Základní myšlenkou tohoto článku je, že jedním ze základních
práv občana je právo odmítnout podat vysvětlení úřadům, tedy důkaz svědeckou
výpovědí proti sobě nebo proti osobám, kterým by v důsledku poskytnuté
výpovědi vzniklo nebezpečí stíhání pro trestný čin, správní delikt nebo
přestupek.
Je to dokonce jedno ze základních práv občana, které ovšem úřady
nezbavuje práva využít jiné důkazní prostředky a pokračovat v dokazování.
Vysvětlení mohou po občanu požadovat policisté, obecní policie (strážníci)
a správní orgány, nejčastěji magistráty, radnice, městské a obecní úřady.
Policie podléhá dohledu svých interních kontrolních orgánů a z uvedených
institucí je nejkorektnější. Proto se postupy PČR nebudeme zabývat do detailu.
Policie přece jenom vyšetřuje občas skutečné trestné činy a sem tam bojuje
s grázly, její jednání aspoň občas zavání ochranou zájmů slušných lidí,
což se o policiích obecních a správních odborech magistrátů tvrdit nedá.
Cílem
tohoto návodu není stavět občany proti policistům nebo dávat grázlům do
ruky vodítko, ale ukázat slušným lidem, jak klást odpor úřední buzeraci.
Tato revize článku o odmítání spolupráce s úřady nahrazuje předchozí
díly FSM a má zapracovány následující upgrade:
- legislativní změny v letech 2008 a 2009
- nové metody, které vyvinuli úředníci, aby upevnili svou moc
- praxe vlastní i těch čtenářů D-F, kteří přišli s úřady do styku
1. Předvolává Policie České republiky
Policista je oprávněn vysvětlení požadovat a občan je oprávněn
jej odepřít. V případě odepření podání vysvětlení PČR je možno se odkázat
se na celý odstavec 3 § 61 zákona č. 273/2008 a toto vyjádření dále nerozvádět.
Není třeba specifikovat důvod. Stačí tedy říci, že nebudete podávat vysvětlení.
Řečí zákona:
(3) Podání vysvětlení nesmí být od osoby požadováno, pokud by tím
porušila zákonem stanovenou nebo státem uznanou povinnost mlčenlivosti,
ledaže by byla této povinnosti příslušným orgánem nebo tím, v jehož zájmu
tuto povinnost má, zproštěna. Osoba může vysvětlení odepřít pouze, pokud
by jím sobě nebo osobě blízké způsobila nebezpečí trestního stíhání nebo
nebezpečí postihu za správní delikt.
Jak vidíte, oproti minulému znění zákona "se někam vytratila" možnost
odepřít výpověď v případě, že hrozí postih za přestupek. Ve skutečnosti
to nepředstavuje problém, protože v okamžiku podání vysvětlení vy s jistotou
nevíte, zda policie vyšetřuje přestupek, nebo zda získaný důkaz později
použije i při objasňování trestného činu. Tak například výpověď v přestupkovém
řízení o tom, že jste Josefovi Novákovi půjčili dne 1.7.2009 motocykl,
se může velice snadno stát důkazem při vyšetřování trestného činu, protože
někdo na tomto motocyklu druhý den spáchal např. sabotáž podle §97 trestního
zákona.
Policie může osobu vyzvat, aby se dostavila k podání vysvětlení. Dostaví-li
se osoba na základě výzvy, je policista povinen s touto osobou sepsat bez
zbytečného odkladu úřední záznam o podání vysvětlení. Nevyhoví-li osoba
bez dostatečné omluvy nebo bez závažných důvodů výzvě, může být předvedena.
Policista je povinen před provedením úkonu poučit osobu o právních
důvodech provedení úkonu, a jde-li o úkon spojený se zásahem do práv nebo
svobod osoby, také o jejích právech a povinnostech (§13 zákona). Důležité
je zde slovo "před".
2. Předvolává městská policie podle zákona č. 553/1991
Stejně tak v případě policie městské, je třeba se odkázat na celý odst.
4 § 11 zákona 553/1991.
Oprávnění požadovat vysvětlení
(1) Strážník je oprávněn
a) požadovat potřebná vysvětlení od osoby, která může přispět
k objasnění skutečností důležitých pro odhalení přestupku nebo jiného správního
deliktu nebo jeho pachatele, jakož i ke zjištění skutečného stavu věci,
b) vyzvat osobu podle písmena a), aby se ve stanovenou
dobu dostavila na určené místo k sepsání zápisu o podání vysvětlení,
c) vyzvat osobu podle písmena a), aby předložila doklady potřebné
ke zjištění skutečností podle písmena a).
(…)
(3) Osoba je povinna výzvě podle odstavce 1 vyhovět.
(4) Vysvětlení může odepřít pouze osoba, která by jím sobě,
svému příbuznému v pokolení přímém, svému sourozenci, osvojiteli, osvojenci,
manželu nebo druhu anebo jiným osobám v poměru rodinném nebo obdobném,
jejichž újmu by právem pociťovala jako vlastní, způsobila nebezpečí trestního
stíhání nebo nebezpečí postihu za přestupek.
(5) Vysvětlení nesmí být požadováno od osoby, která by jím
porušila státem uloženou nebo státem uznanou povinnost mlčenlivosti, ledaže
by byla této povinnosti příslušným orgánem nebo tím, v jehož zájmu tuto
povinnost má, zproštěna.
(6) Strážník je povinen osobu předem poučit o možnosti
odepřít vysvětlení podle odstavců 4 a 5.
(…)
(9) Nevyhoví-li osoba bez dostatečné omluvy nebo bez závažného
důvodu žádosti nebo výzvě podle odstavce 1, může být předvedena.
(10) Zápis o podaném vysvětlení musí být s osobou sepsán bez
zbytečného odkladu.
Postavení policie městské dále komplikuje fakt, že podle zákona nemá
právo předvolávat občana na určené místo a v určenou dobu k podání vysvětlení,
ale k sepsání zápisu. Pokud obdržíte výzvu, musí na ní být tato formulace.
Pokud je tam jiná formulace, pokouší se MP uskutečnit něco, na co nemá
podle zákona právo.
Pokud se na výzvu bez řádné omluvy nedostavíte, můžete být předveden.
Konkrétní formulace věty, kterou můžete obšťastnit městskou policii,
bude pak znít: "V této věci nebudu podávat vysvětlení."
Předvolává správní orgán
V případě kontaktu se dopravním odborem magistrátu nebo obecního úřadu
platí totéž, tentokrát se odkazujeme na celý odstavec 1 § 60 zákona 200/1990
O přestupcích.
(1) Každý je povinen podat správním orgánům nezbytné vysvětlení k
prověření došlého oznámení o přestupku; podání vysvětlení může být odepřeno,
jestliže by takovým osobám nebo osobám jim blízkým (§ 68 odst. 4) hrozilo
nebezpečí postihu za přestupek, popřípadě za trestný čin nebo by porušily
státní nebo služební tajemství anebo zákonem výslovně uloženou nebo uznanou
povinnost mlčenlivosti.
Dále je vhodné znát § 55 správního řádu - Důkaz svědeckou výpovědí
(5) Správní orgán svědka před výslechem poučí o důvodech, pro které
nesmí být vyslýchán, o právu odepřít výpověď, o jeho povinnosti vypovídat
pravdivě a nic nezamlčet a o právních následcích nepravdivé nebo neúplné
výpovědi.
V okamžiku, kdy se předvolaný začne bezhlavě ohánět "osobou blízkou",
vloží úřadům do ruky vodítko, popsané v občanském zákoníku takto:
§ 116
Osobou blízkou je příbuzný v řadě přímé, sourozenec a manžel;
jiné osoby v poměru rodinném nebo obdobném se pokládají za osoby sobě navzájem
blízké, jestliže by újmu, kterou utrpěla jedna z nich, druhá důvodně pociťovala
jako újmu vlastní.
Zde vzniká několik odlišností proti předchozím dvěma případům obou policií:
za neuposlechnutí výzvy můžete být pokutován částkou 5.000 Kč.
(2) Tomu, kdo se bez závažných důvodů nedostaví na výzvu
ke správnímu orgánu k podání vysvětlení podle odstavce 1, nebo tomu, kdo
bezdůvodně
podání vysvětlení odmítá, může správní orgán uložit pořádkovou pokutu až
do výše 5 000 Kč.
Podávat vysvětlení je zde povinen každý, nikoli pouze osoby, které by
mohly pomoci objasnit nějaký skutek. Odmítnout podat vysvětlení není možné
bezdůvodně. Zákon však nestanovuje, co může být důvodem. V tom případě
vyhovuje celý §60 jako důvod, odstavec specifikovat netřeba. S tím ať se
úředníci poperou sami. Větička pak může znít: "V této věci nebudu podávat
vysvětlení. Důvodem je ustanovení §60 zákona o přestupcích."
Správní orgány také ve zvýšené míře požadují vysvětlení písemně, dokonce
vyzývají občany k tomu, aby jim písemně pomocí formuláře sdělili údaje
o jiných osobách, které by pak mohly obvinit z přestupku. Zde je důležité
vědět, že pokuta hrozí pouze za nedostavení se na výzvu ke správnímu
orgánu.
Obvyklý průběh podání vysvětlení
Větší magistráty upřednostňují zejména v oblasti dopravní agendy hromadné
zpracovávání podání vysvětlení. Znamená to, že k aktu je vyčleněna kancelář
nebo okénko na úřadě, stojí se fronta a občané přicházejí "podávat vysvětlení"
podobně jako ke zpovědi v kostele. Zpravidla většina z nich ani netuší,
v jakém právním rámci se pohybují. Menší úřady disponují kanceláří, kde
sedí úředník a občan se dostaví v určitý čas. Prostředí je poněkud komornější
a také korupčnější.
Zákonný průběh podání vysvětlení by měl být následující:
1. Úředník nebo policista požaduje předložit občanský průkaz
2. Úředník nebo policista poučí předvolaného o možnosti odepřít výpověď
a případně o dalších právních následcích výpovědi
3. Předvolaný stvrdí svým podpisem, že byl poučen
4. Úředník vznese svoje dotazy, zpravidla přitom předloží nějaké dokumenty
k upřesnění svých požadavků, například fotografii z radaru
5. Předvolaný sdělí skutečnosti nutné k objasnění přestupku anebo odmítne
výpověď
6. Úředník sepíše úřední záznam o podání vysvětlení
7. Předvolaný je seznámen se záznamem
8. Předvolaný je propuštěn
Následně nebo po bodu 5 může proběhnout řízení o přestupku, kdy je vystaveno
rozhodnutí a vyměřena pokuta.
Především na městských policích a obecních úřadech se úředníci snaží
zákonný postup různým způsobem obejít, protože je to pro ně pohodlnější,
většina občanů není příliš informovaná a samotným úředníkům se příliš nehodí
poučovat poddané, pardon, občany, o jejich právech, protože z pohledu úředníka
občan má pouze dvě práva - držet hubu a vydělávat na jeho plat. Pochopitelně
není příliš taktické poučovat někoho ještě před podáním výpovědi o tom,
že ji podávat nemusí.
Triky úřadů
1. Zamlčování poučení
Provádí se masově. Cílem je nějakým způsobem obejít zákonnou povinnost
před podáním vysvětlení poučit předvolaného, že může odepřít výpověď, protože
by tak poté možná učinil.
Poučení předvolaného o jeho právech je proto prováděno formálně nebo
je skryto za administrativní úkon. Většinou je poučení zataveno ve fólii
nebo dokonce nalepeno na zdi (hustě popsaná A4, obsahuje i informace pro
postup, kdy je předvolán mladistvý). Vám je přistrčen jakýsi papír a sděleno,
"tady to podepište". Tento akt se může uskutečnit dokonce až po
vlastním podání vysvětlení, pak je význam poučení bagatelizován, "to je
jako že jste byl poučenej".
Pokud se úředník vyptává a nepoučil, je nutno se úředníka dotázat, zda
již podání vysvětlení započalo a pokud je odpověď kladná, upozornit ho
na jeho zákonnou povinnost, případně na důsledky, které pro jeho osobu
může porušování zákona mít. Jinou alternativou je nechat akt podání vysvětlení
doběhnout do konce a až na konci odmítnout podepsat potvrzení, že jste
byli předem poučeni (protože se tak nestalo předem), současně do
zápisu uvést, že jste před podáním vysvětlení nebyli poučeni ve smyslu
zákona. Tím nastane pat, protože získaný důkaz je bezcenný. Osobně preferuji
rigidní postup - při pokusu o "tadyto si přečtete" upozorním úředníka,
že je jeho povinností mě poučit, zatímco mojí povinností není číst nějaké
jeho dokumenty. Pak ho to nechám přelouskat. Rozruší ho to a začne dělat
různé chyby. To je každopádně trochu extrémní a je to vhodné pouze tehdy,
když máte delší konec lana.
Poté, co se přes poučení nějak překodrcáte, dojde na vlastní odepření
podání vysvětlení. Preferuji minimalistickou variantu, tedy mluvit co nejméně.
Věta zní: "Nebudu podávat v této věci vysvětlení." V ideálním případě bude
toto jediná věta, kterou během celého aktu na úřadě řeknete. V případě
nespolupráce při předvolání podle 200/1990 Sb. nezapomeňte ještě udat důvod
(viz výše).
2. Úřední zápis
Pokud jde o úřední záznam, je dobře mít na paměti ustanovení §73 zákona
č. 200/1990, odst. (2)
(2) Obviněný z přestupku má právo vyjádřit se ke všem skutečnostem,
které se mu kladou za vinu, a k důkazům o nich, uplatňovat skutečnosti
a navrhovat důkazy na svou obhajobu, podávat návrhy a opravné prostředky.
K výpovědi ani k doznání nesmí být donucován.
Pokud jste tedy nebyli předem poučeni nebo se úředník choval jinak hrubě,
neotesaně, například sděloval výhružky, donucoval k výpovědi nebo důkazní
materiál vykazuje chyby (máte dojem, že byl získán nezákonně, není čitelný,
neobsahuje náležitosti jako čas a místo spáchání domnělého přestupku),
trvejte na uvedení takových skutečností v úředním záznamu. Pokud to úředník
nehodlá zapsat, dopište to tam sám rukou. Může se to později hodit.
Pozor na jednu věc – abyste se při komentování důkazu nepodřekli. Správná
formulace by mohla například být: „Byl předložen dokument Oznámení o
přestupku č. ... z xx.x.2009 s černobílou částečně čitelnou fotografií
z automatického záznamového zařízení spojeného s radarem, obsahující dále
moje jméno, příjmení, adresu a rodné číslo. V dolní části obsahuje název
zpracovatele dat, firmu Czech StB Radar a.s. Protože tato firma není oprávněna
zpracovávat osobní údaje, domnívám se, že při pořizování tohoto dokumentu
došlo k porušení zákona.“
3. Výhružky a psychologie
Na magistrátech je silná tendence peníze z předvolaného vydojit stůj
co stůj, zejména v případech, že jde o měření rychlosti soukromou firmou,
protože vedení odboru úřadu bývá nějakou cestou na aktivitách takové firmy
zainteresováno. Dosud známé postupy:
- vyhrožování předvoláním celého příbuzenstva, patrně po vzoru gestapa,
které také rádo zatýkalo, zavíralo a popravovalo příbuzné. Zde úředník
spekuluje na to, že nechcete obtěžovat příbuzné chozením po úřadech, takže
si je vezme jako rukojmí. Takový pokus samozřejmě popište v úředním záznamu.
Je nutné instruovat příbuzné o možnostech odepření podání vysvětlení a
možnosti náhrady nákladů, které jim vzniknou, dále jim celý problém předložit
jako výzvu, aby je to bavilo a neměli zábrany na úřad jít a vyfakovat je
tam.
- úmyslné protahování celého aktu a skryté výhružky jako "zdržujete
jen sám sebe". Zde je třeba mít na paměti, že i úředník chce jít domů,
mezitím potřebuje vydělávat peníze pro své mecenáše, takže jeho to bolí
dvojnásob. Čas strávený na úřadě prostě oželíme, oni stejně pracují v 7-15
módu, takže to nemůže dlouho trvat.
- úskok zvaný bagatelizace. Úředník se tváří mile, říká, že on musí
jen "sepsat nějaké papíry", o přestupku že budou rozhodovat jiní apod.
Až potud je to samozřejmě pravda. Nejste ostražití, podepíšete mu to, poskytnete
výpověd, za týden vám přijde rozhodnutí o přestupku. "Jiní" rozhodli na
základě důkazu, který jste jim podal a vás už k tomu nepotřebovali, protože
měli všechno, co potřebovali. Obrací se na mně dost lidí, kteří jim to
sežrali, ale nedá se s tím většinou už nic dělat.
- "love bombing", při kterém je vám vmeteno do tváře, že nechováte
čestně, "jako chlap" apod. Tuto dnes již výrazně minoritní techniku si
oblíbili zejména staří brunátní bývalí policisté, které z různých důvodů
propustili od policie a teď mají nový výnosnější ďolík. To úplně ignorujte,
podstatná část pracovníků příslušných odborů magistrátů bere úplatky nebo
už alespoň jednou stopila nějaký přestupek svých známých nebo jiných lidí
na pokyn jejich nadřízených. Na moralistická kázání tito lidé definitivně
postrádají kredit. Mírně arogantní přezíravost je velmi přiměřený způsob,
jak s tím komunikovat, jakoukoli vstřícnost na vaší straně si vyloží jako
projev obav.
- úmyslné sdělování dezinterpretací, jako "já žádný poučení provádět
nemusím", "manželka není osoba blízká" apod. Zde úředník spekuluje na to,
že nemáte po ruce žádný zákon, abyste si to ověřil, znejistíte a kapitulujete.
Někdy v tom není úmysl, ale zjevné mezery v kvalifikaci.
- obchodní nabídka, ta může být pololegální i nelegální. Patrně se
nesetkáte s požadavkem o úplatek, to se dělá jinak, většinou pomocí proxy,
který zajišťuje důvěryhodnost a bezpečnost obou stran. Nabídka například
může znít, že vy to nebudete komplikovat a za odměnu dostanete jen mírnou
pokutu, třeba za nesprávné parkování. Pro magistrát je takový obchod několikanásobně
výhodný – jednak neztratí čas neproduktivní činností a z pokuty nemusí
odvádět sjednané procento firmě, která jim pronajala radar. Úředník také
nemusí nikde vysvětlovat, proč mu sklouzl jeden případ z lopaty.
4. Chyby na straně uživatele
Uživatelé FSM se často dopouštějí následujících chyb:
- říkají, že neví, kdo jejich auto řídil. Špatně. Hrozí pokuta
5000Kč, protože podle zákona o přestupcích se přestupku se dopustí ten,
kdo jako provozovatel vozidla nezná údaje o totožnosti osoby, které svěřil
nebo přikázal vozidlo k řízení. Kvalita protivníka roste, úřady se už naučily
s tímto skoro zapomenutým ustanovením pracovat.
- říkají, že vozidlo zachycené při nějakém přestupku řídila osoba
blízká. Špatně, protože 1. nač jim to usnadňovat 2. v případě, že se
prokáže, kdo vozidlo řídil, hrozí postih za nepravdivou výpověď.
Je povinností úřadů si zjistit, kdo vozidlo řídil, zda se vůbec jedná o
dané vozidlo, kdy a kde. Morální a správné je se na nemorálních křižáckých
taženích českých úřadů nepodílet a odepřít výpověď.
- pošlou na prvotní "podání vysvětlení" zástupce. To je nesmysl a hrozí
za to pokuta. Předvolaná osoba je povinna se na výzvu dostavit. Pokud je
již zahájeno správní řízení s konkrétní osobou, pak je situace jiná, ale
podání vysvětlení zpravidla správnímu řízení předchází a v tomto okamžiku
každý jedná sám za sebe.
- přecenění dopadů práva nevypovídat. Pokud odmítnete spolupracovat
s úřadem, způsobíte tím důkazní nouzi, kterou úřad může úspěšně překonat
obstaráním různých jiných důkazů, takže "to neskončí". I bez vaší výpovědi
může nasbírat dostatek důkazů k tomu, aby se celá věc dostala k soudu.
Jako důkaz mohou posloužit jiné svědecké výpovědi, znalecké posudky, předchozí
výpovědi apod.
5. Crowd management
Městské policie a správní orgány praktikují masový přístup, říkám tomu
"crowd management". V podstatě jim nezáleží na jednotlivých případech,
jde jim o to, aby se vcelku vybralo dost. Pokud tedy narazí u jednoho předvolaného
na odpor a nemají na jeho osobě nějaký speciální zájem ("známá firma",
oponent magistrátu apod.), raději ho nechají být, protože za dveřmi už
stojí další, který rád zaplatí, protože neumí klást odpor. Celý ten systém
je tak nastaven na průměrného joudu, který platí a nemyslí, a jakýkoli
odpor nebo odchylka od normálu způsobí, že se více nebo méně zadrhne. Policie
si zpravidla "crowd management" nemůže dovolit, protože její činnost má
charakter skutečného a zákonného vyšetřování.
Celkem
Zbývá dodat, že kdyby úřady využívaly vhodné prostředky pro dokumentaci
a dokazování přestupků, pak by "problém osoby blízké", jak tomu říkají
novináři, vůbec nenastal. Protože úředníci preferují šmírování občanů kamerami
a skrytými rychlostními pastmi, je výsledkem problematické dokazování.
Je to problém, který si zavinili sami, takže si z něj také sami musí pomoci.
Úřady mají právo vysvětlení požadovat a občan má právo za zákonem vysvětlení
neposkytnout. Ačkoli by se z této věty mohlo zdát, že jsou si tato práva
rovnocenná, ve skutečnosti je vedena kampaň, která druhé z těch práv nazývá
"mezerou v zákoně" (právo úřadů požadovat vysvětlení kupodivu mezerou v
zákoně není). Právo odepřít sebeobvinění se dokonce o jedno ze základních
ústavních práv, přesto se denně mediálně pracuje - bůhví v čím zájmu -
na jeho destrukci.
V listině základních práv a svobod stojí: (Čl.37)
(1) Každý má právo odepřít výpověď, jestliže by jí způsobil nebezpečí
trestního stíhání sobě nebo osobě blízké.
Je jen otázkou času, kdy establishment na toto právo zaútočí, stejně
jako již zaútočil na práva jiná, například majetková práva nebo právo se
shromažďovat, a prolomí tento princip. Možné cesty:
- právo odepřít výpověď v přestupkových věcech zůstane, protože ve
smyslu mezinárodních úmluv má občan v přestupkových věcech nárok na přiměřenou
ochranu podobně jako ve věcech trestních. Za odepření výpovědi bude udělována
vysoká finanční sankce, aby si prostý lid odvykl toto právo používat.
- právo odepřít výpověď v přestupkových věcech bude "vůlí lidu" zrušeno.
V tom případě dostane policie výbornou příležitost vyšetřovat trestné činy
zpočátku jako přestupek a až po získání výpovědi „zjistit nové skutečnosti“
a překvalifikovávat je na trestné činy.
- vzniknou různé kategorie přestupků, a u přestupků, jejich skutkové
podstaty poskytují dostatečnou právní jistotu, že nikdy nenaplní skutkovou
podstatu trestného činu, bude popřena možnost nevypovídat
Pro ještě aplikaci tohoto dílu FSM jsem připravil komprimát nejdůležitějších
ustanovení zákona směřovaných především na oblast dopravy.
Download PDF
- 60kB
03.08.2009 D-FENS
D-FENS FSM - Field Survival Manual - byl vytvořen jako pomůcka pro přežití
občana ve válce, kterou s ním vede aparát.
Uvítáme jakékoli připomínky k obsahu textu i Vaše zkušenosti s jednáním
s obecními úřady a policiemi. Vaše poznatky tak umožní jiným úspěšně klást
odpor byrokratům.