, že pomůže sešmoulit papíry. Je to naprosto legální a v souladu s evropskou dotační politikou.
Jiné agentury přidělují granty na základě objemu předchozí publikační činnosti, případně na základě dosaženého Hirschova indexu. Podrobnosti o tzv H. indexu lze dohledat*. Kouzlo tkví ve zneužitelnosti této metodiky. Ačkoliv sám Albert Einstein, protože celou svoji práci opublikoval ve 3 článcích, dosáhl doposud H indexu 3, existují tu "čeští borci", kteří mají H index roven 20 a více! Jak toho dosáhli? Jednoduše. Domluvili se, vypublikovali tuny článků a navzájem se křížově ocitovali. Tím se zase dostáváme k tomu, že tady vznikají hromady sraček, které nikdo nečte. Akorát před hodnotící komisí jsou si u dané agentury někteří "rovnější".
Dalo by se namítnout proč si školy nezajišťují smluvní výzkum u firem přímo. Bohužel, toto jim silně znemožňuje platná legislativa. V praxi to vypadá tak, že spolupráci se soukromou firmou si škola může zařídit buď s blahosklonnou podporou evropských úředníků, nebo vůbec. Vlastnímu postupu brání administrativní zátěž (pamatujete například akci Internet do škol? Ti, kteří si zajistili počítače sami, dříve a levněji, dostali tehdy pokutu od ministerstva školství...). Někdy vznikají naprosto absurdní problémy, například že vybavíte laboratoř drahým zařízením, které k výuce nepotřebujete a ministerstvo vydá vyhlášku, že je nesmíte používat komerčně, protože ty prostředky šly z projektu, který někdo zařadil do sekce "nekomerční využití". Takže i když po 5 letech seženete peníze na drahé vybavení, je Vám stejně k ničemu. Nemalým problémem je aministrativa uvnitř univerzity, která sestává z mnoha oddělení a pokud seženete projekt, všechny kancelářské krysy z toho chtějí něco mít. Znám kolegu, který sám na vlastní pěst sehnal projekt od soukromé firmy a škola ho za to odměnila tím, že mu sebrala 60 % prostředků na vlastní režie. Na vlastní pěst by s takovou zkušeností dál postupoval jen blázen.
Takže si to shrňme. Jsme akademik a chceme dosáhnout průměrné mzdy v ČR. Možnosti jsou:
a) učit asi 60 hodin týdně,
b) publikovat tunu sraček ročně,
c) publikovat půl tuny sraček ročně na témata podporovaná státem (zklidňování/zkapacitňování)
d) pracovat na soukromých projektech načerno na přístrojích zaměstnavatele s tím, že jejich provoz nevykážete (protože se ze zákona téměř používat nesmí) a doufáte, že Vás někdo z předchozí skupiny a - c nepráskne.
Možnost d) je navíc možná jen u technických škol typu elektro/IT/strojařina, nedovedu si dost dobře představit, že by někdo takto pracoval pro soukromou firmu, která v ČR staví silnice a nepodléhá taktovce státu... Čímž se kruh uzavírá u toho, co popisoval kolega xgandalf. Pro určité lidi prostě bude vždy výhodnější dělat vědu podle bodu c). A teď si vemte, že toto se netýká "jen" komunikací, ale třeba i globálního oteplování obnovitelných zdrojů energie a podobně (teď mě napadá, že nedávno byl na Novinkách článek o vědci, který tak dlouho popíral globální oteplování až zjistil, že se strašně mýlil a teď všechny varuje, že už je za 5 minut 12 abychom zasáhli - patrně aspiruje na Nobelovu cenu a ví, že jako "politicky" nevhodný ji nikdy nezíská...)
|
|
| |
Pardon, ještě:
___________________
* http://cs.wikipedia.org/wiki/Hirsch%C5%AFv_index
|
|
| |
popsal jste to úplně přesně, mám zkušenost z úplně jiného oboru a je to totéž. Zákonem bylo stanoveno, že bude podpora VV a ta bude, prostě bude. Takže se sypou peníze do naprosto šílených projektů, které vymyslel snad úplný cvok. Zapisování do RIVu je taky kapitola sama pro sebe.
jen snad k těm režijním nákladům, 60% je hodně, ale na zelené louce ten výzkum neuděláte a protože škole/instituci zkrátili provozní rozpočet, nezvládne to financovat, protože nezvládá ufinancovat ani základní provoz. Někdy to bývá spíše problém dotyčného vědce, který si sice hezky rozepíše rozpočet na to co potřebuje, ale jaksi pozapomene, že bude potřebovat papír, tužku, počítač, světlo, teplo, ostrahu, úklid, aby mu někdo navýšil tu mzdu, upravil smlouvu, pravidelně mzdu počítal a vyplácel a faktury platil - to není otázka toho, že krysa se chce přiživit, krysa v důsledku grantu má skutečně více práce.
ale jinak máte pravdu, výzkum v ČR je ostuda, ale hlavně že vykazujeme pro EU, jak plníme a kolik jsme zase do výzkumu narvali peněz. :-(
|
|
| |
Možná jsem v případě těch kanc. krys volil příliš silná slova, nicméně pokud zaměstnavatel potřebuje na energie a údržbu kanceláře programátora, který jen pracuje na erárním počítači, který už je stejně splacený, více než 100 000 korun, tak si myslím, že by bylo výhodnější, kdyby toho programátora nechali pracovat v klidu domova, protože něco asi nefunguje dobře. Pak se dostáváme do situace, kdy na rektorátu řvou, že jim dáváme málo a na fakultě řvou, že těch vykázaných 250 000 za papíry a tužky nejde utratit. Podle interních směrnic to na nic jiného stejně použít nejde, třeba ne-docent nedostane služební auto, pokud nedá dohromady aspoň 3 spolucestující, takže se na služebky jezdí vlakem. Ve víc lidech je to dražší, trvá to dýl a stejně se to nehradí z těch režií, hradí se to z peněz ústavu, které přitekly z jiné hromádky. Přiznám se ale, že ten systém přerozdělování je tak komplikovaný, že jsem do něj ještě neproniknul a ani mě to moc netáhne. To je ale interní problém několika kohoutů na jednom hnojišti, bohužel i to dokáže projekt přinejmenším zkomplikovat. Poslední dobou navíc několik pracovních dní v měsíci trávím vyplňováním hlášení a výkazů, do kterých si ale jako popis práce nesmím napsat "vyplňování výkazů a hlášení". Vede to k absolutnímu pocitu zmaru a pokud je na "výpomoc" přibrán další administrativní pracovník, který by toto měl pomoci kočírovat, skončí to tak, že na jeho popud do roka vznikne "výkaz o vykazování výkazů" a je to ještě horší, než to bylo předtím. Proto se občas neubráním takovým výlevům :-(.
Co se týká RIVu, jeho úskalí jsem objevil až nedávno při sepisování žádosti o GAČR. Spolupracujeme s prvním kardiochirurgem fakultní nemocnice v Olomouci, který za posledních několik let vydal asi 30 publikací včetně monografií a impaktovaných časopisů. Jenže to nedal do RIVu, protože "neměl na malichernosti čas". Raději operuje. Jenže teď nastal problém, že dotyčný má v RIVu 9 publikací, ve Scopusu 3 a z hlediska žádosti o grant je nepoužitelný, i když je to špičkový odborník. Volal jsem přímo na metodickou podporu grantové agentury, kde mi řekli, že neví co s tím - že mi ho vyřadí, když tam ty publikace nenapíšu, protože jich má málo, a nebo mi ho vyřadí, když je tam napíšu, protože nejsou v RIVu. No a pul roku chystaný projekt na tom prakticky padl.
Jinak, samozřejmě, školy se v rámci nastaveného prostředí začaly chovat "tržně". Ten, kdo je platí, nechce dostávat konkrétní výsledky, ale "plnit monitorovací indikátory". To je velký rozdíl, protože za rok nejde získat 5 patentů a napsat o nich 5 publikací, ale jde napsat 20 pojednání na téma "Článek A z pohledu teorie prezentované ve článku B", "Článek B z pohledu teorie prezentované ve článku A", atd. Obojí škole přinese zhruba stejné finance. Samozřejmě to má za důsledek devalvaci hodnoty těch výkonů a jednou se to projeví velkým průserem - až někdo bude chtít konkrétní výsledky, zjistí, že jsme se dostali k tomu, že práce vědce je oceněna cca 30 korunami za hodinu (jakmile se namísto sraček začne pracovat na něčem pořádném za současných finančních poměrů) a pak by mě zajímalo, kdo to za těch podmínek bude ochoten dělat... V současné době se to totiž "papíruje" podobně jako ve zdravotnictví - každý druhý je geroj, který má 100 % úvazku na výuku, 60 % úvazku na vědu a ještě jede v soukromých projektech. Proč? Aby měl víc než těch 30 Kč/hod...
|
|
| |
Jinak... snad v ČR ani nikoho nepřekvapí, že ačkoliv úspěšnost při žádání o grant je asi 10 - 20 %, projde například studium proutkařství za 30 milionů - podrobnosti zde:
http://www.sysifos.cz/index.php?id=vypis&sec=128326532
|
|
| |
vyplňování výkazů je něco, horší je když přijde kontrola. Jednou jsme "pochybili", protože z celého šanonu výkazů práce nebyl jeden podepsán nadřízeným a na druhém chybělo datum a podpis toho, kdo ho psal. Výkazy jsou naprostá šílenost, ale kontrola má co kontrolovat. Vykazovat a kontrolovat je důležitější než bádat. Místo výzkumu spousta peněz v háji, výsledek nic moc, ale plný archiv papírů.
co se týká peněz, jsou horší situace, dělali jsme na něčem, kde poskytovatel-EK měl uveden minimální plat 60tis. hrubého měsíčně. Italové zase byli překvapeni, že nemá vědec na hodinu 590 Kč, poslali náhradu platu za vycestování na konferenci. Na to prostě v ČR nejsou tabulky, ale Italům a úředníkům z Brusele se to vysvětlit nedá. :-))
|
|
| |
A to ještě nejde o to co vyplnit, ale JAK to vyplnit :). Jednou jsem se dopustil hříchu, když jsem si do výkazu docházky napsal skutečnou docházku, ze které vyplývaly přesčasy. Kolega vytřeštil oči: "Zbláznil ses? Takhle přijdou na to, že jsi neměl pauzu po 8 hodinách práce a bude zle. To tam nepiš, radši použij automatický generátor...".
Moje maminka tu bude asi za pěknou fúrii, ale kdysi dávno nastoupila do státní správy, ještě plná ideálů a teď už odtamtud nechce odejít, že to má do důchodu "za pár", i když už nabyla dost zkušeností na to, aby pochopila jak to chodí. Nejabsurdnější kontrolu jsem zažil právě tam - jednou přišel z krajského ředitelství oběžník, který nařizoval vymontovat z každého zářivkového svítidla jednu trubici, aby se ušetřilo na elektřině. Za týden to z Brna přijeli zkontrolovat 4 (!!) lidé ve služebním autě. Zajímalo by mě, kolik se opravdu ušetřilo, když se tam ten výjezd započítal. Na druhou stranu, buďme za ten bordel rádi, kdyby to fungovalo efektivně, měli bychom se tu dávno všichni mnohem hůř, protože technické prostředky na to, aby tu nastal koncentrák, už dávno existují :-(
|
|
| |
mně se při spatření výkazů vždycky vybaví tahle píseň, hlavně pasáž: . . . Mendělejev kdyby musel, vážení, periodicky vykazovat hlášení . . . Dobeš to psal před revolucí, nejspíš se sám diví, že to platí pořád. :-(
www.youtube.com/watch?v=yFtQQv6zMYE
|
|
| |
Zavolal bych na ně hygienu - nedostatečně osvětlené pracoviště. Ať se úřady požerou navzájem:).
|
|
| |
dyz uz dopravni proudy, tak chci i dopravni napeti, dopravni odpor a dopravni prikon. Jo a taky dopravni kosinus fi.
No, tato věta je k neuvěření.
Pro jistotu se šlo vykoupat do řeky, užít s vodního proudu, vodního napětí, vodního odporu, aby se tvrzení ověřilo.
Doprava má své dopravní proudy, dopravní cesty mají odpory, doprava má něpětí dané rozdílem potenciálů startu a cíle, jen s kosínem fí je pochopitelná potíž, ale to je u některých jiných proudů také.
Pokud to někdo chce a má to, tak proč pláče?
V plynulém dopravním proudu nemá jednotlivec možnost si určit rychlost. Ať jde pěšky, jede na koloběžce, lodí, nebo letí letadlem. To je fyzika, ne ideologie.
Ostatně traduje se analogie výtoku plynu tryskou s chováním lidí v nouzovém východu z kina.
Vzhledem k tomu, že onen hmyz, chodci, jsou v naprosté většině také řidiči, nejde o hmyz vzácný a do enotmologie zde na webu dělá každý. Což nemusí být vždy ku prospěchu věci.
|
|
| |
Ještě větší problém, než cos fí, je ten chaotický elektron, pardon, člověk. Kdyby se podařilo stabilizovat vzorec jeho chování alespoň na toho odevzdaného opouštěče kina během výtoku, bylo by mnohé snažší a příměr ještě o fous výstižnější. Myslím, že plynulý přísun legislativních vylepšení brzy atakuje lidskou mozkovou kapacitu a pak už je k té předvídatelnosti chování na úrovni elektronu celkem blízko. Nezbyde prostor pro nečekané manévry a pokusy o matoucí individuální postoje. Bude jen jedna dloooouhá rovnice chování, která bude mít jen jeden správný výsledek. Tam směřujme, to je cíl cesty.
|
|
| |
Jiste Ygorku. Muzete ta auta zacit pocitat Ohmovym zakonem. Nebo Kirchhoffovymi...
|
|
| |
Jistě. Pokud jediný proud smí být elektrický.
Nebo se bude počítat VN rozvodná síť podle Bernoulliho, bude-li smět jediný proud být vodní, jsou různé druhy omezenců.
Takže ta předmětná věta o chtění je ještě blbější, než se na první pohled zdálo. To potěší.
|
|
| |
Pod toto sa mozem podpisat. Pokym bola na Strakonickej 80 v celom useku, jazdna pohodu 80-90. Od momentu co je tam 50 jazdim ako hovado, hladam kazdu medzeru, ako sa kolonou predrat, kluckujem, trubim a lepim sa na kufre a tlak mi stupa k nebezpecnym hodnotam. A to vsetko podvedome, robim to uz automaticky. Takze minimalne u mna ma "zklidnovani" efekt zasadne opacny.
|
|
| |
Až na to, že na Strakonické se nejedná o zklidňování, ale o snížení rychlosti za účelem snížení hluku. Rozlišoval bych pojmy.
Dle mého je snížení rychlosti na Strakonické poněkud iracionální - je to kapacitní komunikace s převládající dopravní funkcí, jako taková je tam doprava prostě primární. Návrhově na 80km/h taky vyhoví.
|
|
| |
ono tam možná bude hrát jistou roli i to, že je to další rychlostní pastí, kde loupí MPP...a pak je to možná i příprava terénu před odprodejem nějakých přilehlých, obecních pozemků developerům za "férovou" cenu pozemků u rychlostní komunikace, kteří přesto mohou napsat, že je to "atraktivní, klidná lokalita s výborným spojením do Prahy".
|
|
| |
Ovsem nejzajimavejsi byla situace, kdy v urcitem useku na jednu stranu byla 50 a na stranu druhou 80 :-))
Ted to uz nejak ty cedule nesleduju, tak si ani neuvedomuju, jestli uz to nejak sladili:-)
Jinak k loupeni - MP meri casto ve smeru do Prahy, napojujou se pres wifi na ten prujezdovej radar. Pokud tam nemeri MP, tak jako tak chodej domu pozvanky na MP za ucelem vysvetleni atd atd...
Dale za timto prujezdovym radarem MP nemeri, respektive nezazil jsem to nikdy, ale je pravda, ze mi ted zrovna na nastence visi k vyrizeni predvolani od klasicke policie, ktera merila ve smeru do Prahy az tam vzadu pod tim mostem....
Ovsem smerem z Prahy ven nejen ze nemeri MP, ale ani nemeri ten prujezdovej radar, co tam je na cele te trase toho kilometru, nebo kolik to je...Prijde mi, ze je to pomerne logicke - misty je 50, misty je 80, to se neda prujezdovym radarem zmerit (muzou teoreticky udelat prumer, ale pak nedokazou, v jakem miste jsem porusil rychlost - jestli jsem jel 80 celou dobu, nebo 200 na te padestace a pak 70 jinde...) Mam to ozkousene, kdyz je volno, prestal jsem tam vubec rychlost resit, takze tam jezdim bezne 100-120, a jeste mi neprislo nikdy nic (v opacnem smeru chodily papirky po cca 14 dnech).
|
|
| |
Jeden směr tak a druhej tak, to bylo nějakou dobu taky v Holešovičkách. Pak to tam tak pěkně sjednotili.
|
|
| |
Jo, je to tak - směrem do centra je z větší části 80 ve stejném úseku, kde je v protisměru 50.
Z čehož plyne, že metr široký pás trávy oddělující oba směry dovede pohlcovat hluk se stejnou účinností, jako snížení rychlosti projíždějících vozidel o 30km/h.
Tedy v podstatě stačí osadit po obou stranách Strakonické dva metry široký pruh této speciální hluk pohlcující trávy a můžeme tam všichni s klidným svědomím jezdit kilo :-))
|
|
| |
To potvrzuju. Já tam jezdím každý den (směr z Prahy) cca tacho 100 celý úsek a nic mi ještě nepřišlo. Taky tedy používám stínítka....
Za to mi začaly chodit předvolání z úsekovýho měření K Barrandovu (směr centrum), který měl být údajně z dotací a tudíž na něm nemohly vybírat daˇv z rychlosti.
|
|
| |
To omezení ohledně dotací je dočasné, pozor na to!
|
|
| |
Ne ono to je jinak - oni tam hned vedle té dotační kamery postaví jednu nedotační a naopak výrazně ziskovou. Tak tomu je v Holešovičkách a zřejmě nyní i na Barrandově. Asi taktika pro zmatení nepřítele.
|
|
| |
Ta restrikce (kamery se nesmí použít na výběr pokut) je 3 roky. U nemálo z instalovaných už ta doba uběhla
|
|
| |
"Dalsi zasadni fakt je, ze svoboda ucastniku provozu musi byt tim nejzasadnejsim, imperialnim faktorem"
tohle je dost silné tvrzení. myslím si, že v případě jako je tento, kdy lze snadno přijít k úhoně či o život, je právě ten život důležitější než svoboda. dát nějakému idiotovi svobodu, když neumí řídit auto, nemá ho v dobrém stavu, je opilý nebo zfetovaný, aby si svobodně dělal co chce a pravděpodobně by někoho minimálně ohrozil na životě je nesmysl. právo člověka, včetně svobody končí tam, kde začíná právo druhého (na život). pokud něčí svoboda značí ohrožení cizího života, je potřeba ji omezit, protože jenom naivní idealista může očekávat, že všichni se vždy chovají zodpovědně a racionálně. zrovna v tomto případě platí murphyho zákony a tvrdí je to, že jejich potvrzení může stát někoho život...nehledě na to, že pod pojmem svoboda ohledně řízení auta si člověk může představit cokoliv, co by autor příspěvku ani náhodou neobhájil. může si každý jezdit po jaké straně chce? nemusí respektovat červenou? nebo dopravní značení, pravidlo pravé ruky? jistě, někde ve světě to funguje podobně, ale právě na úkor minimálně plynulosti. kdyby tam bylo tolik aut a takový provoz jako v rozvinutých zemích, tak by to nebylo možné...
|
|
| |
Ufff!
Možná by všichni pánové včetně vás měli nosit pás cudnosti. Přeci jen se občas najde nějaký kretén, kterému byla dána svoboda, který se neumí ovládat, je opilý nebo zfetovaný, dělá si, co chce a je schopen znásilnit.
|
|
| |
Jake plynulosti? Jel jste vubec nekdy v posledni dobe po nejakem ceskem meste? To jedete plynule tak maximalne od jednoho semaforu k druhemu.
Prave proto, ze svoboda musi byt nejzasadnejsim faktorem, je take treba respektovat svobody ostatnich. Coz mimo jine znamena, ze je nikdo nebude vedome a zamerne ohrozovat a omezovat. Coz pak znamena, ze pokud jedu na silnici sam a vim-li, ze se stihnu vratit, kdyz se nahodou objevi nekdo jiny, mohu si jet, po ktere strane uznam za vhodne. Totez plati pro semafor, je to pouzitelny zdroj informace o tom, ze ted maji prednost vozidla v jinem smeru, nez je ten, v nemz jedu ja. Pokud ale je ten smer, v nemz se nikdo nepohybuje, zcela prazdny a nelze projetim cervene nikoho ohrozit/poskodit, tak proste neni duvod ji respektovat.
Delat ze zivota dulezitejsi hodnotu, nez je svoboda, to je zvrhle. V takovem pripade muzete skoncit v kleci v nejake "lecebne", kde budete udrzovan nazivu, nucen zdrave jist, kazdy den dve hodiny cvicit a chodit spat v osm vecer, bez moznosti takove zarizeni kdy opustit.
|
|
| |
Takový nějaký přístup mají řidiči v Ankaře a byl jsem překvapen, že to funguje. Na páteřních komunikacích se jezdí do 120 km/h (oficiálně je stanoveno 70) a blinkry se používají jen tehdy, jde-li do tuhého, třeba že dotyčný odbočuje přes 4 pruhy doleva a není si jist, zda by prokličkoval mezi ostatními. Zapne blinkr, auta ve vedlejších pruzích udělají koridor... Jenže to vyžaduje, aby všichni účastníci provozu navzájem spolupracovali, což je v Evropě holá utopie. Už jsme si zvykli, že nebudeme dělat nic víc než to, co nám úředník přikáže...
|
|
| |
No jo, jenže v těhle zemích je to úplně jinej mindset. Hlavně tam ale mají dost nehod a dost smrťáků.
|
|
| |
O té nehodovosti vím, ale i tak mi připadá spíše malá vzhledem k tomu, jak se tam jezdí. Jednou navečer jsme se řítili v přetíženém dolmuši ke křižovatce, na které svítila červená. Ve 4 pruzích stálo 5 řad aut. Řidič dolmuše asi ve 100 km/h zjistil, že to neubrzdí, tak začal troubit a blikat. Seděl jsem vepředu a připravoval se na náraz. Najednou se stalo něco jako zázrak - poslední auta, co stála na tom semaforu, se rozestoupila, my jsme prosvištěli mezi nimi a založili 6. pruh. Schopnost těch řidičů vychytávat si to navzájem je neuvěřitelná.
Abych někoho neuvedl v omyl - nejsem zastánce takové silniční anarchie, jakou jsem zažil v Ankaře, nicméně při cestách na západ a vlastně už i u nás začínám mít pocit, že se úředníci snaží, abychom nemuseli myslet vůbec. A na chování lidí se to začíná projevovat (noční můrou z tohoto pohledu je pro mě Francie). Jen tak ze zajímavosti by mě zajímala životnost průměrného Brita nebo Francouze, kteří jsou zvyklí na svoji nalajnovanou cestičku, v tureckém provozu... :)
|
|
|
Přidat nový komentář
Zobraz článek Cílem je cesta, část 3: Speed management a zklidňování
|
V kodu tohoto webu byly pouzity casti z phpRS - redakčního systému napsaného v PHP jazyce.