D-FENS

  Hlavní menukulatý roh
  • Hlavní stránka
  • Statistiky
  • Personalizace
  • Kniha hostů
  • Autoři webu
  • Oldschool D-FENS
  • Chlívek

  •   FAQkulatý roh
  • Jak se stát autorem?

  •   Toplistkulatý roh



    téma * VELKÝ SLOVNÍK SPROSTÝCH SLOV – KNIHA KNIH
    Vydáno 28. 10. 2005 (75481 přečtení)

    Nedávno proběhla pod článkem „Ttr City 5: Vohnouti v akci" plamenná diskuze nad všemožnými významy slovního kořenu *mrd*. Jednou k tomu dojít muselo, takže dnešní den se u příležitosti svátku státnosti ČR zapíše do dějin D-F jako pojednání o historii jadrnosti našeho rodného jazyka ve vztahu ke slovu zmrd a mnoha dalším peprným výrazům.

    Dále, ať čte každý pouze na vlastní nebezpečí ..

    Den 28.10. je toho času oslavou státnosti novodobé České Republiky. Při této sváteční příležitosti bych rád širokou obec čtenářskou seznámil s bibliofilskou záležitostí, která bývala ještě před časem spíš legendou, ale dnes je ji možné již koupit. V dobách před rokem 1989, kdy jsem navštěvoval střední školu, měla sousední třída na hodiny českého jazyka prof. Matějovského. Pan profesor byl krom jiného pro svůj obor velmi zapálen a na jedné hodině, kdy u nás suploval češtinu, se vytasil s černou knihou velikosti bible a měl podivný výraz bojovníka v očích – asi jako když liška uvidí stádo kuřat a musí se začít mlsně olizovat při představě nějakého exkluzivního sousta. V ruce nad hlavou vítězoslavně třímal knihu vydanou v roce 1939 a zeptal se třídy s patetickým tónem v hlase:

    Kdo ví, co znamená, když se řekne „Lítat jak zakletej prd v Lucerně ?“ Nevíte-li, seznamte se s Velkým slovníkem sprostých slov, abyste dostali povědomí o velikosti svého rodného jazyka. Znamená to „bloumat bez cíle“.

    Všichni zbystřili, protože pan profesor jevil sice známky požití tak dvou skleniček své oblíbené značky vína, ale zároveň všichni věděli, že je pan profesor v jakémkoliv stavu schopen prokázat fenomenální znalosti svého oboru a nezdráhá se odpovědět na jakoukoliv otázku, byť provokativně položenou. Myslím, že si nás vychutnal, protože otevřel tabu, které na jedné straně vyvolávalo výbuchy smíchu, ale na druhé také extrémní zuřivost puritánů či stud spanilých panen. Čas od času šmejdím po internetu po nějakých zajímavých knihách. Před pár lety jsem narazil i na „Velký slovník sprostých slov“, kterému z mnoha důvodů připisuji stejný význam jako křesťan své bibli. Jestli si to někdy pan profesor Matějovský přečte, tak ho tímto zdravím, neboť byl většinou normálních lidí veleben, protože nám ukázal význam rodného jazyka pro budoucí život každého z nás.

    Autorem předmětné bibliofilie je Karel Jaroslav Obrátil (nar. 1866), který psal pod pseudonymem Karel Jaroš. Byl to bezpochyby náš největší a zároveň i jediný český sběratel, znalec a teoretický badatel v oblasti verbální erotiky a skatologie. Literární pornografii obětoval postupně svou kariéru, majetek, své milované sbírky a nakonec i vlastní život. Pocházel z Moravy z rodiny vesnického učitele a písmáka a odjakživa ho přitahovala „Libri prohibiti“ (1) Už v mládí stačil nashromáždit úctyhodnou kolekci knížek zakázaných podle Koniášova Klíče. Už sám fakt, že ctihodný ředitel školy v Uherském Hradišti, jímž se mezitím stal, obchází okolní vesnice, vyptává se na různé "prasárny" a po hospodách si zapisuje sprosté popěvky a nápisy ze záchodů, mu musel vynést přinejmenším pověst podivína. Jeho výchova i profese se odrazily v až obrozenecky osvětářském založení, které projevoval jak ve svých společenských a politických aktivitách, tak v literární, překladatelské, redakční a editorské tvorbě. Za svého života se K.J. Obrátil nedočkal žádného ocenění. Zahajoval-li kupříkladu svou přednášku k členům Spolku bibliofilů (1929) výrokem o "spoluobčanech vrabčích mozečků, moralistických filistrech a puritánech", není pochyby, že si to nemalá část přítomných právem vztáhla na sebe. A stejně jako dnes bylo i tehdy zvykem, že právě ti, které podobné jedovatosti nejvíce urážely, byli zároveň těmi, kteří svými veřejnými úsudky de facto rozhodovali o slávě a svým mlčením o zapomnění druhých... Skatologické téma tvořilo odjakživa tabu, a tak bylo málo dokumentováno. Velký slovník sprostých slov původně tvořil součást publikace Kryptadia. Slovníková část Kryptadií jde ovšem oproti ostatním publikacím podstatně dál - nejedná se o pouhý skatologický slovník, ale o komplexní lexikon spisovných, hovorových, nářečních i staročeských výrazů týkajících se rozmnožování a vyměšování, navíc s četnými exkursy do cizích jazyků a pochopitelně zejména do slovenštiny. Tolik ve stručnosti o autorovi. Text je z převážné většiny čerpán z doslovu, který je k dispozici též v elektronické podobě na webové stránce nakladatelství LEGE ARTIS.

    A nyní k těm perlám, co studium slovníku poskytlo. Původně jsem se chtěl podívat na odborný výklad slova „zmrd“, ale toto slovo pochází z relativně nedávné minulosti. Slovník má však 300 stránek, kterým se dá stěží odolat a obsahuje klíč k pochopení celistvosti našeho jazyka. Studium mi připomnělo článek „„Mí Brňané mi nerozumějí“ od Hanky a hejkání potrefených hus z Brna, ale nemůžu si pomoct, mě tekly slzy smíchu od začátku do konce a diskuze pod článkem mě úplně rozsekala na hadry. Nežli tedy přejdu k názorným příkladům, upozorňuji, že níže uváděné ukázky hesel a frází pokryjí jak Brno, tak Prahu, tak celý zbytek republiky – neunikne nikdo ! Doufám tedy, že tentokrát se známí Ultra’s na D-F weblogu nebudou chovat jako Spolek bibliofilů v roce 1929 citovaný výše a že si nebudou brát osobně různé místně popisné kuriozity nebo s nimi zatočí ten nahoře a skončí v pekle (viz. též Jesus rulez (c)(1)).

    Seznam uváděných zkratek (2) a latinských názvů (3) se nachází na konci článku.

    A že nekecám, tady to je „IN ALPHABETICAL ORDER“:

    boží, božský (boha se týkající)
    – boží nať (penis zast.), božská nemoc (příjice, nemoc, jíž trestá bůh smilníky VR)

    cajdra (žena v hadrech)
    – Ty cajdra, že sa nehanbíš, až budeš mať děcko, kopne ťa do riti a budeš mať ! S.

    calangovať (sa)
    – Toulati se zvl. za necudným účelem S, Kl.

    černoprdelník (kněz posm.) Ph, VR, Bh.
    – Exkurse plotny (brněnských „Pepíků“) z Víděňky také k „Pamtákům“ (Milosrdným bratřím, kterým přezdívali černoprdelníci) NO

    čur, čuras, čurák (čuráky – střevíce Rip, Ph)

    čuráček (visutá kadeř na dámské divadelní vlásence Ph, VR)

    čuran, čuránek (potůček) – To je líp lehnout si pod hrušku a hrát si s čurákem (když uloží představený podřízenému zbytečnou práci, Ml. Boleslav – pozn. aleff – že by Škoda Auto Motor Werke ?)
    - Ta mít tolik děr, co po ní touží čuráků, tak bude jak ementálskej sejra (o svůdné) Ph

    čurina (nadávka děvčeti)
    – buďto z čurati – onom. – dle zvuku črrrr, nebo z lat. urina; v žargonu brněnské plotny („pepíků“) značí slovo čurina „zábava“

    hnutí (tělesné erectio penis, zast.)
    – Vidí Petr krásnou ženu, má hnutí tělesné, ale nerad je má, než trpí je s tesklivostí, boje se, aby nezhřešil proti Bohu, tehdy nemá hříchu; pak-li vidí ji a má hnutí tělesné k ní a má libost hledě na ni, tehdy již má hřích, ač k skutku ještě nepřivolil. (Hus)
    – Dotkne-li se kdo ženy cizí, kolikrátkoli to učiní a libostí tělesnou a k tomu hnutí tělesné přijde .. (Hus)
    – Lev papež byl sobě ruku uťal, že měl hnutí tělesné, dotekl se úst jedné ženy, když jí tělo božie dával (Hus)

    hovadnost, hovadství (nepřirozené smisltvo, zast.)
    – Čtvrtý způsob sodomského hříchu je hovadnost, totiž když s němými a nerozumnými hovady děje se hovadné zacházení (Hus)

    hovno (variace na toto slovo zabírají plné 3 stránky textu)
    – Svině šidká jie hovna (Hus, používá tohoto slova častěji – ve středověku nemělo ještě tak hanlivý význam jako dnes)
    – Dalo se hovno v tanec a ještě si boky podepřelo (když si ničema hraje na vtipného)
    – Kdo má hovno v hubě, tomu smrdí celý svět
    – Národ sobě, hovno tobě
    – Kroutí se jak hovno na loji (vrtí při chůzi zadnicí, vykračuje si pyšně)
    – Má vousy jak mráz na hovně (pouhé chmýří)
    – Mažou-li med kolem úst, může se stát, že ti dají oblízat hovno
    – Vytáhneš-li někoho z hoven, vysere se ti zavděk do huby (o nevděčném)
    – Vychrákal (vychrchlal) takové hovno, že by mohl s ním žobráka zabiť

    Hovno Petr – příjmení v Třeboni 1509, Geb

    hřích (pecatum, ve spojení hřích sladký Kom, tělesný, prdelní (Struprum Lm), sodomský (proti přirození Lk), tichý (peditum, žert.)
    – Tanečníci obecně v tanci smilní žádostí svou zlou, cizoložstvem, němými hříchy a potom smlistvem skutečným
    – Pokouší-li nás hřích tělesný, v smilstvo neb obžerství táhne, braňme se písmem (Hus)

    chcáti (minggere)
    – Chčije (prší)
    – Chcal by jak korpotev (když se mu chce velmi mingere)
    – Žena má mluviti jen když kuře chčí (nikdy)
    – Jen viděl šenkýře chcát a už je opilý (kdo mnoho nesnese)
    – Směje se jako když chčije koza na plech (pronikavý smích)
    – Chčije si na boty (o impotentním)
    – Jelen nachcal do vody (nastal podzim)
    – Uchcal se mu červ (když vystoupí někomu žaludeční sťáva do úst)
    – To je káva jako když se vychčije kráva (špatná)

    kanálie (necudná žena, prostitutka, cizoložnice Č, M, VR, Jg.)

    Kokotov (ves u Jaroměřic)

    Krakonoš (bájný horský duch)
    – Kouká jí ven krakonoš (vyčnívají jí chlupy v podpaždí)

    křen (venkovan přicházející do velkého města za dobrodružstvím a zůčastňující se zábav s něvěstkami v lokálech s dámskou obsluhou, něm. Kren)
    – Levej křen: zove se v Praze denní host, který prosedí s prostitutkou celý večer i noc při jedný limonádě, ohmatávaje celý ženský personál (v Brně se zove filcmajor)

    libost (milování, láska, rozkoš, zalíbení zast.)
    – ve spojení libost tělesná, světská, oplzlá, chlípná, nečistá, nezřízená, smilská, pohlavní (smilstvo)
    – Čím viece a hlúběc libost tělesnou ztratí člověk, tiem viece okusí milosti božské

    mrd, mrdání (coitus)
    – Maj licenci na Římsko-katolické mrdání (coitus po sňatku Ph, VR)
    – Mrdání je chudých omastek
    – Jeť, jak tvrdí staří znalci, nejlepší mrd na kavalci (voj.)
    – Tady chcíp pes nebo tu mrdal kněz (nešťastné místo, Kladno)

    Heřman z Mrdice vystavěl poč. 14. stol. znovu tvrz Mrdice, jeho manželství bylo požehnáno 12 syny (z dějin Heřmanova Městce); osada Bohouškovice, Slavče, pol. okr. Černý Krumlov, jmenoval se dřív také Mrdice (VR)

    Mrdal Jíra, pražský konšel 1448

    Mrdalka, mlýny u Sedlčan

    ocas (vocas, ohon Č penis (vulg.); toto slovo se dostalo i do středního Německa a zdomácnělo tam mezi prostitutkami a pasáky, wozass – penis)
    – Šel vzít osla za ocas (byl se vymočit)

    Ocas, rychtář v Praze 1390, konšel na Hradčanech 1370

    Ocásek, farář v Praze 1360, kterýžto uřezal té mezkyni legatově (pražského legáta) ocas a zůstalo mu to jméno WKO

    Ocasov, zašlá ves na Boleslavsku

    pič(k)a, píč(k)a, pičička, pičisko (cunnus)
    – Pička, sýkorka u Klatov
    – Pička, malý ženský klobouk Ph
    – Dostaneš po piči rélem (rýčem; když někdo překáží v práci), Stará ves
    – Pác pičú o stůl a děcka sbírajte třísky (když chce někdo provésti něco překvapujícího a nepovede se mu to) MS

    V jistém městě v Č. nebylo v sociální péči všecko v pořádku; konečně se věc provalila a od té doby se tam říká o členech Sociální péče, že jsou činní v sociální píči.

    Velká a Malá Píča, žertovné pojmenování osad V. a M. Bytče

    Pičín Velký a Malý, vsi u Dačic, u Příbrami

    Pyčirynk, Wilsonovo nádr. v Brně

    Posraná Lhota, Soutická Lhota u Vlašimi

    Posraná ulice, v Brně se přecházelo z Úvozu na Gelbec (Žlutý kopec) „Posranou uličkou“ – místní přezdívka v Bh, NB; Posraná ulice je též v Bakově (přezdívka ul. Pod strání)

    Prase Jan, kanovník na Vyšehradě 1392

    Prasetice, Prasetín, vsi v Č. a na M.

    U prcavý paní, říkalo se tak dřív restauraci „U tří komeničku“ v Ostrovní ul., v Praze

    prd, prdeček, prdnutí (peditus)
    – Prd je telegram, že hovno je na cestě (Kladno)
    – Život je prd, sem tam nějaký mrd a nakonec smrt
    – Lepší zdraví, nežli mravy, řekl Sokrates a uprdl se
    – Má zadek, že dyby prdla do varhan, stačilo by to na dvě hymny (velký)

    prdel(ka), prdílka (nates; variace na toto slovo zabírají plných 5 stránek textu)
    – Je prdelí na Václaváku a kozama na Staroměstském rynku (o tlusté ženě)
    – Koukají mu ministranti z prdele (o nemocném na smrt)
    – Má ksicht jak medvědí prdel po neštovicích (o ošklivém)

    Prdel Mauricius Pistor v Praze 1453 WKO

    V prdeli, takto se dřív nazývala restaurace „u Horů“ v Pštrosově ul. v Praze

    U prdele, dům v Táboře

    Řitka, osada nedaleko Prahy, kde bydlí Helenka Vondráčková

    Sejíti se (coire, zast.)
    – Kterýž s hovadem a s bravem sejde se (coit), smrtí umři a hovado neb brav zabijte (Hus)

    smilstvo, smilnění (impudicitia, coitus, krvesmilství)
    – Smilstvo skutečné jest neřádné požívání údov rodných (Hus)
    – Chceš-li se vystříci smilstva, varuj se času a místa neb čas a místo vede lidi v všeliké smilstvo (Hus)
    – Pokúší-li ďábel smilstvím, udeř naň mečem řka: Psáno jest: nesesmilníš ! (Hus)

    smrad (faetor)
    – smrad jako když se odkope selka
    – smrad jako když prcají opice (hadi)

    sráti (carare, pedere, variace na toto slovo zabírají plných 3,5 stránek textu)
    – Naser mu do ksichtu a ještě řekne, že je to dar boží (nechá si vše líbiti bez odmluvy)
    – Valí oči jako když kocour sere do uhláku
    – To je řeč jako když kráva do vody sere, Petrovize, JZ

    Sraly, roztroušené domky u Vsetína

    Sere Jan, farář ve Všeborsku v 15. stol.

    Usral Ondrej, konšel v Praze 1442

    Vysranec, název části obce Zemplína na Slovensku

    svině, sviňa (nemrava, kdo mluví oplzle, chlípná žena)
    – Mnozí slibují, aby byli kněžie a nejsú hodni, aby pásli svině jsouc zprzněni smilstvem (Hus)
    – Válí se v blátě žádostí tělesných jako svině v kališti (o necudném) Kt.
    – Sviňa nažratá lahne do blata (kdo mnoho dobře jí, má velmi blízko k smilstvu) S, Zát.

    Sviňská louka na Budějovicku, Sviňská ulice v Praze na Novém Městě 1403, Sviňská brána v Praze (slepá, protože ústila do kasáren); stála na nám. Petra Osvoboditele a u Sokolské ulice (prasečí trh) VR

    VÝŇATEK Z EDIČNÍ POZNÁMKY VYDAVATELE SLOVNÍKU

    Transitorní charakter je pro argot velmi příznačný. Mnohé z výrazů v něm obsažených a dříve zjevně zcela běžných se dnes už nepoužívají vůbec, a naopak četné dnes velmi frekventované vulgarismy zde scházejí - namátkou: buzna (homosexuál), nadávky zmrd a píčus a kupodivu i zcela běžné péro (penis; mastit péro - onanovat). Absence soustavné skatologické lingvistiky tak nepochybně češtinu připravila o řadu termínů, které už nikdy nebudou lexikologicky podchyceny.

    Mohlo by se samozřejmě zdát, že to koneckonců není velká škoda, avšak nemylme se - bohatost vulgarismů je přímo úměrná bohatosti hovorového jazyka vůbec, a dlužno přiznat, že v posledních desetiletích obé značně upadá. Do téměř absolutní a velmi varovné dokonalosti ostatně dovedli toto oploštění někteří východní Slováci, hovořící tak zvanou "pičovštinou" - tj. jazykem, ve kterém se kromě zájmen, číslovek, spojek a předložek používají pouze deriváty slova "piča". Tak například přátelská prosba ke kamarádovi, aby přestal brnkat na kytaru a podal vám putovní láhev s rumem, vypadá v tomto jazyce takto: "Nepičuj sa tam s tú pičú, ty pičus zpičený, a napičuj mi sem tu piču, do piči!" Bylo až fascinující pozorovat, jak poměrně složité větné konstrukce lze s pomocí toho jediného slova vytvořit. Neméně silným dojmem působila i rychlost nákazy okolí tímto „newspeakem“ (šlo pochopitelně opět o vojenské prostředí).

    Proto tedy nepodléhejte panice ani v případě, zmocní-li se tohoto slovníku vaše dítka. Rozhodně se nenaučí mluvit sprostě kvůli němu, ale mohou si z něho výrazně rozšířit slovní zásobu, což je v pozdějším věku může dovést k užitečnému poznání, že i v nevulgárním výrazivu jim čeština nabízí daleko bohatší a zajímavější vyjadřovací prostředky, než jaké nám všem neustále vnucují verbální projevy vesměs pologramotných bardů současného světa.

    Praha, květen 1999, MUDr. Jan Hýsek (4)

    EPILOG / ALEFF

    Čeština bývá označována jako jeden ze složitějších jazyků na planetě, kterou jsme my lidé osídlili. Čeština je rodný jazyk náš Čechů. Každý jím vládneme po svém a náš projev je otiskem našeho ducha při vzájemné komunikaci. Nevím, jak ostatní, ale osobně si poměrně vysoce cením faktu, že jsem dostal do vínku češtinu jako rodný jazyk. Zastávám názor, že kdo má kladný vztah ke svému jazyku, je srdcem vlastenec a kdo nebrání svůj rodný jazyk před newspeakem zmrdů, je sráč. Nejen, že je dnes čeština przněna v médiích, ale všesměrným zjednodušováním procesu myšlení dochází ke skryté genocidě národa.

    Možná někomu přijde dnešní článek jako rozporuplný příspěvek ke svátku státnosti, ale chtěl jsem poukázat na košatost češtiny a těm, kteří doma Velký slovník sprostých slov nemají, alespoň ve stručnosti přiblížit jeho význam. Věřím, že mnohost významů v různých sekvencích tohoto článku vhodně doplní problematiku zmrdologie vzešlou z pera slovutného D-FENSe a volně rozvede již dosud zmapované projevy zmrdů a vohnoutů napříč vesmírem. Važme si svého jazyka, čeština je krásná a kultura z ní vzešlá je jak rezervoárem myšlenek pro budoucí generace, tak naší vizitkou doma i ve světě. Nedopusťme degeneraci rodného jazyka a bojujme za jeho rozkvět všemi prostředky.

    Aneb jak říká velký komunistický vůdce ostrovu Kuba:

    VLAST NEBO SMRT !!!

    _______________________________________________

    Poznámky a odkazy:

    (1) Libre prohibiti

    Kniha, časopis ap. zařazené z důvodů náboženských, politických, ideologických, morálních církevními, státními, býv. stranickými aj. jinými autoritativními orgány do seznamu zakázané literatury

    Zdroj:
    Akademický slovník cizích slov, Academia, vydání 1. (dotisk), 1998

    Poznámka aleff:
    Nechť si vnímavý čtenář laskavě povšimne pořadí forem důvodů dle velikosti významu, samozřejmě od toho nejnebezpečnějšího a též nechť čtenář popatří obdobného řazení orgánů, z jakých pochází hacking mozku. Kdyby si někdo náhodou nebyl jist ani seriózností uvedeného zdroje, nechť sobě dopřeje autentický zvukový záznam nedávného pokusu ortodoxních křesťanských Ultra´s o nalákání nových adeptů na výplach mozku a vložení vyššího řádu věcí vezdejších do hlav zfanatizovaných posluchačů. Mohu jen doporučit, abyste se nejdřív co nejpohodlněji usadili, protože jinak Vás to bez dalšího upozornění na místě zmasakruje. Zde je „download“ thanx to pindick. Při poslechu pochopíte význam spojení Jesus rulez (c).

    (2) Seznam zkratek

    Bh. – brněnská hantýrka, hantec
    Č. – Čechy
    Hus – Mistr Jan Hus
    Geb – Dr. Jan Gebauer, Staročeská mluvnice
    Jg. – Josef Jungmann, slovník
    JZ – Jos-. Zejda, záp. Morava
    Kom – Jan Amos Komenský
    Kt. – Kottův slovník
    lat. – latinsky
    Lm – Šimon Lomnický z Budče, Kupidova střela, 1590
    M. – Morava
    MS, Ms – Moravské Slovácko
    NB, NO – Dr. O. Nováček
    něm. – německy
    onom. – onomatopoeticky
    Ph. – přažská hantýrka
    Rip – Dr. E. Rippl, Zur Wortschatz des tschechichen Rotwelsch
    S. – Slovensko
    voj. – vojensky
    VR – Viktor Roubal
    WKO, WO - Zikm. Winter, 1846-1912
    Zát. – A.P. Záturecký, Slovenská přísloví
    zast. – zastaralé
    zvl. – zvláště
    žert. – žertovně

    (3) Seznam latinských slov

    cacare – kálet
    coire – souložit
    coitus – soulož
    cunnus – ženské zevní pohlavní ústrojí
    faeotr – zápach
    mingere – močit
    nates – hýždě
    peditum, peditus – pšouk
    pedere – bzdít
    struprum – smilstvo

    (4) Zdroj

    Už vás taky všechno sere ? S Obrátilovým Velkým slovníkem sprostých slov to budete moci vyjádřit mnohem květnatěji !!!
    P.S. V článku jsou použity výňatky z textů chráněných autorským právem nakladatelství LEGE Artis. Může se stát, že nakladatelství nás bude chtít kontaktovat s žádostí o stažení článku. Naopak souhlas by byl vřele přivítán. Chtěl bych tímto nakladatelství LEGE Artis pozdravit a ujistit, že mé důvody k napsání tohoto článku byly vedeny úmyslem spojit příjemné s užitečným a podpořit šíření kvalitních knižních publikací, které si zaslouží pozornost a že publikování článku na D-F weblogu není v žádném případě spojeno s jakoukoliv výdělečnou činností. V případě potřeby dávám k dispozici e-mailovou adresu (aleff@centrum.cz).


    [Akt. známka: 1,61] 1 2 3 4 5

    ( Celý článek | Autor: Aleff | Komentářů: 136 | Informační e-mailVytisknout článek )

    TOPlist

    Web site powered by phpRS V kodu tohoto webu byly pouzity casti z phpRS - redakčního systému napsaného v PHP jazyce.