Důležitá upozornění pro čtenáře

1. Články zveřejněné na těchto stránkách se často týkají jevů či věcí, které se autorům článků nelíbí nebo na ně chtějí z různých příčin poukázat. Čtením těchto textů můžete přijít o iluze, které vám nikdo nebude nahrazovat jinými.
2. Veškerá podobnost popisovaných osob, jevů nebo věcí s reálně existujícími osobami, jevy nebo věcmi je čistě náhodná.
3. Většina zde publikovaných textů je politicky nekorektní, xenofobní, sexistická, nacionalistická, heterosexuální, rasistická, záštiplná, obsahuje sprostá slova nebo alespoň překlepy a gramatické chyby.
4. Můžete vyjádřit váš názor v diskusi, nečekejte ale, že s Vámi někdo bude souhlasit, odpovídat Vám nebo se Vám omlouvat.
5. Obsah článků a diskusí k nim závisí na rozhodnutí autorů, obsah stránek pak na libovůli majitele webu (D-FENS).
6. Pokud se Vám to nelíbí, nečtěte to.

Nejnovější články

Iluze svobody, díl 3: Střet s realitou aneb Jak si s námi vytírají prdel

V minulém díle jsme si ukázali, jak státní školství precizně zformátuje dětský mozek a vygumuje z něj jakékoliv náznaky kritického myšlení. Takže tu máme dospělého ovčana. Opuští brány vzdělávacího ústavu, v kapse má maturitu nebo diplom, a má pocit, že sežral moudrost světa. Racionální, svobodný tvor. V praxi je to ale jen perfektně předprogramovaný biorobot, kterého zákulisní architekti z vysoké politiky sežerou i s navijákem.


Iluze svobody, díl 2: Státní škola jako továrna na poslušné komparzisty

V minulém díle jsme si rozebrali, jak funguje vysoká politika. Že to není souboj idejí, ale cynická marketingová hra, ve které se mocní loutkovodiči v pozadí (vybavení nekonečnými rozpočty a Big Data) chechtají, zatímco si plebs u uren myslí, že něco mění. Zásadní otázka ale zůstala viset ve vzduchu: Jak je možné, že na tuhle lacinou hru miliony dospělých, svéprávných lidí každé čtyři roky znovu a znovu skočí?


Iluze svobody, díl 1: Proč pořád lezeme k urnám, když je to celé jen loutkové divadlo?

Každé čtyři (nebo méně) roky se v kotlině odehrává ten samý obskurní rituál. Průměrný ovčan, znechucený tím, jak ho stát zase oškubal na daních a zreguloval mu i průměr brčka v limonádě, se oblékne, vezme občanku a odkráčí do budovy místní základní školy. Tam s vážnou tváří hodí papírek do krabice a odchází domů s hřejivým pocitem, že právě naplnil podstatu demokracie a „teď se to konečně změní“.


Hodnotoví lidé bez hodnot

Zvláštní znamení doby: Současná politika mluví o hodnotách tím víc, čím méně jich skutečně žije. Hodnotový liberalismus není návratem morální substance, ale její náhražkovou výrobou. Možná je jen pozdním dítětem civilizace, která se po dva tisíce let učila předstírat přítomnost tam, kde bylo ticho. Bůh mlčel, ale člověk si zvykl mluvit jeho jménem. Dnes už jen místo Boha říká „hodnoty“.čím méně má politika skutečných hodnot, tím víc o hodnotách mluví.


D-FENS © 2017