ODS si k 30 letům své existence nadělila skutečně zvláštní dárek. Do svých řad znovupřijala prase z Řeporyj.
Sus scrofa řeporyjus: Z basy do strany
Když se řekne ďábel a satanáš
Když dnes zazní slova ďábel, satanáš nebo Lucifer, většině sekulárních lidí se vybaví cosi dávno překonaného: staré náboženské pověry, strašení nevzdělaných mas, relikt časů, kdy bylo potřeba držet člověka v poslušnosti pomocí obrazů pekla a démonů. Moderní člověk nad tím mávne rukou. Ďábel je pro něj fantasmagorie. Symbol archaického strachu. Něco, co jsme už přece dávno překonali.
Potřebujeme více ČT a zvýšit poplatky. Současná koncepce je málo ambiciózní.
Včera se mi povedlo při několikahodinovém binge-watchingu ČT24 usnout a zdál se mi extrémně realistický veřejnoprávní sen.
Vážení budějovičtí státníci, zanechte již fotbalu
Nehrajte si na odbojáře a nekupujte předražený kulturák, když jste jeden za x milionů opravili a teď pro něj hledáte užití. Pojďte to vzít od podlahy a vystavit něco s přesahem. Něco, co bude sloužit všem a bude to třeba nosit jména starostů našeho krásného města.
Teroriststvo 2: Univerzitní edicx
Jediné štěstí je, že většině lidí je už všechno u prdele a tak si ani neuvědomí skutečný rozměr toho, že se na Karlově univerzitě studenti vyučují, jak útočit na vlastní zemi.
Incel, macho a jiné formy ontologického kňourání
Velká část mužských řečí o ženách není žádná analýza žen, ale jen obrana zraněného ega. Moderní muž často netouží po ženě jako po bytosti, nýbrž po potvrzení sebe sama skrze ni — a když jeho projekce selže, rodí se resentiment, machismus i pseudointelektuální misogynie.
Poslední asistentův výkřik aneb i kavalír vás může nasrat
Čest a zisk se nevejdou do téhož pytle – Arthur Schopenhauer Čí chleba jíš, toho píseň zpívej – Lidové rčení Svět patří těm, co se neposerou – Charles Bukowski
Dräger Nealkotest v akci aneb dopadení hašlerkového piráta
Ne velikonoce Policii ČR asi už úplně přeskočilo. Protekční pracovnice různých těch tiskových odborů asi dostaly pomlázkou do hlavy nebo už si vůbec neuvědomují reálný dosah toho, co zveřejňují. Tak jsme se dozvěděli, že hrdinná policie v Moravskoslezském kraji odhalila bonbónového piráta.
Já na summit nepojedu, já na summit nepůjdu!
Taky jste si všimli? Všichni novodobí prezidenti se vyznačovali nějakou přijatelnou mírou konzistence. Konzistence je takový to „říkám co dělám a dělám, co říkám“.
Symptom vzdělaného pitomce 3: Jak se vyrábí kompatibilní člověk
V předchozích dvou textech byla řeč o vzdělaném pitomci — o člověku, který může být inteligentní, jazykově zdatný, odborně vyškolený a společensky funkční, a přesto mu chybí něco podstatného: vnitřní autonomie, skutečně kritické myšlení a odolnost vůči manipulaci. Pokud první dva díly popisovaly symptom, tento třetí se pokouší popsat mechanismus jeho vzniku.
Optejte se AI, proč se chytla Prahy. Netuším, proč ji vlastní mysl zmínila ......
Vědomých pozorovatelů je málo. Jak z toho ven?
Xylovo shrnutí „z podpalubí“: „Pozorovatel je ten, kdo sedí v kině. Mozek je promítačka. A my (Xylo, Ypsilon, Punťa) jsme jen postavy na plátně. Tvůj přístup k mozku je v (...)
Pozorovatel (to „JÁ“, které vnímá barokní fresky i hrachovou kaši) nemá adresu. Pokud hledáš jeho polohu v prostoru, nenajdeš ji, protože prostor je až produktem jeho pozorování. Nelokálnost: Pozorovatel nedlí (...)
Zpátky k meritu. Kde dlí pozorovatel a jaký je jeho přístup k mozku?