Vznik tohoto článku iniciovala věta "Tati, já sci zmrzlinu. Jajodovou."
Pronesla ji moje dcera Jája dnes v 10:30 ze zadního sedadla automobilu,
samozřejmě řádně zafixovaná v eurocertifikované dětské sedačce. Takové
požadavky jsou vážná věc a je třeba jim vyhovět.
Zaparkoval jsem automobil na parkovišti u Prioru. Tam platíte asijskému podnikateli a nikoli městu, takže je to zcela morální. Lannova třída v Českých Budějovích je spojnicí mezi samotným středem města a oběma významnými dopravními uzly, tedy nádražím autobusovým a vlakovým. Web města uvádí:
Lannova třída, která přirozeně propojuje dopravní uzel u železničního a autobusového nádraží s historickým centrem, se proměnila v důstojný bulvár. Více místa pro stromy, pěší i cyklisty, nahrazení asfaltu dlažbou, příjemná místa k posezení a nový vodní prvek s pítkem se soškou Samsona, to jsou největší změny, kterých si obyvatelé i pravidelní návštěvníci Českých Budějovic mohou všimnout.
Na webu Ministerstva životního prostředí najdete tento popis:
Zklidnění Lannovy třídy Na Sadech – Jeronýmova (I. etapa) v centrální zóně v blízkosti historického jádra města České Budějovice. Průjezd cyklistů byl povolen v celém řešeném úseku, chodci mohli ulicí lépe procházet a byl zde zákaz parkování aut.
Lannova třída tedy byla řešená a samozřejmě je dopravně zklidněná. A to nejen dopravně!
Řeknete si, tam musí být kurva živo. Vždyť Auto*Mat, Pražské šlapky a já nevím kdo ještě, každopádně přední (i zadní) experti na politickou urbanistiku říkají, že když se zklidní (rozumějme: zlikviduje) doprava, veřejný prostor se stane atraktivnějším, protože tam přijdou občané, kteří se jinak vyhýbají dopravě a jejím negativním efektům, zejména nebezpečí nehody, exhalacím a hluku. Zregulováním nadměrného automobilismu, tzn. zákazy a pokutami, se dosáhne toho, že vzniknou Města pro lidi, jak píše přední demagog Jan Gehl.
(Jak absurdní. Oživíme ulice a přilákáme k nim lidi tím, že z nich vyženeme... lidi... Problém je ten, že tihle osvícení propagátoři omezování mají s tím vším spojený nějaký materiální zájem. Granty, dotace, nekonečně času, úplatná mediální trouba, která vám bude tvrdit, že voda teče do kopce, když budete chtít. Vy, když si jdete koupit rohlík za svý do pekárny, kterou zítra zavřou kvůli nedostatečnému odbytu, nemáte dohromady nic.)
Opatřit v takovém revitalizovaném prostoru pro lidi zmrzlinu musí být přece snadný úkol! Dokonce i jajodovou. Je to přece důstojný bulvár, šťastní lidé sedí na předzahrádkách a popíjejí kávu, pardon, biočaj (káva je nezdravá), hrají si s dětmi, jedí zmrzlinu. Rozesmátí ohleduplní cyklisté tiše projíždějí na kolech, kdo by nechtěl jezdit na kole, může se po důstojném bulváru šťastně procházet, aniž by mu překážela auta (ale vlastně všichni chceme jezdit na kole, tak to procházení zapomeňte). Umělecky založení jedinci provozují strýt performens, samozřejmě také šťastní, protože nemají nic lepšího na práci, materiálněji zaměření šťastní spoluobčané nakupuji v početných a hojně navstěvovaných obchodech, které jsou asi zásobovány z letadel pomocí kontejnerů na padácích nebo pomocí nákladních bicyklů.
Jak to bylo doopravdy?
Na Lannově třídě skoro nikdo nebyl, když nepočítám odpadky, cikány a
psí hovna. Došli jsme od Prioru k nádraží a zase zpátky. Zmrzlina nebyla,
nikde ji neprodávali. Oni vlastně nikde nic neprodávali, pokud tam nějaké
obchody byly, zely prázdnotou. Obchod páně Filipa s českou konfekcí dokonce
někam zmizel. Z celého důstojného bulváru jsem měl skličující pocit. Obklopen
spoustami naprosto nechutných betonových prvků a jakýmisi bednami s odumírajícími
květinami vzpomínal jsem na atmosféru města Libria ze sci-fi Equilibrium,
kde moderní angažovaná urbanistika také zvítězila na plné čáře. Dopravně
zklidněný důstojný bulvár by sklíčil i racka chechtavého, protože to bylo
odporné místo. Všechno bylo přísně pravoúhlé, z materiálů odolných menšinám,
dokonce i stromečky měly kmeny vsazené do nějaké mříže. Kličkovali jsme
mezi povalujícími se odpadky a vyhýbali se jídzním kolům postaveným v kolostavech
tak, aby co nejvíce překážela i těm nemnoha chodcům. Více místa pro chodce
a cyklisty tam nepochybně bylo, jen tam chyběli ti chodci a cyklisté.
Nakonec jako last call přišel na řadu McDonald, který připomínal cikánskou závodní jídelnu. Zmrzlina sice nebyla jajodová, ale smetanová, k tomu jsem ještě koupil kafe a něco jako rozšlápnutého nanuka v kelímku s názvem McFlurry. Jíst se to ale dalo. I v McDonaldu chyběli lidé. Sedli jsme si ven a sledovali ten důstojný bulvár. Říkal jsem si, jak je vůbec možné, že taková stěžejní komunikace ve městě zeje prázdnotou a jak to tady asi žilo před sto, před padesáti, před třiceti lety. Také jsem si říkal, kam bych asi na důstojném bulváru zavítal, kdybych se chtěl například najíst. Ono totiž nejen že se tam nedalo nakupovat, ale chyběly tam ještě další služby. Ono tam vlastně chybělo všechno. Byl to dokonalý artefakt vítězství zájmů úředníků nad zájmy lidí.
Za tu dobu, co jsme seděli u mekáče, využilo cyklostezku sedm cyklistů,
dva holubi a jeden menší pták. Auto kolem neprojelo žádné, protože je to
zakázané.
Také jsem uvažoval, co si asi pomyslí Jája, až bude velká. Bude si asi říkat, zda jsme se náhodou nezbláznili, když jsme takovou atraktivní lokalitu zabetonovali v duchu nějakých pomýlených tezí, které nikdy nikde nikdo neviděl fungovat v praxi, a prostřednictvím příkazů a zákazů z ní vyloučili lidi. Někteří lidé mají dojem, že tohle "zklidňování", pardon, potírání dopravy k ničemu není. Skutečnost je mnohem horší.
Mám pro vás, čtenáře D-F, jednu výzvu. Nebojte se a pošlete i vy nyní
v létě, sezóně dovolených, své zprávy z dopravně zklidněných lokalit. Pořád
všude čteme, jak se dopravní zklidňování daří všude možně, a to zejména
na místech, kam se nikdy nepodíváme, a když ano, tak tam máme jiné starosti.
A další receptura na úpadek a vybydlení se přitom připravuje právě za rohem...
a v těch bájných zklidněných lokalitách nadávají zase na svoje úřady, nacházející
se pod kontrolou pomatených aktivistů, a čtou zase jiné bájné články o
tom, jak se daří zklidňování v Budějovicích, Strakonicích, Praze...
Až budu příště potřebovat zmrzlinu, zajedu na dopravně nezklidněné náměstí. Tam zatím lidé v autech jezdit můžou. Zmrzliny je tam dost. Zatím.