V skrytu různých mediálních pseudokauz, jako například trdlování ministra Klempíře ve Strážnici a fňukání našeho bezpáteřního prezidentčíka se odehrává ještě jedna, a o tu by se měli zajímat všichni, kdo používají služby společnosti Seznam a.s.
Včera na službě za mnou přišla učitelka s dvoudenní anamnézou akutní angíny a streptokokového zánětu středního ucha. Byla poslední pacientkou, a tak jsme prohodili pár slov.
Byl jsem vyzván, ať napíšu něco o zdravotnictví, a vzhledem k nedávným událostem s agentem Pávkem si myslím, že následující řádky budou vysoce aktuální.
Nedávno jsem pod dlouhých letech díky upozornění přečetl článek na Seznamu a zaujal mne natolik, že jsem se pustil i do nějaké té investigace. Nestačil jsem žasnout a doufám, že budete také. Vždy mne potěší, když za studiem korupce nebo kultur s vysokými morálními standardy nemusím cestovat do nejmenované země na východě nebo kamsi do rovníkové Afriky.
Také jsem se rozhodl přispět svojí troškou k tématu prezident a jeho výletu do Ankary. Současně čtenáře požádám, aby případně přečtení zvážili, neboť je třeba mít určitou orientaci v právních předpisech. Bez toho se může zdát dané „nečitelné“.
Znáte to. Vyberete si auto, poctivě prostudujete recenze, projedete se v něm, vypláznete na dřevo sedmicifernou sumu a spokojeně odjíždíte z autosalonu. Máte přesně to, co jste chtěli. Jenže v éře tzv. Software-Defined Vehicles (aut definovaných softwarem) zapomínáme na drobný detail. Auto už nevlastníte. Máte ho jen v jakémsi dlouhodobém pronájmu od korporátu, který vám může kdykoliv na dálku přepsat pravidla hry. Bez vašeho souhlasu, bez kompenzace.
Jak si vážení čtenáři již mohli povšimnout, v následujících týdnech vyjde připravovaná kniha s názvem Nenechte se nachytat a podtitulem Uvedl jsem protokol na pravou míru.
Na pozadí probíhajícího justičního puče a instalace autoritativního prezidentského systému úplně zanikla ta základní otázka. Proč se vůbec prezident musí domáhat své autority soudně?
Člověk nevychází z úžasu, jak rozdílně novináři „rámují“ hysterické kvičení agenta Pávka. A už vůbec nevychází z úžasu, čeho všeho je schopen komunistický Ústavní soud.
K dnešnímu článku mne vyprovokoval jistý Fendrych z žumpy forum24. Omlouvám se předem čtenářům, bude to delší, zejména kvůli citacím. Ty jsou ale v daném kontextu důležité.
koho zajímá náké jejich internet???
Na nekonečný koloběh zábavy a práce, a na možnost být nahrazeni přičmoudlíky. pod dozorem nadstátů a nadnárodních korporací. Už chybí jen "soma".
To jsou paradoxy, pane Vaněk... Kruh se uzavřel. Osvícenci hlásali svobodu slova, názoru a svědomí, zatímco Církev namítala, že je jedna Cesta, Pravda a Život, a že omyl můžeme tolerovat (...)
Tady presstitutky ze Seznamu a předposranej ředtel zlikvidoval jednu učitelku za to, že ukázala žákům nějakýho youtubera, co chodí s kamerou v Rusku po obchodech a ukazuje, že i tam (...)
Na velké kluky jistě nemá dostatečné páky, ale na různé jejich protektoráty snad ano.